obrázek z archivu ireceptar.cz

4 mýty o antibiotikách: Pomohou vám na chřipku?

Antibiotika mají dnes punc všeléku. Jenže tím zdaleka nejsou. O jejich užívání navíc panuje řada pověr. Nenaletěli jste jim i vy?

V medicíně platí za nejdůležitější objev novověku. Za život jim vděčí nespočet lidí – a dokonce i zvířat. Přesto nejsou antibiotika v základu zase takovou novinkou. Primitivní antibiotika znala již Čína před 4000 lety, Egypt měl jen malé zpoždění. Nešlo ale o vnitřní užívání. Do koupelí a zábalů se přidávalo plesnivé sójové mléko. Stopy antibiotik tak objevují dnešní antropologové ve starých kostech nejen v těchto zemích, ale i v Núbii, kterou byste mohli najít na severu dnešního Súdánu. I u tak prastarého léčiva ale panuje řada otázek. Na některé z nich vám nyní odpovíme.

Vážně musím dobírat platíčko?

ANO – Bakterie si jinak tvoří rezistenci.

Lékař vám možná předepsal antibiotika. Jenže vám je už po třech dnech hej. Horečka je pryč, nedobrané platíčko antibiotik je najednou na obtíž. Co s ním? Ano, lékař říkal, ať ho dobereme, ale proč to dělat, když nás nic netrápí? Léčivo do lékárny nevracejte. Platíčko byste měli dobrat přes to, že se cítíte skvěle. Proč? Antibiotika jsou dnes výrazně nadužívána, a tak si na ně bakterie umí vypěstovat rezistenci. Jde buď o primární, kterou si bakterie tvoří samy od sebe, nebo o sekundární – a s tou jim pomáháme my. Právě nedobráním platíčka.

Léky raději dobírejte, jinak přispíváte k rezistenci bakterií. Léky raději dobírejte, jinak přispíváte k rezistenci bakterií. Autor: Shutterstock.com / Sushitsky Sergey

To, že se cítíte v pořádku, nemusí ještě znamenat, že jste skutečně fit. Některé bakterie můžete mít stále v těle. Pokud dávku antibiotik nedoberete, pozapomenuté kolonie přežijí a zdokonalí se v rezistenci, protože se již setkaly s lékem. To samé antibiotikum už na ně nemusí příště zabrat. A bakterie se samozřejmě šíří. Když se takhle zachová víc lidí, chytnete za chvíli v autobuse infekci, na kterou již nezabere takřka nic…

Pomohou mi antibiotika na chřipku?

NE – Chřipka je virová, antibiotika zabíjejí jen bakterie.

Chřipku způsobují viry z čeledi Orthomyxoviridae, což lze volně přeložit jako „hladkoslizníci“. Žádná válka nikdy nezabila tolik lidí, co tihle malí vetřelci. Útočí samozřejmě i na zvířata. „Obyčejná“ chřipka je nevídaný zabiják. Vědci ji rozřadili na tři kategorie. Druh A napadá savce i ptáky. Pro člověka je nebezpečný primárně druh B. A druh C? Ten škodí nám a prasatům. Nákazu poznáte podle teploty, bolestí hlavy a únavy. Preventivně dodejte tělu hodně vitaminu C, jódu, zinku a antioxidantů. Co však tělu rozhodně nedávejte, jsou antibiotika. Jsou totiž v téhle situaci k ničemu. Likvidují jen bakterie, chřipka je však virová – potřebujete antivirotika. Bohužel, řada lékařů předepisuje antibiotika i na chřipku. Zcela k ničemu…

Na virové nákazy antibiotika ani nezkoušejte...Na virové nákazy antibiotika ani nezkoušejte...Autor: Shutterstock.com / Voyagerix

Jsou antibiotika jedovatá?

VĚTŠINA - alespoň pro člověka - ANO 

Většina lidí ví, že antibiotika mají více druhů. Zkuste si tipnout, kolik. 20? 100? 500? Výsledné číslo se pohybuje kolem úctyhodných 6 000. Praktické lékaře tohle číslo neděsí. Faktem je, že pro většinu savců – včetně člověka – je použitelných jen 70. Zbytek je pro nás buď ničemu, anebo (a to častěji) jedovatý. Ne nutně smrtelně, ale vedlejší účinky mohou být tak nepříjemné, že je lepší tyhle druhy úplně vynechat.

Úzkospektrá antibiotika ničí konkrétní druhy bakterií, kdežto širokospektrá antibiotika se dokážou poprat s celou řadou mikroorganismů. Bohužel včetně těch, které jsou našemu tělu vlastní. Antibiotika můžete třídit i podle chemického složení. Aminoglykosidy bojují proti bakterii Escherichia coli, amfenikoly proti salmonele, ansamyciny zabírají na tuberu a tetracykliny na chlamydie či mykoplasmata. Antibiotika ale mohou poškodit ledviny a játra, nebo přivodit průjem či zvracení. Aminoglykosidy někdy způsobí ztrátu sluchu a závratě.

Smutná pravda je, že dopování zvířat drahými antibiotiky se ekonomicky vyplatí na přírůstcích. Smutná pravda je, že dopování zvířat drahými antibiotiky se ekonomicky vyplatí na přírůstcích. Autor: Shutterstock.com / Eric Isselee

Je pravda, že antibiotika zvyšují plodnost?

ANO – Ale řeč je o hospodářských zvířatech.

Dopřáváme si s vepřovým, hovězím a kuřecím masem i dávku antibiotik? Na tuhle otázku je těžká odpověď. Nadužívání tohoto léčiva je zakázáno. Nemělo by to tak tedy být, a to minimálně od roku 2006, kdy lze dle nařízení EU antibiotika v chovech použít jen proti závažným nemocem. Problém je, že malé dávky antibiotik u zvířat zvyšují plodnost. Stopy léčiva posléze zůstanou v masu a mléce. Bakterie si navíc po dlouhé době neustálého dopování udělají rezistenci.

Akční letáky