„Vhodná obuv musí dítěti pomáhat při stoji a chůzi, podporuje nožní klenbu a zajišťuje postavení paty kolmo k podložce,“ říká MUDr. Květoslava Richterová, ortopedka z Centra ortopedie a fyzioterapie profesora Čecha.

  • Správná bota musí mít kvalitní vnitřek boty, podešev a svršek.
  • Noha má mít dostatek prostoru, prsty by se v ní měly alespoň trochu pohybovat.
  • Opatek, tedy dílec obvykle skrytý uvnitř obuvi a zpevňující polohu paty, by měl při chůzi napomáhat správnému odvíjení chodidla.

Kvalita pro zdraví

„Pokud bota tyto parametry nesplňuje, může dojít k patologickým deformitám, bolestivým stavům, vzniku příčně ploché nohy a následně i ke změnám na páteři,“ varuje lékařka.

Pohybový aparát nohou a páteře je totiž poměrně úzce propojen. Správně vyvinutá a také zatěžovaná noha tlumí otřesy, které vznikají při chůzi a přenášejí se právě na páteř.

Lékaři proto doporučují věnovat pozornost především tvaru stélky, která má v sobě zabudovanou podporu klenby a případně i prohloubení pro patu. Podešev má být pružná a dostatečně silná, nárt pak fixuje svršek z prodyšného, nejlépe přírodního materiálu, se šněrováním či suchým zipem.

Málokdo si také uvědomuje, že již v období, kdy dítě leze, může při odrážení vytáčet chodidla zevně nebo dovnitř. „Boty v tomto období brání vyvrácení chodila a změně osy paty. Dnešní děti navíc mají delší a větší chodidla, která jsou náchylnější ke vzniku deformit,“ říká ortopedka.

Jak boty nakupovat

Odborníci doporučují nákup bot v renomovaných obchodech a v prodejnách se specializací na dětskou obuv. „Zásadně se vyhýbáme nákupu laciné obuvi u stánkařů,“ doporučuje dále lékařka.

Optimálním řešením není ani nošení bot po starším sourozenci. Všechny části boty jsou nošením jiným dítětem zpravidla zdeformované − nepodporují tedy podélnou klenbu ve správném místě, nevedou patu kolmo k podložce a nezajišťují ani správnou fixaci nohy. Svou roli hraje i hygienické hledisko.

MUDr. Richterová radí nakupovat boty vždy společně s dítětem, aby si je mohlo dobře vyzkoušet.

„Délka stélky by měla být o sedm až deset milimetrů delší (z důvodu kolísání napětí svalů chodidla během dne, kdy po únavě napětí poklesne a chodidlo se prodlouží), ale nikdy ne více!“

(van), foto Baťa a archiv