Parodontóza někdy končí úplnou ztrátou chrupu. Jeho náhrada není levnou záležitostí, v závislosti na použitých metodách a materiálech stojí i několik desítek tisíc korun. Jak se tomu všemu vyhnout?

Zubní kaz je proces, který narušuje zubní tkáně. Typicky se projevuje poškozením zubní skloviny a bolestivým zánětem zubu. Jak zubní kaz vlastně vzniká?

V čistých ústech pokrývá zuby tenká vrstvička bílkovin, které pocházejí ze slin. K těm se rychle připojují bakterie a vytváří se zubní povlak. Ten nemůže způsobit zubní kaz, pokud je jeho pH blízké hodnotě 7, tedy neutrální. Až při snížení hodnoty pH do kyselé oblasti začíná rozpouštění pevné skloviny a zubní kaz začíná…

Nebezpečné cukry

Jak se může pH snížit? Bakterie zubního povlaku, které již pevně lpí na zubech, čekají na cukry. Nejen na klasický cukr, kterým si sladíme čaj či kávu, ale na jakékoliv potraviny, které obsahují cukry, nebo které je uvolní po účinku enzymů v dutině ústní. Pokud bakterie mají k dispozici cukry, okamžitě je zpracovávají a přitom vznikají kyseliny — tak klesá pH povlaku.

Při snížení pH pod hodnotu 5,5 začíná sklovina ztrácet některé minerály ze svého povrchu, počíná demineralizace. Čím déle zůstane kyselý povlak na zubu, tím větší poškození skloviny způsobí. Po důkladném vyčištění zubů se pH na povrchu zubu vrací k neutrálním hodnotám a minerály ze slin dokážou tato povrchová poškození skloviny opravit: Nastává fáze tzv. remineralizace. Pokud jsou oba procesy v rovnováze, je vše v pořádku a zubní kaz nevzniká.

Ti šťastnější z nás mají dostatečné množství slin (čím více, tím lépe) a v nich vyšší přirozený obsah fluoru, proto jsou jejich zuby odolnější.

Většina z nás však na dědičnost nemůže spoléhat a musí zubní povlak pravidelně mechanicky odstraňovat. Jinak se začne měnit jeho struktura, bakterie se množí ještě rychleji a vytvářejí větší množství kyselin. Vzniká začarovaný kruh a s ním zubní kaz.

Když začnou kyseliny rozpouštět zubní sklovinu, objevuje se bílá skvrna. Ta má ještě schopnost se vyhojit pomocí minerálů ze slin. Pokud však kaz pokračuje, poškodí nejen sklovinu, ale i zubovinu pod ní. Tento kaz již nemá možnost sebeopravy, kazivé hmoty musí stomatolog odstranit a opravit výplní.

Pokud kaz není včas ošetřen, pokračuje ještě hlouběji k zubnímu nervu, kde způsobí zánět. V tuhle chvíli už míří k zubaři asi každý…

Kritických 20 minut

Nejvyšší aktivitu vykazují bakterie v našich ústech asi 20 minut po jídle. To je doba nejvyššího rizika zubního kazu. Jeho rozvoji můžeme předcházet tím, že si krátce po jídle vyčistíme zuby. Zbavíme je tím zbytků potravy a vezmeme bakteriím „půdu pod nohama“.

Vzniku kazu můžeme bránit dvěma směry:

  • Snižovat množství bakterií, plaku a cukrů v ústech.
  • Posilovat obranyschopnost zubů.

Základním opatřením je omezit na co nejkratší dobu přítomnost cukrů v ústech, v ideálním případě bychom si tedy měli čistit zuby po každém jídle, absolutní nutností je pak ranní a večerní důkladné čistění.

Použití různých žvýkaček a výplachů nikdy nemůže nahradit mechanické čištění zubů, protože jimi neodstraníme zubní povlak!

Přestože nikdy neodstraníme všechny bakterie z úst, při správné technice čištění zubů zmizí jejich podstatná část společně s odstraňovaným povlakem.

Správná technika čištění zubů

Zubní kaz se nejčastěji tvoří v místech, která se nejhůře čistí. Zpočátku jsou to kousací plošky zubů, na kterých jsou četné jamky a rýhy. Později to jsou plošky mezizubní, které nelze obyčejným kartáčkem vyčistit. Tam pomůže dentální nit a mezizubní kartáčky. A jak zuby správně čistit?

Správná péče začíná už výběrem vhodného kartáčku. Měl by mít malou „hlavu“ a měkké štětiny. Na rozdíl od dříve běžného horizontálního posunování kartáčku po zubech, které poškozovalo zubní krčky (přechod mezi dásní a zubem), dnes zubaři preferují tzv. vibrační metodu, kdy zuby čistíme krouživými pohyby. Tento způsob je totiž mnohem účinnější při odstraňování zubního plaku.

Důležité je už správné uchopení zubního kartáčku. Nejlepší je držet jej jako tužku, pak na něj tolik netlačíme a zuby čistíme jemně.

Zubní kartáček přiložíme pod úhlem 45 stupňů na přechod zubu a dásně, kde se nejvíce usazují bakterie, a na každém zubu uděláme několik malých kroužků. Štětiny kartáčku se tak dostanou i pod dáseň a odstraní odtud zubní plak.

Stejným způsobem vyčistíme i vnitřní stranu zubů.

Na čištění nedostupných míst a zadních a bočních stran stoliček bychom si měli pořídit speciální jednosvazkový kartáček.

Po vyčištění zubů kartáčkem ústa nevyplachujeme, ještě dočistíme mezizubní prostory mezizubními kartáčky a dentální nití. Mezizubní kartáčky se vyrábějí v několika velikostech, tu správnou by nám měl doporučit náš stomatolog nebo ještě lépe dentální hygienistka, která nás správnou techniku čištění naučí.

A jak dlouho bychom si měli zuby čistit? Obligátní dvě minuty rozhodně nestačí. Pokud čistíme zuby opravdu důkladně, zabere nám čištění kartáčkem nejméně tři čtyři minuty, stejný čas vyžaduje i čištění mezizubních prostorů.