Jak naše babičky používaly vratič proti klíšťatům?
Zdroj: Profimedia

Jak naše babičky využívaly vratič proti klíšťatům a mouchám. Geniálně jednoduché

Klíšťata pila krev i našim předkům. Ti si ale proti nim vymysleli skvělou zbraň v podobě žluté aromatické bylinky...

Život klíšťat připomíná nikdy nekončící ságu o upírech. Provází ho velký hlad po krvi (lidské či zvířecí), kterou zoufalý parazit potřebuje, aby mohl žít, pářit se a klást vajíčka. A tak se mu nedivte, že je stále tak „při chuti“. Samičky klíšťat jsou schopné naklást stovky, až tisícovky vajíček. Z nich se pak vylíhnou šestinohé bílé larvy, které už od svého narození baží po krvi. Když mají štěstí, uchytí se na malých hlodavcích a společně s nimi se „propijí“ do dalšího stádia nymfy a snad i do dospělosti. A co pak? Pak už je to jen zase jedno velké shánění po „tekutém jídle“: Čím je klíště starší, tím víc si troufá. Míří na větší zvířata a dokonce i na člověka. Kde na něj nejčastěj natrefíte?

Pro klíště je sání krve životním posláním. Pro klíště je sání krve životním údělem. Zdroj: Profimedia

Klíšťata na lovu

Dřív se říkalo, že klíšťata padají ze stromu. Ale opak je pravdou. Spoustu klíšťat se drží pěkně při zemi a na své oběti čeká na stéblech trávy, keřích či kmenech stromů. Aby toho nebylo málo, příroda vybavila tohoto parazita takzvaným Hellerovým orgánem, který slouží jako chemoreceptor při hledání potravy. Klíště dokáže – podle látek látek vylučovaných živočichy, jako je amoniak, oxid uhličitý nebo kyselina mléčná – přesně zaměřit svou oběť. A pak je jen otázka času, kdy se do ní zakousne...

Spoustu klíšťat žiije v travinách, křovinách či kůře stromů. Spoustu klíšťat žiije v travinách, křovinách či kůře stromů. Zdroj: Profimedia

Klíště přežije mráz i potopení do vody

Lidé většinou brali klíšťata jako letní otravnou záležitost. Poté, co se parazit stal přenašečem vážných nemocí, jako jsou klíšťová encefalitida, borelióza či ehrlichióza, získal velký respekt. Pravdou je, že spousta z nás ani netuší, jak silný protivník klíště je. Z pozice životaschopnosti přežít ve ztížených podmínkách, je klíště téměř nezničitelné. Vydrží až 12 hodin v mrazu do – 10 °C. Protože je schopné žít i pod vodou, neusmrtíte ho ani, když ho vyperete s oblečením na 40 °C v pračce. Totéž platí, když ho chcete usmrtit hodem do záchodové mísy. Klíště pod vodou vydrží až tři týdny.

Vratič obecný – spolehlivý odpuzovač hmyzu

Jak tedy na tu potvoru vyzrát? Naši předkové spoléhali na prevenci. Vyráběli si repelent z vratiče obecného, jehož pyl byl používán coby přírodní odpuzovač vší, blech, štěnic, škrkavek a roupů. Bylina v sušené formě měla odpuzovat šatní moly a její vůně zase otravný hmyz. Proto byl vratič trvalou ozdobou chlévů a maštalí. A funguje i na klíšťata.

Vůně vratiče obecného klíšťata odpuzuje. Vůně vratiče obecného klíšťata odpuzuje. Zdroj: Profimedia

Osvědčený bylinný repelent

Podle našich předků má vratič obecný i vliv na klíšťata. Jeho vůně parazity odpuzuje. Proto je na místě vyrobit si z něj multifunkční repelent. Zkuste to také. Nasbírejte bylinku u okrajích cest, na pasekách nebo železničních náspech. Vratič má ostře žluté kruhovité květy, voní a bývá 30 – 160 centimetrů vysoký. Nasbíranou bylinku usušte na vzduchu a poté ji zpracujte do repelentu. Tři lžíce sušeného vratiče (směs by měla obsahovat květ, listy i stonek) zalijete 2 šálky vroucí vody, přiklopte pokličkou a vařte 30 minut. Roztok nechte vychladit a pak nalijte do rozprašovače a používejte jako repelent na výletech v přírodě.

Zdroje: www.adbz.cz, www.krejsashop.cz

Akční letáky