obrázek z archivu ireceptar.cz

Atlas ptáků: hrdlička zahradní a divoká. Která z nich vrkala v Máchově Máji?

Hrdličky jsou něžné zjevem i hlasem. Žijí u nás dva druhy – jednu pravděpodobně znáte ze zahrady, ráda přilétne na krmítko, nebo se krmí se slepicemi. Druhá, plachá, tak běžná není.

Hrdlička zahradní si nás oblíbila – téměř výhradně se zdržuje u lidských obydlí, žije v zahradách a parcích, a to celoročně. Její něžné vrkání proto zaslechneme běžně. Ale hrdličky hlas, který zval ku lásce v básni Karla Hynka Máchy, patřil té druhé, divoké. Hrdlička zahradní totiž v té době naše končiny vůbec neobývala, přistěhovala se až později z daleké Indie.

Hrdličky se postupně šířily stále na západ a za pár desetiletí obydlily celou Evropu. Jen málokterému ptačímu druhu se tak daří, přizpůsobivé hrdličky mají štěstí. Naše původní hrdlička divoká je na tom o poznání hůře – spatříte ji vzácněji, začíná ubývat. Kromě toho, že se jí nedostává přirozeného prostředí (zahrady jí nestačí, potřebuje pestrou zemědělskou krajinu) je bohužel střílena a odchytávána při cestě na své Africká zimoviště a zpět. Mnoho ptačích druhů, které u nás chráníme, doplácí na zvyky jihoevropanů, přitom jsou sotva na jedno sousto. A jiných zdrojů pro své pověstné kulinařní mají Francouzi, Italové, Malťané, Kypřané a další tolik, že by se už konečně mohli tohoto bezohledného zvyku vzdát.  

 

hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto)hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto)Autor: Archiv ireceptar.cz

Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto)

Hrdlička zahradní, která se naučila žít v blízkosti lidských sídel, se v minulém století z jihovýchodu Evropy rozšířila na celý kontinent. Kdysi žila jen v Indii, dnes je hojná i u nás a její něžné cukrování často slyšíme na zahradách. Obývá i parky, aleje a hřbitovy s většími stromy, často v malých hejnech nebo párech. Je o trochu menší a štíhlejší než holubi, mladé hrdličky nemají kroužek na krku. Je stálá, někdy se však v zimě přesouvá na jihovýchod.

Potrava: Živí se zbytky na polích, semeny, bobulemi, výhonky. Zalétá i na krmítka.

Hnízdění: Tvoří páry na celý život, v koruně stromu, ve výklenku budovy či na okenní římse si staví plochou, řídkou misku z klacíků. Pár mláďat odchová dvakrát až pětkrát do roka, někdy má snůšku i v průběhu mírné zimy.

 

hrdlička divoká (Streptopelia turtur)hrdlička divoká (Streptopelia turtur)Autor: Archiv ireceptar.cz

Hrdlička divoká (Streptopelia turtur)

Na rozdíl od své synantropní příbuzné je drobnější hrdlička divoká ptákem lesů a roztroušené zeleně v polích, lidem se vyhýbá. Intenzivní zemědělství a nedostatek remízků jí nesvědčí, a tak zásnubní vrkání z Máchova Máje slyšíme dnes vzácně. K poklesu početnosti přispívá i nemilosrdný lov v jižní Evropě, kdy je střílena při návratu z Afrických zimovišť. Podobný osud stíhá i mnohé další, dalekou cestou znavené ptáky, kteří se vracejí domů.

Potrava: Na strništích sbírá zbytky zrní, hledá i jiná semena, plže, výhonky. Jako všichni holubi a hrdličky mláďata zprvu krmí tzv. holubím mlékem, později ve voleti natrávenými semeny.

Hnízdění: Celoživotní pár si v koruně stromu nebo v keři staví jednoduché hnízdo z klacíků. Párek odchová dvě mláďata jednou či dvakrát ročně.

Akční letáky