U 90 % populace není příčina vysokého krevního tlaku (neboli hypertenze) známá. Ví se jen, že mezi faktory zvyšující riziko hypertenze patří strava s vysokým obsahem sodíku, nedostatek pohybu, stres, obezita a dědičnost.
Muži jsou přitom k vysokému krevním tlaku dvakrát náchylnější než ženy.
Důsledkem neléčeného vysokého krevního tlaku může být
- infarkt myokardu,
- mozková mrtvice,
- selhání ledvin,
- postižení cévního zásobení oka.
Nadměrný tlak přispívá také ke vzniku aterosklerózy – ukládání cholesterolu do cévních stěn.
Který tlak je vysoký?
Nejvyšší tlak (první hodnota udávaná v milimetrech rtuťového sloupce) je ve chvíli, kdy se srdce stahuje (stahu se říká systola, proto se nazývá systolický tlak) a vypuzuje krev do aorty.
Nejnižší tlak (druhá hodnota) je v okamžiku, kdy srdce mezi dvěma stahy ochabuje a znovu se plní krví (tato fáze se nazývá diastola, proto diastolický tlak).
Krevní tlak je síla, kterou působí krev na cévní stěny.
Podle nejnovějších doporučení Světové zdravotnické organizace má normální krevní tlak hodnoty 130/85 mm Hg, přičemž za optimální se považují hodnoty mírně pod 120/80 mm Hg.
O vysokém krevním tlaku se dá hovořit ve chvíli, kdy vám lékař nejméně při dvou oddělených měřeních zjistí hodnoty vyšší než 140/90 mm Hg.
Vysoký krevní tlak by se dal v současnosti nazvat takřka „lidovou“ nemocí. Normální krevní tlak má totiž podle odhadů méně než 40 % mužů a 60 % žen ve věku od 25 do 74 let.
Od 50 let výše má příliš vysoké hodnoty krevního tlaku v podstatě každý druhý z nás. Přitom bohužel panuje poměrně rozšířená pověra, že ve vyšším věku může člověk mít i vyšší krevní tlak, aniž by to poškozovalo jeho zdraví. Není to pravda.
Hodnoty krevního tlaku podle Světové zdravotnické organizace
Tlak | systolický (mm Hg) |
diastolický |
optimální | <120 | <80 |
normální | <130 | <85 |
ještě normální | 130–139 | 85–89 |
mírná hypertenze (stupeň závažnosti 1) | 140–159 | 90–99 |
středně těžká hypertenze (stupeň závažnosti 2) | 160–179 | 100–109 |
těžká hypertenze (stupeň závažnosti 3) | >180 | >110 |
Kdo je v ohrožení
Vysoký krevní tlak může postihnout každého, přičemž ve většině případů se nepodaří zjistit žádnou organickou příčinu. Na to, že můžete mít vysoký krevní tlak, byste měli pomýšlet ve chvíli, kdy se vás týká některý z následujících rizikových faktorů:
- rodinné dispozice ke zvýšenému krevnímu tlaku,
- nadváha,
- nedostatek pohybu,
- stres,
- zvýšená konzumace soli.
Vysoký krevní tlak je také velice často spojen s dalšími chorobami, například cukrovkou typu 2, zvýšenou hladinou cholesterolu nebo dnou. Někdy bývá důsledkem jiného onemocnění — například ledvin nebo chorobných změn hladiny hormonů.
Nejdůležitějším vyšetřením v případě podezření na vysoký krevní tlak je jeho změření. Spousta lidí ovšem trpí syndromem bílého pláště – krevní tlak se jim zvýší jen pouhou přítomností v ordinaci nebo dokonce jen pomyšlením na byť jednoduché vyšetření.
Aby byly výsledky měření opravdu prokazatelné, doporučuje se opakované měření nebo dlouhodobé měření během celých 24 hodin. Pokud toto měření prokáže vysoký krevní tlak, měli byste absolvovat další vyšetření (očního pozadí, srdce a ledvin), která prokáží, nebo vyloučí eventuální další škody na vašem zdraví, například zmiňovanou aterosklerózu nebo změny na srdečním svalu.
Máte-li problémy s tlakem, je výhodné pořídit si domácí měřič tlaku. Jeho cena se pohybuje zhruba od tisíce korun výše. Ovšem vyplatí se pořídit si kvalitní přístroj. Měřič kupujte zásadně v lékárnách nebo prodejnách zdravotnických potřeb, neznačkové výrobky hodnoty krevního tlaku často poměrně významně zkreslují.
Jak doma měřit krevní tlak
Měření samo je velmi jednoduché, důležité ovšem je, aby předloktí nebo zápěstí s měřičem tlaku bylo na úrovni srdce – příliš vysoké nebo nízké umístění zkresluje výsledek. Při měření buďte v klidu, nehýbejte se a ani nemluvte — mluvení totiž krevní tlak zvyšuje!
- Měřte si krevní tlak pokud možno pravidelně, ve stejných hodinách a vždy na stejné paži. Poraďte se případně s lékařem.
- Před měřením se několik minut vsedě uvolněte, abyste se fyzicky i duševně zklidnili.
- Vyčkejte alespoň minutu, než provedete další kontrolní měření.
- Všechny naměřené hodnoty si zapisujte do jednoho sešitu.
Pomoci může i počítání do deseti
Na vysoký krevní tlak lékař obvykle předepíše léky, které byste měli pravidelně užívat. V každém případě oznamte lékaři všechny další léky, které berete — některé z nich mohou krevní tlak zvyšovat, nebo ovlivňovat působení jiných léků.
Počítejte s tím, že léky na tlak už zřejmě budete brát do konce života. V žádném případě léky bez vědomí lékaře nevysazujte. Normalizace krevního tlaku je důsledek léčby a ne známka toho, že je léčba už zbytečná!
Doporučí-li vám lékař ještě před nasazením léků změnu životního stylu, poslechněte ho. Někdy i vcelku nenáročná opatření mohou krevní tlak upravit natolik, že léky nebudou zapotřebí.
Máte-li nadváhu, pokuste se zhubnout. Srdce člověka s nadbytečnými kilogramy se musí mnohem více namáhat a tato vícepráce způsobuje zvýšení krevního tlaku. Naopak zhubnutí vede ke snížení tlaku.
Snažte se snížit každodenní stres a napětí. Naučte se relaxační techniky, jakou je například autogenní trénink. Někdy ovšem postačí i známé pravidlo Počítej do deseti! Než se rozčílíte, vzpomeňte si na ně a navíc zhluboka dýchejte. Možná zjistíte, že vaše rozčilení nebo vztek už nejsou tak velké…
Omezte spotřebu soli. Přestože se odborníci o vlivu neslané diety neustále dohadují, shodli se na tom, že účelné je snížit spotřebu soli pod 5 g denně. Toto opatření vede ke snížení krevního tlaku o 5 mm Hg, organismus lépe reaguje na léčbu léky. Díky tomu někdy může lékař snížit jejich dávkování. Čím menší dávky léků, tím méně vedlejších účinků.
Snažte se pravidelně věnovat vytrvalostním sportům. Pravidelně v tomto případě znamená 3−5x týdně 20 až 60 minut sportovní činnosti. Najděte si odvětví, které vás bude bavit, a pokud jste dosud nesportovali, poraďte se s lékařem o přiměřené zátěži. Testy prokázaly, že toto opatření sníží krevní tlak o hodnotu okolo 15 mm Hg.
Čas od času si při sportování nezapomeňte změřit krevní tlak, nebo si nechte přeměřit tzv. zátěžové EKG.
Existuje jednoduchý test, jak zjistit, zda se nezatěžujete příliš: váš puls by nikdy neměl překročit hodnotu 180 tepů za minutu, od kterých odečtete svůj věk (například 180 − 50 roků = bezpečná hranice je 130 tepů/min.). Pokud se tak stane, snižte zátěž, až se puls opět dostane do bezpečných hodnot.
Které sporty jsou vhodné při vysokém krevním tlaku? Především vytrvalostní sporty jako walking (rychlá chůze), běh, cyklistika, jízda na běžkách a turistika.
Méně vhodné jsou sporty s nárazovou zátěží jako posilování, horolezectví nebo sprint.
Co jíst
- Bílé maso: Zejména drůbež a ryby, které obsahují také tzv. omega 3 mastné kyseliny s antisklerotickým účinkem (týdenní dávka ryb by měla být alespoň 2 x 200 g).
- Kvalitní rostlinné oleje (za studena lisovaný olivový, sezamový či lněný olej).
- Potraviny s větším množstvím vlákniny (především zeleninu a ovoce).
- Tmavý chléb, tmavé pečivo, dalamánky, celozrnné těstoviny, rýži Natural.
- Čerstvě vylisované šťávy z červené řepy, karotky, celeru, petržele, špenátu, citrusových plodů a rybízu.
- Česnek (stačí jeden stroužek denně).