Aspoň pro mne, které se vši v mládí z nějakých záhadných důvodů vyhnuly, bylo setkání s tímto protivným parazitem naprosto novou zkušeností. Jak jinak popsat situaci, kdy se celá rodina drbala ve vlasech a jediné, co nás napadlo, bylo, že patrně máme přehnaně citlivou kůži.

Po dvou (!) měsících drbání a nakupování extrajemných přípravků na vlasy vši identifikovala poučená kamarádka a začal boj na život a na smrt.

První poznatek: veš je všudypřítomná a mimořádně odolná.

Veš je parazit živící se krví svého hostitele. Vši jsou rozšířené po celém světě, kde žije asi 500 druhů, v České republice se vyskytuje 26 druhů. Pro nás jsou nejdůležitější tři zástupci: veš šatní, veš dětská a veš muňka.

Veš šatní (Pediculus corporis) žije v záhybech prádla, ze kterého se vydává sát na lidskou pokožku a opět se vrací do prádla. Podílí se na přenosu závažných infekčních nemocí, jako je třeba skvrnitý tyfus.

Veš dětská (Pediculus capitis) neboli hlavová se obvykle vyskytuje ve vlasech a ve vousech. Její jméno souvisí s tím, že se nejčastěji nalézá mezi dětmi ve školce nebo škole. Veš dětská nepřenáší žádné nebezpečné onemocnění, ale po jejím bodnutí vznikají svědivé ranky. Ty si děti často rozškrábou a může dojít k následné infekci nebo ekzémům. Ve všech rozvinutých zemích světa se výskyt vši dětské zvyšuje. Příčinou je její odolnost vůči některým odvšivovacím přípravkům.

Veš muňka (Pthirus pubis), nazývaná též „filcka“ žije v lidském ochlupení, ale nikdy se nevyskytuje ve vlasech. Přenáší se při pohlavním styku nebo z ložního prádla. Pupence svědí a po jejich rozškrabání vznikají sekundární infekce.

Vši se mohou přenášet i bez osobního styku (například při zkoušení klobouků a čepic v obchodních domech).

Prevence výskytu vši v podstatě neexistuje, dítě se s ní může potkat kdekoliv. Napadení vší nemá žádnou souvislost s hygienickými návyky v rodině, což je dobré vědět dřív, než propadnete pocitům studu a zoufalství.

Dozvíte-li se, že ve školce nebo škole, kterou navštěvuje váš potomek, se objevily vši, nezbývá, než mu denně kontrolovat hlavičku.

Také se doporučuje vtírání vlasových přípravků s obsahem čajovníkového oleje (TTO), který sice vši nezabíjí, ale odpuzuje, což někdy stačí.

Druhý poznatek: přípravků proti vším je na trhu dost, jenže moc nepomáhají.

Zbavit děti vší je ze zákona povinností rodičů, výjimečně může tento úkol převzít ošetřující lékař, ale nikoliv škola. Při zjištění výskytu živých lezoucích vší ve vlasech byte měli okamžitě sáhnout po nějakém účinném přípravku.

A tady začíná anabáze. Přípravků je na trhu hodně, většinou poměrně drahých (a většinou neúčinných kvůli obrovské odolnosti parazita). Nezbývá než zkoušet doslova „na vlastní kůži“. Mezi používané prostředky patří:

Chemické přípravky

(Diffusil H Forte, Orthosan H a další).

Na tyto přípravky si vši vytvářejí rezistenci, proto výrobci neustále vyvíjejí nové. Velmi často přípravky nezabíjí hnidy, některé mají vyšší toxicitu a mohou narušit strukturu vlasů. Většinu antiparazitárních prostředků nelze použít v těhotenství a období kojení!

Olejové přípravky

(Pedicap ol + ed a další.)

Na tyto prostředky nevzniká rezistence, vši hynou udušením. Nevýhodou může být menší účinnost.

Přírodní produkty

(TTO, různé rostlinné silice.)

Jejich kladem je, že na poškozenou pokožku se nedostane chemie, ale přírodní preparát. Nevýhodou bývá obvykle vyšší cena, menší účinnost a nutnost opakování.

Mechanické vyčesávání

Pěkná práce pro dlouhé zimní večery…

Octová voda

Pozor: Na tradované domácí recepty (petrolej) okamžitě zapomeňte!

Hnidy se dají lépe odstranit z vlasů zvlhčených 3% (zředěným) kuchyňským octem. Hlavu zabalte ručníkem asi na 60 minut, potom se vajíčka parazitů snadněji vyčesávají hustým hřebenem.

Vlasová žehlička

Rafinované využití krášlicí pomůcky má jednu nevýhodu — hnidy často visí těsně u hlavy, kam se žehličkou nedostanete.

Třetí poznatek: odvšivení je běh na dlouhou trať

Podle odborníků je nejlepší metodou kombinace některého z biologických přípravků a mechanického odstranění speciálním hřebenem „všiváčkem“.
Kúra by měla začít pečlivým prohlédnutím vlasů všech členů rodiny, protože je nutné, aby „odvšivení“ prodělali všichni, kdo mají vši.

Kontrolu je dobré provádět za denního světla. Velmi pozorně pročesávejte vlasy pramen po prameni a kontrolujte přitom vlasy od kořínků, včetně oblasti za ušima a na šíji.

Obrňte se trpělivostí a zkoušejte, který z přípravků zabere nejlépe.

Do vlasů aplikujte léčebný přípravek, důkladně ho vetřete do kůže a nechte působit dle doporučení výrobce.

Poté umyjte vlasy šamponem včetně kondicionéru a s pomocí všiváčku trpělivě vyčesávejte z ještě vlhkých vlasů uhynulé vši a hnidy. Kúru je nutno zopakovat minimálně ještě jednou.

Z preventivních důvodů je nezbytné prohlédnout všechny osoby, které přišly s nemocnými do styku, důkladně vyčistit všechny kartáče a hřebeny a vyprat veškeré ručníky, ložní prádlo a pokud možno i oblečení.

Zajímavou četbou a inspirací mohou být internetové diskuse, kde můžete najít rady jako: „Dcera mi přinesla domů vši a nepomohlo nic jiného než slivovice. Hlavu jsem jí přelila slivovicí, zabalila do ručníku, nechala působit 20 minut a spláchla vodou. Předtím jsme koupili plno šamponů a přípravků, ale nic nepomohlo…“ Moje řeč.

  • Pokud mohu přispět svojí troškou do „všivého“ mlýna, nám tehdy pomohl psí šampon — vlasy sice dostaly zabrat, ale vši už se nevrátily…

150 potomků za tři neděle

Všechny vši jsou dlouhé 2—4 mm, samička klade denně 3—4 vajíčka (tzv. hnidy), která připevňuje pevně k vlasu v těsném sousedství pokožky. Za 3 týdny svého života naklade až 150 vajíček.

Rychlost vývoje vši pak závisí na teplotě. Z vajíček se líhnou po 5—10 dnech larvy (nymfy). Larvy jsou přibližně 1 mm dlouhé, podobné dospělcům, sají krev, ale nemohou se rozmnožovat. Zhruba po 20 dnech jsou z nich dospělé vši. Bodnutí parazitů působí silně svědící kopřivku. Na kůži se objevují škrábance, strupy, nežity i ekzémy.

Foto Shutterstock a archiv