Samota je zlá. A to nejen pro člověka, ale i pro pejska, který v „prázdném čase“ bez svého páníčka strádá. Svůj stesk po lidském parťákovi ventiluje různě – ať už nadměrným štěkáním, vytím nebo demolováním nábytku. Nezdříka se stane, že po příchodu z práce najdete počuraný nebo pokálený byt. Že by pomsta?
Spousta majitelů mazlíčků na tuhle „škodnou“ reaguje křikem a tresty. Podle odborníků to ale není zrovna správné řešení. Je totiž potřeba si uvědomit, co pejska k tomuhle jednání vede.
Separační úzkostí trpí i psi
Důvodů, proč pes doma takhle řádí, může být spousta. Odborníci čsto mluví o separační úzkosti, kterou trpí zejména určité typy plemen, jako jsou mops, francouzský buldoček, čivava, foxteriér, australský ovčák nebo třeba americký pitbulteriér. Tyhle typy psů jsou s páníčkem tak „srostlí", že jakákoliv odloučení snáší velmi tragicky. Někteří se snaží překonat svůj strach právě okusováním věcí, které se dá přirovnat ke stejnému zlozvyku jako když si nervózní člověk okusuje nehty. Proto trestat traumatizovaného pejska není tou správnou cestou.
Rozmazlený pes vás nepustí z domu
Podle odborníků může být důvodů, proč pejsek škodí, daleko víc… Jedním z nich je rozmazlenost a nevychovanost čtyřnohého mazlíčka. Ten si přízeň svého pána nebo paničky tak nárokuje, že leckdy se stane jejich tyranem.
„Je pravda,“ přitakává paní Jarmila z Přerova, která zdědila temperamentního kokršpaněla po dceři: „Je to takový náš ňuňan. Ale když mám jít nakoupit nebo k doktorovi, skoro mě nechce pustit. Hrozně vyvádí, štěká, vyje, obíhá mě, abych nemohla odejít. Je to strašné, jako bych pečovala o miminko. Nemůžu se od něj skoro vzdálit,“ přiznává panička, která se snaží pejskovi přizpůsobit svůj režim. Nicméně platí za to svobodou, ale i manželskými problémy.
Některá plemena odloučení špatně snáší.
Začněte s výcvikem psa
Řešení závisí na příčině problémů. U rozmazlených psů, kteří člověka nectí jako autoritu, je potřeba začít s výchovou. Pes (stejně jako dítě) se bude cítit lépe, když mu vytyčíte řád a nějaké hranice. Majitelé rozmazlených mazlíčků, jako je třeba paní Jarmila, by měli psovi trochu „uvolnit“ vodítko a naučit ho pár základních povelů – od klasického „sedni“, „lehni“, po důležité „zůstaň".
Povedl „zůstaň“ pak mohou praktikovat při každém odchodu z domu. Pejsek už bude mít povel spojený s nějakou událostí, kterou už zná a nebude ho tak děsit. Důležité je – zvláště u akčních plemen – dostatek fyzické aktivity. Vyběhaný pes většinou doma tolik nezlobí jako ten, který se nudí. A znuděné čtyřnožce můžete zabavit při odchodu psími hlavolamy, kde váš chlupáč bude hledat pamlsek.
Pes často kouše nábytek z nudy.
Konzultujte s odborníkem
Separátní úzkost není legrace. Popravdě se řeší komplexně. Jedním z řešením je postupné přivykání – tedy pozvolné vystavování pejska stresové situaci odchodu. Protože jde o dost traumatickou věc, nemůžete ji zvládnut sami a je vhodné vše konzultovat s odborníkem, tedy kynologem – behavioristou. Ten vám po určení správné diagnózy navíc také doporučí některý z antistresových přípravků, které jsou k dostání ve formě pasty, tablety, obojků či difusérů.
Rozcupované kapesníčky? Pejsek si hledá způsob, jak by zmírnil úzkost.
Související články
Zdroje: www.idnes.cz, www.zverokruh-shop.cz
