Viróza, angína a chřipka mohou mít podobné příznaky. Mají však různé původce a tedy i boj s nimi je rozdílný. Jak se těmto nemocem co nejúčinněji bránit? A co můžeme udělat preventivně?
Příznaky totiž bývají podobné, ale původci jiní a s každým je nutné bojovat jiným způsobem. Chřipku a chřipce podobné infekce (tzv. flu–like, nespecifická nemoc dýchacích cest charakteristická horečkou, únavou, kašlem a dalšími příznaky) většinou způsobují viry (rinoviry, respirační synciciální virus, koronaviry, adenoviry, parainfluenza, enteroviry), ale někdy také bakterie (legionely, chlamýdie, mykoplasmy, stafylokoky, streptokoky nebo pneumokoky).
s podporou imunity je vhodné začít včas
Proti virům nemá smysl nasazovat antibiotika, protože na ně nepůsobí. Jejich použití je vhodné pouze v případě onemocnění způsobeného bakteriemi a také tehdy, když na sebe virové a bakteriální infekce začnou „nasedat“ a vyvine se z nich nebezpečná superinfekce.
Závažným onemocněním je ovšem již samotná pravá sezonní chřipka — influenza. Každoročně v souvislosti s ní v České republice zemře na dva tisíce osob, po celém světě si pak ročně vyžádá podle odhadů 250 000-500 000 obětí.
Ohroženi chřipkou jsou především chronicky nemocní lidé (u nich se může zhoršit již stabilizované chronické onemocnění, jeho léčba se tak může zcela a někdy i nevratně „rozhodit“), osoby s oslabenou imunitou a senioři (chřipka oslabuje celkovou imunitu, vyčerpává kapacity imunitního systému), obézní lidé, těhotné ženy a malé děti.
Pravá chřipka ovšem není banálním onemocněním ani pro zdravé či mladší lidi, mohou ji provázet komplikace se zdravotními následky: virový zápal plic, srdce, svalů, neurologické postižení a další.
Nebezpečí pneumokokové infekce
proti pneumokokům existuje očkovací látka
Jednou z nejvážnějších hrozeb pro zdraví a životy pacientů při probíhající chřipce nebo těsně po ní je invazivní pneumokoková infekce. Přes současné možnosti medicíny si záněty mozkových blan a zejména nebezpečné zápaly plic každoročně vyžádají velké množství postižených i zemřelých, zvláště u osob vyššího věku. Tyto oběti jsou přitom zbytečné — i proti pneumokokům existuje očkovací látka. Jednorázová aplikace vyjde zhruba na 1300 Kč a lze ji absolvovat společně s očkováním proti chřipce při jedné návštěvě lékaře.
Jak chřipku poznáme?
Zda jde o pravou chřipku, potvrdí pouze výtěr z krku či nosu a následná kultivace viru. U většiny nemocných se proto diagnóza stanovuje na základě typických příznaků. Na rozdíl od ostatních respiračních nákaz přichází náhle a masivně a nemocného doslova srazí do postele; provází ji schvácenost, bolesti kloubů, bolest hlavy a vysoká horečka kolem 40 °C.
Inkubační doba je 1-3 dny od nákazy, pacient je ovšem infekční již jeden až dva dny před projevením příznaků a nakažlivý je ještě 5-7 dnů od jejich nástupu (děti a imunitně oslabené osoby ještě déle).
A co dělat, abychom chřipkou pokud možno neonemocněli?
V rizikovém období bychom měli především:
- Vyhýbat se místům s velkým nahromaděním lidí (kino, MHD, nákupní centra).
- Častěji si mýt ruce mýdlem, případně použít dezinfekci.
- Používat jednorázové kapesníky.
- Vyhýbat se nemocnicím a čekárnám u lékaře.
- Podpořit imunitu zdravým životním stylem (dostatek ovoce a zeleniny, tekutin a spánku, pohyb na čerstvém vzduchu, otužování).
pohybová aktivita a lehké otužování pomáhají posilovat imunitní systém
Jediným zaručeným prostředkem, jak se chřipce vyhnout, je ovšem každoroční očkování. Vakcína a její aplikace přijde zhruba na 300 Kč, některé skupiny obyvatel mají očkování zdarma — jde zejména o osoby starší 65 let, chronicky nemocné s onemocněním srdce a cév, dýchacích cest či ledvin, diabetiky, osoby v zařízeních dlouhodobé lůžkové péče či v domovech pro seniory a další.
Nejčastější je viróza
Také pravou angínu poznáme obvykle podle nepřehlédnutelných příznaků:
- Bolesti v krku nemizí ani po teplém či studeném a takřka znemožňují polykání.
- Vysoká teplota, překračující 38 °C.
Angínu způsobují bakterie, proto se v tomto případě nasazují antibiotika.
Mírné bolesti v krku, rýma a kašel naopak doprovázejí nejčastější podzimní onemocnění — virózu. Respirační onemocnění se sice vyskytují po celý rok, za chladného počasí jsou ovšem častější. Příčinou je shromažďování více lidí v uzavřených prostorách čili zvýšené riziko nákazy, také vdechování chladného vzduchu, ochlazení povrchu těla a vnitřních orgánů a zúžení cév ve sliznici dýchacích cest, to vše způsobuje potlačení přirozené imunitní reakce a zvýšenou vnímavost k infekcím dýchacích cest.
Pozor na srdce! Běžná viróza může stejně jako chřipka vážně poškodit srdce, v žádném případě bychom ji tedy neměli přecházet!
Virózy neprobíhají jako chřipka v epidemiích a většinou nás postihnou, když je náš organismus oslabený. V takovém případě je lepší zůstat několik dní na lůžku, pít dostatek teplých tekutin, dbát na lehkou a pestrou stravu.
- Pokud nemáme teplotu vyšší než 38 °C, neměli bychom ji srážet. Je to zbraň, kterou organismus používá proti virům.
- Další ze zbraní těla je kašel, při virózách je obvykle doprovázen tvorbou hlenu. V takovém případě je vhodné použít léky na podporu jeho vykašlávání (expektorancia či mukolytika). Neměli bychom je ovšem užívat na noc, abychom se nebudili kašlem. Vykašlávání a ředění hlenu také napomáhá dostatečný příjem tekutin.
Co pomáhá?
vitamíny
Kromě pravidel, která jsme zmínili v případě chřipky, se v podzimním období vyplatí myslet na dostatek určitých vitaminů a minerálních látek. Pro imunitní systém jsou důležité především vitaminy C, A, D a E, selen, zinek a hořčík. Pomoci mohou i speciální doplňky stravy, které stimulují imunitu. Patří mezi ně např. nukleotidy, bakteriální lyzáty nebo betaglukany. Ty najdeme v preparátech obsahujících hlívu ústřičnou, ale také třeba v ovesných vločkách a dalších obilninách.
Pro zvýšení obranyschopnosti jsou důležitá také probiotika, jež příznivě působí na složení střevní mikroflóry, kde se rozhoduje o ochraně až 70 % buněk imunitního systému. V tomto ohledu jsou cenné zejména bifidobakterie a laktobacily, žijící po celé délce střevního traktu. Nedostatek mléčných bakterií způsobuje mnoho zdravotních problémů, protože je narušena rovnováha mezi pozitivními a patogenními bakteriemi. Přísun laktobacilů pomáhá potlačit aktivitu škodlivých bakterií a posílit imunitní systém organismu. Jejich příjem je víc než vhodný také v případě užívání antibiotik, která kromě patogenních bakterií ničí i ty užitečné.
Důležitý je také pravidelný přísun vlákniny — nestravitelné složky potravy, která podporuje zvýšení počtu zdraví prospěšných mikroorganismů ve střevě. Rozpustná vláknina, zejména inulin, funguje jako prebiotikum, zjednodušeně řečeno je výživou pro užitečné laktobacily.
Očkování proti chřipce v Evropě
Proočkovanost proti chřipce je v Česku velmi nízká, pohybuje se na úrovni 5 %. Její zvýšení na 15 % by přineslo vedle stovek zachráněných lidských životů finanční úsporu přes 1 miliardu Kč. Vzorem mohou být některé jiné země Evropy — například v Německu, Itálii, Velké Británii, Španělsku nebo ve Francii dosahuje proočkovanost proti chřipce více než 20 %. Cílem Evropské unie je přesáhnout hranici 30 % a WHO stanovila cíl proočkovat 75 % seniorské populace nad 65 let věku, což např. v roce 2009 splnily nebo téměř splnily Holandsko, Velká Británie, Itálie, Francie a Španělsko.
