Ponocování sov
Zatímco slepice či skřivani chodí spát brzy a také jim brzké vstávání nedělá problém, ba naopak se přirozeně budí časně a začínají den typicky s prvními slunečními paprsky, sovy rády tráví večer a noc nejen zábavou, ale i prací. Právě večer se cítí být soustředěné a dostatečně fit ponořit se například do učení.
Jenže v posledních několika letech se často mluví o nevhodnosti takového chování, jak negativně ovlivňuje organismus a doslova koliduje se zdravým životním stylem.
Miloš Ouhrabka vám v tomto svém příspěvku ze stejnojmenného kanálu odpoví na spoustu otázek okolo spánku a co našemu tělu přináší a jak ovlivňuje například hubnutí. Autor se s vámi podělí i o 13 tipů, jak spánek zlepšit.
Ponocování nevadí, když se můžete vždy dobře vyspat
Nicméně odborníci také připouštějí, že nejsme všichni ze stejného těsta. Sovám vyhovuje noční život, ale často ponocují na úkor spánku. A spát musíme a potřebujeme všichni. Takže co s tím? Nová studie z univerzity Harvardu zacílila na spánek jednašedesáti studentů. Po měsíc by sledován nejen jejich spánek, ale také studijní výsledky.
Nač se přišlo? Ponocujte, pokud se pak můžete dobře a dostatečně dlouho vyspat. Doporučuje se také udržovat stabilní rytmus. Tedy pokud není práce nebo škola překážkou, choďte spát později, ale také později vstávejte, respektive po zhruba 7 až 8 hodinách. Dodržování tohoto rytmu je důležité a ovlivňuje například i schopnost soustředit se, mít vyváženou hormonální hladinu či hubnout.
Nepravidelnost totiž ovlivňuje cirkadiánní rytmus, což je „biologický program“ našeho těla nebo chcete-li vnitřní hodiny, které ovlivňují činnosti různých orgánů, redukci tělesné teploty, hormonální aktivitu i další důležité pochody v našem těle.
Výsledky také perfektně dokresluje název této zmíněné studie, která proběhla v roce 2017 a byla publikovaná v sedmém čísle Scientific Reports. Jmenuje se totiž „Nepravidelný režim spánku a bdění je spojen s horšími studijními výsledky a zpožděným cirkadiánním časováním a časováním spánku a bdění.“
Nicméně se ukazuje, že lidé – sovy mají o něco flexibilnější cirkadiánní cyklus, ale za předpokladu dostatečného a kvalitního spánku. Pokud se vás to týká, dopřejte si spánek a pravidelnost.
Podobné výsledky má také studie Raha Westa a jeho kolegů publikovaná letos z Imperial College of London. Tato studie přinesla zajímavá zjištění o tom, jak délka spánku, naše chronotypy, faktory životního stylu a náš zdravotní stav ovlivňují naše kognitivní schopnosti.
Další studie, tentokrát z University of Madrid, zase spojuje sovy s potencionálně vyšším IQ. Text z webu MentesAbiertas Psicologia upozorňuje, že ač měli mnozí z tisícovky sledovaných dospívajících vyšší IQ, významně lepších výsledků nemohli vždy dosáhnout kvůli brzkému vstávání do školy.
Může to být škoda také proto, že tato doba je pro sovy výjimečně plodná a kreativní, sovy dokáží v noci lépe řešit mnohé problémy. Podle některých odborníků sovy obecně mají mnohem delší okno, kdy se dokáží soustředit a pracovat v porovnání se slepicemi.
Nicméně, studie Westa, která se těmito všemi aspekty zabývala a vypichuje pozitiva ponocování sov také upozorňuje, že schopnosti se mění věkem, ale také v závislosti na pohlaví.
Má ponocování zdravotní výhody?
Nicméně, kde jsou ty slibované pozitivní účinky ponocování? Jedna výhoda by tu přece jen byla. Ukázalo se, že sovy jsou nucené být flexibilnější díky nutnosti vstávat do práce nebo školy. A to je dělá odolnější!
Ponocování bez dostatečné možnosti následného odpočinku je tedy v každém případě škodlivé. Vede k podrážděnosti a nespokojenosti, nedostatek spánku má také velmi dramatický dopad na funkce mozku. Nicméně, alespoň malou náplastí na negativní dopady nedostatečného spánku vinou ponocování může být sovám právě to, že se díky tomu stávají schopnějšími bojovat s dalšími stresory ve svém životě.
Nicméně stále platí, že ponocování bez možnosti kvalitně a dlouho se vyspat, rozhodně nelze nikomu doporučit.
Zdroje: inc.com, admissionsight.com, mentesabiertaspsicologia.com