Řád: pěvci (Passeriformes), čeleď: drozdovití (Turdidae)

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos)

Flétnové tóny se střídají s trylky a hrdelním tlukotem, okouzlující zpěv se nese nocí až do rána. Zpěvákem je nenápadný, 17 cm dlouhý ptáček s rozpětím křídel do 26 cm. Přilétá v dubnu. Rád se schovává v houští, vyhledává lesy s bujným podrostem, hustě zarostlé zahrady či sady.
Potrava: Při zemi loví nejrůznější bezobratlé, sezobne i bobule.
Hnízdění: Hnízdo spletené z trávy ukrývá v hustých keřích nebo pod nimi. Mezi květnem a červnem samička snese 4–5 olivových vajíček. Dříve hnízdil jen na jihu Moravy a ve středních Čechách, nyní se šíří i na jih a západ Čech. Stále však patří k druhům vzácným a ohroženým.

Slavík modráček (Luscinia svecica)

Zpěv o něco menšího modráčka je rovněž krásný, tlukot střídá hvizd a cvrkot. Sameček severského poddruhu má zářivě modré hrdlo s červenou skvrnou. Kromě tundry hnízdí i na nejvyšších pláních Krkonoš. Středoevropský poddruh, jenž má modré hrdlo doplněné bílou barvou, hnízdí na jižní Moravě. Samička má hruď jen modře skvrnitou.
Potrava: Hmyz, semena i bobule hledá na zemi.
Hnízdění: Hnízdo z trávy ukrývá do křoví nebo rákosin. V květnu a červnu vyvede pěti až sedmičetnou snůšku. Tažný, kriticky ohrožený modráček hnízdí i na bývalých těžebních pláních Mostecka, pokud jsou však místo rekultivací ponechány přírodní samoobnově.

Červenka obecná (Erithacus rubecola)

Severské červenky táhly na jih Afriky, mnoho našich však přečkalo zimu zde, někdy navštívily i krmítko. Mají typické zbarvení a velké, tmavé oči, podle kterých poznáme i hnědě kropenatá mláďata. Žijí ve světlých lesích, parcích, v zarostlých zahradách. Jsou do 14 cm dlouhé, s rozpětím křídel do 22 cm. Trylkový zpěv je velmi libozvučný.
Potrava: Bezobratlé, semena i plody hledají červenky nejčastěji na zemi.
Hnízdění: Kulovité hnízdo z listů a trávy ukrývají v křoví, v dutině stromu, pod drnem, v živém plotě. Mezi dubnem a srpnem vyvedou i dvě čtyř až šestičetné snůšky. Nejhojněji hnízdí v nižších a středních polohách.