Čekanku určenou k rychlení puků pěstujeme pro kořeny, které na sklonku léta sklidíme a v zimě na nich pěstujeme bělavé puky. Salátovou čekanku radicchio si však můžeme dopřát již v létě a na podzim. Právě do salátů je ideální – její příjemně nahořklá chuť a křehká konzistence je skvěle oživí, podobně jako její červenofialová barva. Díky obsaženým hořčinám vyladí trávení a regeneruje organismus. Prospívá játrům a kromě blahodárných hořčin obsahuje řádnou porci vitamínů, minerálů a stopových prvků.

Pěstování

  • Do záhonu před výsevem zapravíme 5-10 cm silnou vrstvu kompostu, která bude sloužit jako dlouhodobé hnojivo a také pomůže zadržovat vláhu – té čekanka vyžaduje hojně, pokud má být lahodná (sucho přežije, ale bude příliš tuhá a hořká).
  • V květnu můžeme čekanku vysévat přímo na záhon, do sponu kolem 10 cm. Místo pro pěstování může ležet i v polostínu – pod horkým letním sluncem někdy vybíhají do květu.
  • Půdu kolem rostoucích sazeniček mulčujeme slámou, zaschlou trávou nebo listím – mulč zmírní výpar vody, růst plevelů, chrání i půdu a podporuje tvorbu humusu, který opět pomáhá zadržovat vodu. Čekanky pak nemusíme tak často zalévat, což je výhodou nejen kvůli úspoře práce a vody – mají sice vláhu rády, ale pokud záhon příliš často kropíme, mohou začít jejich krčky zahnívat.
  • Hnojíme jednou za dva týdny například silně naředěným kopřivovým výluhem.

Užitečé tipy

  • Výsevy můžeme obnovovat až do konce léta.
  • Pokud hlávky seřízneme přibližně 5 cm nad zemí, může rostlina obrazit a vytvořit ještě jednu, i když patrně menší.
  • Za mírných zim a pod ochranou textilie, slámy nebo chvojí dovede čekanka na zahradě i přezimovat, pokud ji na podzim nehnojíme.

Nejběžnější jsou u nás kulaté zavinuté hlávky s červenofialovými listy a bílými žebry. Existují však i odrůdy s protáhlými kopinatými hlávkami, nebo rozvolněnější hlávky podobné salátu.