Mnozí z těch, které ucpané cévy předčasně připravily o život, se mohli dožít pohodového důchodu a stačilo jen málo - nechat si u lékaře ze vzorku krve otestovat hladinu cholesterolu.

„Zlý“ a „hodný“ cholesterol

Naše tělo potřebuje cholesterol k výstavbě buněk, tvorbě některých hormonů a vitaminu D, je také nezbytnou součástí nervové tkáně. Cholesterol cestuje krví navázaný na bílkoviny (proteiny) v podobě tzv. lipoproteinů. Pokud lipoproteinová částice obsahuje více tuků než bílkovin, označuje se jako LDL (lipoprotein o nízké hustotě). Opačným případem je HDL (lipoprotein o vysoké hustotě), který obsahuje větší podíl bílkovin než tuků a pro naše zdraví je naopak prospěšný.

Celkový cholesterol by měl být 5 mmol/l nebo nižší. Podle nejnovějších poznatků není až tak důležitá hladina „hodného“ HDL cholesterolu, všímat bychom si měli především výsledné hladiny „zlého“ LDL cholesterolu. Nadbytečný LDL cholesterol se usazuje v cévní stěně a urychluje tak rozvoj tzv. aterosklerotického plátu, což je nahromaděná tuková hmota a bílé krvinky ve stěně tepny. Relativně bezpečná je hladina LDL cholesterolu nižší než 3 mmol/l, ovšem v tomto případě platí, že méně je více. Existují totiž skupiny osob, u kterých je žádoucí tuto hladinu snížit na ještě nižší hodnoty: pod 1,3 mmol/l u těch, kdo přežili infarkt, a pod 1,8 mmol/l u rizikových skupin. K těm patří ti, jejichž rodiče nebo sourozenci prodělali srdeční infarkt před 55. narozeninami, nebo ti, jejichž přímí příbuzní mají vysoké hladiny LDL cholesterolu.

Zvláštní skupinu pak tvoří ti, kteří trpí familiární hypercholesterolémií. Tito lidé se rodí s dědičnou mutací genů, která způsobuje, že jejich tělo už od narození neumí zpracovat cholesterol v krvi. Ten se pak hromadí v cévách a poškozuje je. V ČR tato choroba postihuje zhruba každého dvoustého až dvoustéhopadesátého jedince, pokud se na ni nepřijde včas a nezačnou užívat léky na snižování hladiny LDL cholesterolu, mohou tito lidé prodělat infarkt či mrtvici v mladém a dokonce i dětském věku.

Nezapomínejme na preventivní prohlídky

Svou hladinu cholesterolu bychom se měli dozvědět nejpozději v osmnácti letech při preventivní prohlídce u praktického lékaře. Následně bychom si ji pak měli nechat zkontrolovat každé dva roky. Alarmující je, že podle průzkumů na preventivní prohlídky pravidelně chodí jen 44 % Čechů, naopak 23 % lidí preventivní prohlídky neabsolvuje vůbec.

Rizikové faktory vzniku aterosklerózy

Podle doc. MUDr. Jana Piťhy, CSc., vedoucího Laboratoře pro výzkum aterosklerózy, Centra experimentální medicíny IKEM existuje sedm rizikových faktorů vzniku aterosklerózy. Tři z nich neovlivníme (věk nad 45. let u mužů a nad 55. let u žen, příslušnost k mužskému pohlaví a genetické faktory), zato zbylé čtyři ovlivnit můžeme. Patří k nim právě vysoký LDL cholesterol (jeho hladina se dá ovlivnit režimovými opatřeními a vhodnou stravou, případně léky), kouření (škodí i jediná cigareta denně!), vysoký krevní tlak a diabetes.

Proč je diabetes rizikovým faktorem nebezpečné aterosklerózy vysvětluje MUDr. Jan Brož, diabetolog z 2. Lékařské fakulty FN v Motole: „Lidé s cukrovkou jsou k vyšší hladině cholesterolu náchylnější, mají vyšší riziko rozvoje aterosklerózy - diabetes urychluje rozvoj aterosklerotických změn zhruba o deset let. Každý diabetik by se proto měl snažit, aby se množství jeho cholesterolu pohybovalo v mezích normálu. Cukrovka má navíc tendenci snižovat hladinu ochranného HDL cholesterolu a naopak zvyšovat hladiny LDL cholesterolu spolu s triglyceridy. Tomuto stavu lékaři říkají diabetická dyslipidémie. To je jeden z důvodů, proč kromě cholesterolu znát a hlídat i hladinu cukru v krvi.“