Do Británie, která je dnes považována za jejich domov, se angličtí mastifové dostali s Kelty pravděpodobně z Mezopotámie, ale některé teorie přisuzují jejich původ až do starého Tibetu. Jejich odvaha a vytrvalost okouzlily i Julia Césara, který tyto psy poznal při dobývání Británie a neváhal je odvézt do Říma, kde se stali nedobrovolnými účastníky zápasů v arénách. Sváděli tam kruté boje i s takovými protivníky, jako byli lvi. Jejich kariéra psích bojovníků ale zdaleka neskončila s pádem římského impéria. Zápasy mastifů s býky byly nesmírně populární i v Anglii a královna Alžběta I., vládnoucí v druhé polovině 16. století, mastify právě za tímto účelem chovala. Jejich kariéra bojového psa skončila až v polovině 19. století, kdy byly tyto zápasy oficiálně zakázány. Veliký a silný mastif byl potom využíván částečně při lovu medvědů a vlků, ale hlavně se stal vyhledávaným hlídačem rozsáhlých anglických šlechtických sídel.
Velký pes a malý kůň - anglický mastif s poníkem.
Je pravda, že nevítaného návštěvníka dokáže odradit již jeho impozantní vzhled. Dospělý pes může vážit až 100 kg, je mohutné, silné konstrukce. Má krátkou srst většinou plavé nebo pískové barvy s tmavou maskou. Na hlavě a krku má typické vrásky, které mu dodávají poněkud utrápený výraz.
Přes impozantní velikost a děsivou sílu, kterou neváhá použít, pokud je k tomu donucen okolnostmi, například když brání svého pána či svěřené území, nejedná impulzivně a bez důvodu není agresivní. Naopak je to velmi milé, klidné a snadno ovladatelné zvíře, oddané svému majiteli. Mastif má velmi rád hry a přes svoji mohutnost je čilý a obratný. Navzdory své pověsti obávaného hlídače je také velmi společenský a rád tráví čas se svojí rodinou, nechce od ní být odloučen a trvalý pobyt ve venkovním kotci není nic pro něj, a to hlavně z důvodu stesku. Rád se kamarádí i s cizími psy, zvířat jiného druhu si téměř nevšímá.
Štěňata anglického mastifa.
Je to od přírody čistotný a inteligentní pes, který ale vzhledem ke své velikosti a někdy trochu tvrdohlavé povaze potřebuje pečlivou, ale klidnou a nenásilnou výchovu, hrubost a křik tomuto obrovi s laskavým srdcem nejsou vůbec ku prospěchu. Je sice rozvážný a chvíli mu trvá, než nějaký příkaz vykoná, ale díky své dlouhé paměti nezapomene, co se naučil. Není příliš náročný na péči, stačí mu pravidelně kartáčovat srst, což je mastifům velmi příjemné, větší pozornost je potřeba věnovat jen kožním záhybům na hlavě. Rád se proběhne, každodenní procházka je nutná, ale stejně rád si se svým pánem i zalenoší.
Anglický mastif není žádný drobeček.
Při své velikosti má ale samozřejmě nároky na stravu. To málem způsobilo konec tohoto historického plemene v období světových válek, kdy si málokdo mohl dovolit krmit velikého psa, když byl nedostatek jídla i pro lidi. I dnes je mastif kromě domovské Velké Británie vzácné plemeno. Potenciální majitele možná leká jeho velikost a stravovací a výchovné nároky, ale kdo se nedá odradit a svůj čas, lásku i finance investuje, tomu bude odměnou milující a věrný přítel.
Zdroj: www.zoohit.cz/magazin/
