Plody zahradních borůvek jsou opravdu velké.

Zahradní borůvky můžete pěstovat i v květináči

Jejich plody jsou fialové jen svrchu, uvnitř mají dužinu bílou. To jim však neubírá na chuti ani prospěšných účincích na zdraví. Velkoplodé borůvky potěší na zahradě i na balkóně.

Od roku 1905, kdy začal Dr. Coville v U.S. Department of Agriculture ve Washingtonu se šlechtěním borůvek z divokých porostů brusnice chocholičnaté (Vaccinium corymbosum), bylo selekcí a křížením získáno mnoho kultivarů a nové stále vznikají. Šlechtění se zaměřuje na velikost a kvalitu plodů, jejich dozrávání, chuťové vlastnosti, tvar keře a podobně, stačí si jen vybrat. Keře často dorůstají do výšky až dvou metrů a také plody jsou dvakrát tak velké, než jaké mají jejich lesní příbuzné. U nás borůvky zatím pěstují jen zahrádkáři, ve světě se ovšem leckde pěstují ve velkém na plantážích.

 

Velkoplodé zahradní borůvky (Vaccinium corymbosum) můžete pěstovat i na balkóněVelkoplodé zahradní borůvky (Vaccinium corymbosum) můžete pěstovat i na balkóněAutor: Shutterstock.com / Heike Rau

Když nemáme zahradu

Keř můžeme zasadit i do květináče na balkon.

  • Vybereme širší, zhruba dvacetilitrovou nádobu (kořeny porostou do šířky), dno vyplníme keramzitem, na něj nasypeme rašelinu (pro první rok to stačí) a můžeme sázet.
  • Povrch překryjeme asi centimetrovou vrstvou lesní hrabanky nebo mulčovací kůry, která zabrání vysychání.
  • Borůvky vyžadují vláhu, proto ty balkonové častěji zaléváme (nikoliv přeléváme) a také jim dodáváme živiny pravidelným hnojením, na podzim však hnojit přestaneme.
  • Snažíme se vyhnout chlórované vodě z vodovodu, která může borůvky zničit.

 

Po pár letech je můžeme přesadit ještě do většího květináče (30-40 l), a raději širšího než hlubšího, neboť mají mělký kořenový systém. Vhodné jsou i samozavlažovací květináče, protože borůvky potřebují vlhko. Ale pozor: kořeny nesmí stát permanentně ve vodě! Je také nutné nechat jim v květináči co nejvíce prostoru - čím více místa, tím více se keře rozrostou a tím více budou plodit.

Množení a řez

Nejvhodnějším způsobem je řízkování. Můžeme je také pěstovat ze semen, pak ale budou mít menší plody. Během prvních dvou let po výsadbě keře neřežeme, třetím rokem odstraníme ze středu slabé výhonky, aby se rostliny nezahušťovaly. Na získávání řízků je čas od začátku vegetačního klidu do doby květu. Udržovaný keř by měl mít 5 až 8 silných, rovných větví s dostatečným množstvím malých přírůstků. Pravidelný řez je důležitý, protože tím zlepšujeme kondici rostliny, každoročně bychom měli odstraňovat staré (tříleté) větve.

 

Plané i zahradní borůvky patří mezi nejzdravější ovocePlané i zahradní borůvky patří mezi nejzdravější ovoceAutor: Shutterstock.com / Anna Moskvina

Borůvky a zdraví

Je všeobecně známo, že borůvky jsou velmi zdravé. Jsou zdrojem antioxidantů, pozitivně působí při průjmových a jiných žaludečních obtížích, a dokonce mohou mít vliv i jako prevence rakoviny. Používají se při zánětech močových cest, odvar z borůvkového listí působí zevně při kožních onemocněních, například i při lupénce. Borůvky jsou zdrojem mnoha vitaminů a ovocných cukrů, tříslovin, bioflavonoidů, karotenoidů, provitaminu A. Pozitivně také ovlivňují náš zrak - zlepšují noční vidění, léčí šeroslepost. Celkově posilují imunitní systém člověka a chrání před stařeckou demencí. Navíc mají protistresové účinky, a jelikož snižují hladinu cholesterolu a tuků v krvi, jsou vhodné i při hubnutí a při snižování tělesné hmotnosti. Jsou velmi vhodné také pro diabetiky.

Sklizeň

Kanadské borůvky začínají plodit čtvrtým rokem, plné plodnosti se dočkáme okolo šestého roku. V nížinách plody sklízíme začátkem června, ve vyšších polohách o měsíc později. Bobule dozrávají v průběhu 15 až 35 dní podle podmínek, a to odspodu keře, tudíž je ideální sklízet je probírkou jeden až dva týdny poté, co se vybarví domodra - jsou pak sladší. Myslíme také na to, že sladké bobule jsou velkou pochoutkou pro ptáky, proto keře s dozrávajícími plody včas zakryjeme. Stačí stará záclona, kterou přichytíme kolíčky na prádlo.