Příznaky totiž bývají podobné, ale původci jiní a s každým je nutné bojovat jiným způsobem. Chřipku a chřipce podobné infekce (tzv. flu–like, nespecifická nemoc dýchacích cest charakteristická horečkou, únavou, kašlem a dalšími příznaky) většinou způsobují viry (rinoviry, respirační synciciální virus, koronaviry, adenoviry, parainfluenza, enteroviry), ale někdy také bakterie (legionely, chlamýdie, mykoplasmy, stafylokoky, streptokoky nebo pneumokoky).

Proti virům nemá smysl nasazovat antibiotika, protože na ně nepůsobí. Jejich použití je vhodné pouze v případě onemocnění způsobeného bakteriemi a také tehdy, když na sebe virové a bakteriální infekce začnou „nasedat“ a vyvine se z nich nebezpečná superinfekce.

Závažným onemocněním je ovšem již samotná pravá sezonní chřipka — influenza. Každoročně v souvislosti s ní v České republice zemře na dva tisíce osob, po celém světě si pak ročně vyžádá podle odhadů 250 000-500 000 obětí.

Ohroženi chřipkou jsou především chronicky nemocní lidé (u nich se může zhoršit již stabilizované chronické onemocnění, jeho léčba se tak může zcela a někdy i nevratně „rozhodit“), osoby s oslabenou imunitou a senioři (chřipka oslabuje celkovou imunitu, vyčerpává kapacity imunitního systému), obézní lidé, těhotné ženy a malé děti.

Pravá chřipka ovšem není banálním onemocněním ani pro zdravé či mladší lidi, mohou ji provázet komplikace se zdravotními následky: virový zápal plic, srdce, svalů, neurologické postižení a další.

Nebezpečí pneumokokové infekce

Jednou z nejvážnějších hrozeb pro zdraví a životy pacientů při probíhající chřipce nebo těsně po ní je invazivní pneumokoková infekce. Přes současné možnosti medicíny si záněty mozkových blan a zejména nebezpečné zápaly plic každoročně vyžádají velké množství postižených i zemřelých, zvláště u osob vyššího věku. Tyto oběti jsou přitom zbytečné — i proti pneumokokům existuje očkovací látka. Jednorázová aplikace vyjde zhruba na 1300 Kč a lze ji absolvovat společně s očkováním proti chřipce při jedné návštěvě lékaře.

Jak chřipku poznáme?

Zda jde o pravou chřipku, potvrdí pouze výtěr z krku či nosu a následná kultivace viru. U většiny nemocných se proto diagnóza stanovuje na základě typických příznaků. Na rozdíl od ostatních respiračních nákaz přichází náhle a masivně a nemocného doslova srazí do postele; provází ji schvácenost, bolesti kloubů, bolest hlavy a vysoká horečka kolem 40 °C.

Inkubační doba je 1-3 dny od nákazy, pacient je ovšem infekční již jeden až dva dny před projevením příznaků a nakažlivý je ještě 5-7 dnů od jejich nástupu (děti a imunitně oslabené osoby ještě déle).

A co dělat, abychom chřipkou pokud možno neonemocněli?

V rizikovém období bychom měli především:

  • Vyhýbat se místům s velkým nahromaděním lidí (kino, MHD, nákupní centra).
  • Častěji si mýt ruce mýdlem, případně použít dezinfekci.
  • Používat jednorázové kapesníky.
  • Vyhýbat se nemocnicím a čekárnám u lékaře.
  • Podpořit imunitu zdravým životním stylem (dostatek ovoce a zeleniny, tekutin a spánku, pohyb na čerstvém vzduchu, otužování).

Jediným zaručeným prostředkem, jak se chřipce vyhnout, je ovšem každoroční očkování. Vakcína a její aplikace přijde zhruba na 300 Kč, některé skupiny obyvatel mají očkování zdarma — jde zejména o osoby starší 65 let, chronicky nemocné s onemocněním srdce a cév, dýchacích cest či ledvin, diabetiky, osoby v zařízeních dlouhodobé lůžkové péče či v domovech pro seniory a další.

Nejčastější je viróza

Také pravou angínu poznáme obvykle podle nepřehlédnutelných příznaků:

  • Bolesti v krku nemizí ani po teplém či studeném a takřka znemožňují polykání.
  • Vysoká teplota, překračující 38 °C.

Angínu způsobují bakterie, proto se v tomto případě nasazují antibiotika.

Mírné bolesti v krku, rýma a kašel naopak doprovázejí nejčastější podzimní onemocnění — virózu. Respirační onemocnění se sice vyskytují po celý rok, za chladného počasí jsou ovšem častější. Příčinou je shromažďování více lidí v uzavřených prostorách čili zvýšené riziko nákazy, také vdechování chladného vzduchu, ochlazení povrchu těla a vnitřních orgánů a zúžení cév ve sliznici dýchacích cest, to vše způsobuje potlačení přirozené imunitní reakce a zvýšenou vnímavost k infekcím dýchacích cest.

Pozor na srdce! Běžná viróza může stejně jako chřipka vážně poškodit srdce, v žádném případě bychom ji tedy neměli přecházet!

Virózy neprobíhají jako chřipka v epidemiích a většinou nás postihnou, když je náš organismus oslabený. V takovém případě je lepší zůstat několik dní na lůžku, pít dostatek teplých tekutin, dbát na lehkou a pestrou stravu.

  • Pokud nemáme teplotu vyšší než 38 °C, neměli bychom ji srážet. Je to zbraň, kterou organismus používá proti virům.
  • Další ze zbraní těla je kašel, při virózách je obvykle doprovázen tvorbou hlenu. V takovém případě je vhodné použít léky na podporu jeho vykašlávání (expektorancia či mukolytika). Neměli bychom je ovšem užívat na noc, abychom se nebudili kašlem. Vykašlávání a ředění hlenu také napomáhá dostatečný příjem tekutin.

Co pomáhá?

Kromě pravidel, která jsme zmínili v případě chřipky, se v podzimním období vyplatí myslet na dostatek určitých vitaminů a minerálních látek. Pro imunitní systém jsou důležité především vitaminy C, A, D a E, selen, zinek a hořčík. Pomoci mohou i speciální doplňky stravy, které stimulují imunitu. Patří mezi ně např. nukleotidy, bakteriální lyzáty nebo betaglukany. Ty najdeme v preparátech obsahujících hlívu ústřičnou, ale také třeba v ovesných vločkách a dalších obilninách.

Pro zvýšení obranyschopnosti jsou důležitá také probiotika, jež příznivě působí na složení střevní mikroflóry, kde se rozhoduje o ochraně až 70 % buněk imunitního systému. V tomto ohledu jsou cenné zejména bifidobakterie a laktobacily, žijící po celé délce střevního traktu. Nedostatek mléčných bakterií způsobuje mnoho zdravotních problémů, protože je narušena rovnováha mezi pozitivními a patogenními bakteriemi. Přísun laktobacilů pomáhá potlačit aktivitu škodlivých bakterií a posílit imunitní systém organismu. Jejich příjem je víc než vhodný také v případě užívání antibiotik, která kromě patogenních bakterií ničí i ty užitečné.

Důležitý je také pravidelný přísun vlákniny — nestravitelné složky potravy, která podporuje zvýšení počtu zdraví prospěšných mikroorganismů ve střevě. Rozpustná vláknina, zejména inulin, funguje jako prebiotikum, zjednodušeně řečeno je výživou pro užitečné laktobacily.

Očkování proti chřipce v Evropě

Proočkovanost proti chřipce je v Česku velmi nízká, pohybuje se na úrovni 5 %. Její zvýšení na 15 % by přineslo vedle stovek zachráněných lidských životů finanční úsporu přes 1 miliardu Kč. Vzorem mohou být některé jiné země Evropy — například v Německu, Itálii, Velké Británii, Španělsku nebo ve Francii dosahuje proočkovanost proti chřipce více než 20 %. Cílem Evropské unie je přesáhnout hranici 30 % a WHO stanovila cíl proočkovat 75 % seniorské populace nad 65 let věku, což např. v roce 2009 splnily nebo téměř splnily Holandsko, Velká Británie, Itálie, Francie a Španělsko.