Omyl 1: Olivový olej je nejzdravější

Zkuste se pozeptat v okolí, který olej je pro přípravu jídel nejzdravější. Většina lidí bez zaváhání odpoví, že přeci ten olivový. Je to – alespoň v paletě u nás běžně dostupných olejů - pravda? Zřejmě vás překvapí, že panenský olivový olej má méně nenasycených mastných kyselin, než u nás běžnější řepkový olej.

Olivový olej je výrazně kalorický – polévková lžíce může mít 500 kilokalorií. Srovnáme-li jeho zdravé stránky s řepkovým, tak olivový olej obsahuje 75 % mononenasycených, 1 % omega 3 a 9 % omega 6 mastných kyselin, zatímco řepkový olej 61 % mononenasycených, 9 % omega 3 a 20 % omega 6 mastných kyselin. I to je jeden z důvodů, proč je řepkový olej přidáván do kojenecké stravy. Je na tom v konečném součtu 90 % ku 85 % lépe. Pokud vám ale více chutná olivový, není důvod kvůli tak malému rozdílu měnit své preference, prospěšné jsou samozřejmě oba druhy.

Omyl 2: Čím víc mořských ryb sníme, tím líp

Alespoň 2x týdně bychom si měli dát rybu. To nám ostatně doporučí i většina lékařů nebo výživových poradců. Vždyť mořští tvorové jsou skvělou zásobárnou omega 3 a omega 6 mastných kyselin. Znělo by proto logicky, že tělu jen prospěje, když si dopřejeme hojnou dávku těchto ryb ideálně každý den.

Jenže i tady je jedno riziko, které z jinak zdravé stravy dělá strašáka. Těžké kovy (za všechny můžeme jmenovat rtuť) nebo polychlorované bifenyly. To jsou aditiva z barev či laků, ale najdete je třeba i v kondenzátorech a transformátorech. Irsko si v roce 2008 prošlo skandálem s jejich vysokým obsahem ve vepřovém masu; obyvatelé Faerských ostrovů byli varováni před konzumací konzumací velrybího masa a tuku s jejich zvýšeným výskytem; zamoření těmito látkami se nevyhnulo ani naší zemi. Stačí si vzpomenout na rok 2002 a kontaminovanou drůbež nedaleko Spolany Neratovice.

Pravdou je, že ani vědci nedokážou přesně určit, od jakého množství začíná převažovat při konzumaci darů moře chemická hrozba nad zdravotními výhodami. Nejrozumnější je proto zřejmě respektovat doporučení FDA (vládní agentura USA pro kontrolu potravin a léčiv). Podle něj je zcela bezpečné jíst množství ryb do 340 g týdně. A které ryby bychom měli vynechat? Za nejvíce kontaminované považuje FDA obecně žraloky a mečouny.

Omyl 3: Tmavý rohlík se semínky je vždy celozrnný

Odcházíte z obchodu s pytlíkem tmavého pečiva obaleného zrníčky a v duši máte dobrý pocit, že děláte něco pro své zdraví? Může to být právě naopak.

Všechno, co se jako celozrnné tváří, nemusí ve skutečnosti celozrnné být. Výrobci pečivo totiž často dobarvují potravinářskými barvivy nebo karamelem, aby vypadalo tmavé. Namísto zdravého kousku si tak do těla zbytečně naládujete o trochu více (byť třeba neškodné) chemie, nebo cukru. Vyhráno nemáte ani se semínky na povrchu pečiva. Ty často nevydrží vysoké teploty pečení a při zahřívání se mění v karcinogeny.

Nebojte se proto zeptat na skutečné složení výrobků a vybírejte ty houstičky a rohlíky, které mají semínka uvnitř. Ke zdravému stravování patří i umírněné porce – a skutečné tmavé pečivo je energeticky vydatnější, můžete si ho proto dopřát méně.

Omyl 4: Není dobré jíst ovoce na noc - přiberete

Od večeře uplynuly již dvě hodiny, do spánku ještě alespoň dvě zbývají, a vás se zmocňuje pomalu malý hlad, nebo spíš chuť. Proč si nedat jablko? Řada žen si zaťuká při té představě na čelo. Ovoce večer je přeci hrozné a ztloustnete z něj, protože obsahuje cukr! Strach z tloustnutí po ovoci patří do říše pohádek. Na ovoci a už vůbec ne na zelenině není nic nezdravého. Snězte klidně kilogram denně.

I tady ale platí pravidlo, že je lepší jídlo dávkovat častěji a po menších přídělech. Ovoce obsahuje hlavně vlákninu a vodu. Tráví se takřka samo. Pokud hodláte ovoce mlsat skutečně před spaním, pak ale přeci jen vynechte banány a třesně. První jmenované má 20,4 g sacharidů na 100 g ovoce a druhé 21,8 g sacharidů na 100 g ovoce. Skvělou alternativou je třeba avokádo. To má jen 5,3 g cukru na 100 g ovoce.