obrázek z archivu ireceptar.cz

Akvarijní ryby: sumečci rodu Corydoras neboli pancéřníčci

Ne všechny akvarijní rybky předvádějí svou krásu neustále proplouvajíc vodou. Sumečci se drží při zemi. Oživí však dno akvária a fungují dokonce jako úklidová četa. Kromě svého přídělu spotřebují i krmivo, jež ryby v horních patrech nesnědly.

Podle jména čeledi, pancéřníčkovití, se říká těmto jihoamerickým sumečkům rodu Corydoras (a několika dalších rodů) také pancéřníčci. Jedná se o drobné, avšak poměrně dlouhověké rybky. Jejich tělo nekryjí šupiny, ale destičky, jež skutečně mohou připomínat pancíř.

Pancéřníčci se obvykle se chovají ve společných akváriích s jinými rybami, protože jsou velmi mírumilovní a ostatní obyvatele nijak neruší (je samozřejmě třeba, aby ani je neohrožovaly agresivní druhy ryb). Vybírat můžete z desítek druhů:

  • Mezi nejčastěji chované a největší druhy patří sumeček zelený (Corydoras aeneus).
  • Mezi nejatraktivnější druhy patří pancéřníček třípruhý neboli leopardí Corydoras Trinilleatus s výraznou kresbou na těle.
  • Zajímavá albinotická varieta je vyšlechtěna u sumečka skvrnitého (Corydoras paleatus) dorůstajícího až 8 cm.

Pancéřníček leopardí (Corydoras Trinilleatus)Pancéřníček leopardí (Corydoras Trinilleatus)Autor: Archiv ireceptar.cz

Společnost i úkryt ve stínu

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Sumečci hledají potravu na dně a ryjí v něm. Dno proto musí pokrývat jemnozrnný písek bez ostrých hran, který neporaní jejich citlivé vousky.

Pro všechny v akváriích chované druhy sumečků rodu Corydoras platí, že potřebují společnost svého druhu – skupinku nejméně o čtyřech jedincích. Jinak budou smutní, plaší a stále schovaní. Ve skupince, ačkoli se nechová jako synchronizované hejno, se budou naopak cítit dobře a bez ostychu rejdit po celé nádrži. Musí však mít i možnost schovat se do temného úkrytu, když na ně přijde únava. Potřebují proto dostatek dekorací, které tvoří bezpečnou skrýš, jeskyňky z pravého či umělého kamene, položené a napůl zapuštěné květináče a podobně. Většinu života stráví při dně a nemají rádi ostré světlo – rostliny s velkými listy by jim proto měly poskytovat dostatek stínu, alespoň v části prostorné nádrže. 

Nádrž  a kvalita vody

Pancéřníčci pocházejí z řek a milují poklidně proudící vodu, jež jim poskytne silný filtr. Smíří se ale i s klidnější vodou. Na její parametry jsou nenároční, vyžadují pouze čistotu jako všechny ryby, teplota se může pohybovat od 18 do 30°C. Například:

  • Pancéřníčkovi zeleném a trpasličímu vyhovuje nejlépe rozmezí 25-28°C
  • Pancéřníčkovi skvrnitému 18-23°C

Pancéřníček zelený (Corydoras aeneus)Pancéřníček zelený (Corydoras aeneus)Autor: Archiv ireceptar.cz

Pancéřníkům vyhovuje spíš nižší nádrž s velkou základnou, a to nejen pro to, že žijí při dně. Někteří z nich, například pancéřníček zelený, mají přídatné zařízení pro dýchání vzdušného kyslíku, čas od času opustí dno a vyplují až k hladině pro trochu vzdušného kyslíku. Není pro ně proto vhodné velmi vysoká nádrž, jaká vyhovuje například skalárám, vodní sloupec by neněm přesahovat 30 cm. 

Krmení

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Ke zdraví, spokojenosti a tření potřebují pancéřníčci pestrou stravu.

Všežraví sumečci pancéřníčci hledají potravu na dně, které stále prohledávají svými citlivými vousky. Spotřebují zde krmivo, jež výše žijící ryby nestihly zachytit a na dně si jej již nevšímají. Pomáhají tak udržovat vodu déle čistou. Samozřejmě však nemohou být odkázáni pouze na tyto skromné zbytky!

  • Jako základ poslouží krmiva pro sumečky, která klesnou v podobě kompaktní tablety ke dnu, kde se do nich rybky pustí.
  • Potřebné je dále zpestření v podobě rozmanité živé či mražené potravy (nitěnky, korýši).

Pancéřníček skvrnitý – albín (Corydoras paleatus)Pancéřníček skvrnitý – albín (Corydoras paleatus)Autor: Archiv ireceptar.cz

 

Rozmnožování

Sumečci se ochotně rozmnožují i ve společné nádrži, zvláště pokud se teplota pohybuje kolem 26°C a voda je spíše měkká. Samička s obvykle poněkud menším a štíhlejším samečkem, kteří v sobě najdou zalíbení, se před pářením pohybují po nějaký čas stále spolu. Samička jikry klade do prohlubně v písku, nebo je lepí na listy rostlin.

Vyšší úspěch zaručuje oddělení páru do třecí nádrže a odlovení rodičů po vytření – vyjma druhů, u nichž se sameček se o snůšku stará. Potěr se živí na prášek rozmělněným krmivem.