Vybíráme novou matraci pro lepší sny i spaní

Zatímco výměnu ojeté pneumatiky pokládá většina z nás za samozřejmost, matrace zřejmě považujeme za nesmrtelné. Proto si je ponecháváme klidně i desítky let, nebo si pořizujeme ty nejlevnější. Ke své škodě.

Pak se ovšem nelze divit, že nás často bolí záda, špatně spíme nebo nás po padesátce začnou trápit alergie na roztoče či prach. Často právě kvůli posteli.

Jak vypadaly postele našich babiček?

„Manželské“ mívaly zpravidla vysoká čela (aby spáčům netáhlo na hlavu a nohy), ale také volný prostor pod laťkovými rošty, aby se pod postelí dobře uklízelo a matrace větrala. Tato pravidla mají hodně do sebe i dnes. Přesto se u matrací a roštů dost věcí změnilo.

Spáči se změnili

Požadavky na správné, tedy zdravé spaní se změnily i kvůli tomu, že

pracujeme mnohem méně fyzicky než naši předkové (a ochablé svaly jsou náročnější na lehací plochu),
dožíváme se výrazně vyššího věku (páteř je o to opotřebovanější)
Češi „dorostli“ dokonce na třetí příčku v Evropě. Průměrně vysoká Češka má dnes 168 cm, muž ještě o 10 cm více.
a také jsme o hodně vyšší.

A protože matrace má být o 21 až 34 cm delší než její uživatel (k výšce postavy se přičítá délka chodidla), lze snadno spočítat, že postele s délkou 210 až 220 cm (i více) už nejsou ničím výjimečným.

Proto před nákupem nového roštu a matrace zvažme, zda není na čase zbavit se i starých válend s délkou 195 cm, které ještě stále přežívají v mnoha tuzemských domácnostech.

Princezna na měřicím hrášku

Kvalitu postele určují především rošt a matrace, nikoli rám. Investice by proto měly směřovat do nich, nikoli do ozdobného rámu.

Pokud si chceme ověřit, jaká matrace nám bude vyhovovat, najdeme si nejbližší prodejnu (nejlépe studio zdravého spaní), kde zákazníkům nabízejí možnost vyzkoušet si „měřicí deku“.

Toto zařízení snímá tlak v určitých bodech mezi tělem a matrací. Na monitoru pak lze podle barvy poznat, zda někde není příliš velký tlak na pokožku a povrchové tkáně těla, neboli zda není omezen průchod krve v kapilárách. Jeho důsledkem jsou bolesti svalů, brnění končetin, proleženiny…

Právě kvůli tomuto tlaku proto dostává mozek i ve spánku signály, že by mohlo dojít k narušení krevního oběhu − a v noci se kvůli tomu na lůžku až 100x otočíme.

Připadáme si ráno unavení, jako bychom celou noc cvičili?

Počítejme s tím, že se stoupajícím věkem se potřeba příjemného a měkkého povrchu matrace (ne ovšem matrace samotné!) zvyšuje. A také mysleme na to, že se stoupajícím věkem si na novou matraci budeme zvykat třeba měsíc.

To je také jeden z důvodů, proč někteří prodejci nabízejí možnost vrácení zboží a peněz do 30–90 dnů.

Pružiny, sendvič, nebo polyuretan?

Pevné desky, byť s větracími otvory, nelze pro pravidelné spaní rozhodně doporučit. Pro příležitostné spaní (návštěvy apod.) bude vhodná matrace s pružinovou kostrou.

Na jednoduchý laťkový nebo nepolohovací lamelový rošt se doporučují matrace sendvičové (latex, kokosové desky) nebo latexové, případně s pružinovou kostrou. Použít je možné i vyšší polyuretanovou matraci.

Na polohovací rošty patří polyuretanové matrace, které jsou schopny reagovat na polohování.

Desatero pro výběr matrace a roštu

1. Postel má být delší asi o 21 až 34 cm než výška uživatele, šířka má být alespoň 90 cm, větší pohodlí nabízí samozřejmě 100 cm.

2. Při ležení na zádech má být páteř ve svém přirozeném (fyziologickém) esovitě zakřiveném tvaru, při ležení na boku v rovině (lze ověřit pohmatem), proto nesmějí být matrace příliš měkké ani tvrdé.

3. Rošt a matrace se musí vzájemně vhodně doplňovat.

4. Polyuretanová matrace má mít výšku 15 a více cm, matrace s pružinovou kostrou 16 a více cm, z toho 3 cm mají připadat na změkčující vrstvu, aby nebyly při dotyku či usednutí cítit pružiny uvnitř.

5. S věkem se páteř a klouby hůře uvolňují, proto by starší spáči měli volit matraci se změkčujícím povrchem či vrstvou nebo zónou s dostatečným změkčením v kritických místech otlaků – například v oblasti ramen či pat.

6. I u dvoulůžka potřebuje každý svou matraci i rošt, délka se přizpůsobuje vyššímu z dvojice.

7. Ženy potřebují obecně měkčí a teplejší povrchy, měly by se proto raději vyhnout latexovým matracím, které se pomaleji „zahřívají“.

8. Polohovací rošty v nohách dovolují, aby se paty dostaly na úroveň srdce, což potřebují především osoby se špatným krevním oběhem.

9. Kvůli hygieně dáváme přednost matracím se snímatelným pracím potahem. Aby se dal potah snáze sundat, je nezbytné, aby měl zip po celém obvodu matrace a bylo možné jej sejmout jako dva samostatné díly, které můžeme postupně vyprat v domácí pračce.

10. Matrace musí dobře větrat, a to nejen vrchem, ale i spodem a po stranách. Proto nepatří na pevnou desku a postel by proto neměla mít plné boky. Minimální hygienická výška lehací plochy od podlahy je 25 cm, dnes doporučovaná je ovšem kolem 45 až 50 cm, u starších osob i vyšší.

Podle čeho vybírat?

Základní kritéria pro výběr jsou jednoduchá:

Matraci i rošt vybíráme podle výšky, hmotnosti, věku, pohlaví, ale také podle zdravotního stavu a místa použití – jiné výrobky volíme do teplého paneláku, jiné do studeného kamenného domu.

Kvalitní rošt můžeme používat desítky let, životnost matrace je však s ohledem na hygienu a mechanické opotřebení pouze 7 až 10 let. Je nutné si uvědomit, že za noc projde matrací jako přes filtr 0,2 až 1,5 l potu. Výsledek? Vlhko. I to je důvod, proč se v postelích drží neuvěřitelné množství roztočů, až kolem jednoho milionu – pro alergiky pohroma!

Na co se ptát při nákupu

Na rozměry.
Na konstrukci nosného roštu.
Na vnitřní konstrukci matrace včetně zón s různou tuhostí a na možnosti jejího nastavení. Například lze-li měnit „tyče“ ze studené pěny použité v matraci za jiné s odlišnou tuhostí (to je výhodné např. v těhotenství, kdy se výrazně mění hmotnost uživatelky).
Na materiál potahu a jeho specifické vlastnosti či v něm použité příměsi. V nabídce bývá například nopkový masážní povrch, materiál z vláken s antistatickými, antibakteriálními vlastnostmi a výbornou tepelnou vodivostí brání vstupu nepříjemného zápachu do látky, příměse aloe vera, výtažky z břízy na ochlazení (pro muže) nebo z papriček na zlepšení krevního oběhu a zahřátí (pro ženy) aj.
Na materiál matrace, na použití změkčující vrstvy, z čeho se skládá jádro matrace. Stále oblíbenější jsou biomateriály; výrobními surovinami se místo ropy stává například olej ze sóji aj.
Na to, zda má matrace dostatečnou nosnost pro určitou hmotnost.
Na doporučenou kombinaci roštu a matrace.
Na způsob uložení roštu do kostry lůžka. Každý rošt není samonosný, některý musí být podepřen po celé délce bočnice, jiný se ukládá na příčky nebo nosníky volně, jiný se musí upevnit například vruty.

Foto archiv