obrázek z archivu ireceptar.cz

Australky, čarodějné slepice s černým peřím a vysokou užitkovostí

Australky jsou středně těžké plemeno s kombinovanou užitkovostí. I když jsou robustní, jsou pohyblivé a shánčlivé. Slepice skvělých vlastností, ale u nás málo časté, představí zkušený chovatel.

Tyto slepice pocházejí z Austrálie a mezi drobnochovateli nejsou příliš rozšířené. Na národní výstavě drobného zvířectva v Lysé nad Labem je letos vystavovala pouze hrstka chovatelů. Přitom se jedná o středně těžké plemeno s kombinovanou užitkovostí, které snáší 180 až 200 vajec ročně.

Čarodějné slepice?

Příčina, proč nejsou oblíbené, je pravděpodobně v jejich barvě. Jsou totiž celé černé. Havraní barvu mají nejen peří, ale také běháky, zobák a oči. A chovatelé raději dávají přednost barevným plemenům. Ostatně ani v našich pohádkách nemívají černé slepice kladné vlastnosti – obvykle bývají čarodějné. Neznalí si myslí, že taková slepice má nevzhledné tmavé maso. Opak je však pravda. Australky mají maso růžové, šťavnaté a velice chutné. Výborná je z něj i polévka.

Jaroslav Peták  - chovatel australekJaroslav Peták - chovatel australekAutor: Archiv ireceptar.cz

Potvrzuje to Jaroslav Peták z Vinařic na Berounsku, který je chová už sedmadvacet let. „Jsou to klidné, nelétavé a pohledné slepice. Kontrast černé barvy opeření se zeleným leskem krásně ladí s jasně červenou barvou hřebene, ušnic a laloků. Jsou robustnější než jiná střední plemena hrabavé drůbeže, ale postava jim vůbec nebrání v pohybu a shánčlivosti. Kohout dosahuje hmotnosti až 4 kg a slepice 3 kg. Snášejí vajíčka o váze 55 g, což ovšem nemusí některému chovateli stačit, protože některá plemena snášejí těžší vejce.“

Ocenění chovatelských úspěchů

Výstavní a ekonomické úspěchy vinařického chovatele (předsedy ZO ČSCH Suchomasty a vedoucího sekce drůbeže při Okresním výboru ČSCH Beroun) zaznamenali i němečtí slepičkáři. Před lety mu nabídli založení mezinárodního speciálního klubu australek. Bohužel kvůli velké vzdálenosti a jazykové bariéře ze spolupráce sešlo. Ale zájem byl milým oceněním a příjemnou pobídkou do další chovatelské práce. Za zmínku stojí, že hejno jeho slepic je z 50 % dvouleté. Každým rokem polovinu chovu obnovuje mladými kuřicemi a starší drůbež vyřazuje.

australka černáaustralka černáAutor: Archiv ireceptar.cz

Australky při dobré péči snášejí i v zimě

„Slepice jsou výborné nosnice i v zimě. Protože jim věnuji náležitou péči a využívám v kurníku přes zimní období světelný režim, snášejí v průměru až 230 vajec ročně. Slepicím svítím 20W žárovkou zhruba půldruhé hodiny, od půl třetí ráno do čtyř hodin. Se světelným režimem začínám v době, kdy klesá snáška. Na noc jim podávám krmnou směs: ječný šrot, naklíčené zrní, nastrouhanou krmnou mrkev, nakrájenou řepu, sušené kopřivy nebo šrotovanou vojtěšku a čtyři lžičky vitaminů Nutrimix. Přidávám i stejné množství rozemletého vápence, to kvůli pevnosti kostí a vaječných skořápek. Proč to dělám? V zimě si slepice jdou sednout do kurníku už kolem šestnácté hodiny, hned jak se začne šeřit. Ráno vylézají při rozednění, to je asi v osm hodin. Bez nočního krmení za tu dobu řádně vyhládnou a z čeho pak budou vyrábět vajíčka? Přes den dostávají do krmítek ve výběhu zrní: ječmen, pšenici a oves. Takže australky ani přes zimu nestrádají a odměňují se velmi dobrou snáškou. Dvacetihlavé hejno snáší denně dvanáct až čtrnáct vajec,“ prozrazuje Jaroslav Peták.

Dvacetihlavé hejno snáší denně dvanáct až čtrnáct vajecDvacetihlavé hejno snáší denně dvanáct až čtrnáct vajecAutor: Archiv ireceptar.cz

Selekce kvokajících slepic

Podstatné u tohoto plemena je selektovat z chovu kvokající slepice. Pokud si je totiž chovatel ponechá a nasadí na hnízdo, tuto vlastnost geneticky přenesou na své potomstvo. A tak příští rok může mít kvočen třeba osm. A to je u nosných slepic ekonomicky neúnosné, protože kvočna je z reprodukčního procesu vyčleněna nejméně na dva měsíce. Už dlouhá léta se razí zásada, aby slepice snášela pouze vajíčka. I kuřata australek z líhně rostou daleko rychleji než potomstvo jiných plemen hrabavé drůbeže. Hned jak se vylíhnou, krmí je vinařický chovatel směsí K1 pro budoucí nosnice. Po třech týdnech jim začne dávat směs K2, aby u kuřat docílil i předepsanou hmotnost, což je jeden z ukazatelů dobrého hodnocení na výstavách. Později dostávají zrní, šrot a kopřivy. Když jsou puštěna z odchovny mezi slepice do výběhu, jsou už samostatná a kolem šestého měsíce začínají snášet vajíčka.

Péče o kuřátka

„Australky jsou otužilé a zdravé, ale přesto je po vylíhnutí vložím do krabice a postříkám prostředkem Avipest proti pseudomoru, což je virové onemocnění. Kuřátka se postřiku nadýchají, dostanou jej do sebe a jsou tak preventivně chráněna od různých nemocí. Toto opatření jsem převzal od ošetřovatelů z velkochovů. Jinak bych musel každou slepici chytit a dezinfekci jí nakapat do nozder nebo do zobáku.

Australky jsou otužilé a zdravéAustralky jsou otužilé a zdravéAutor: Archiv ireceptar.cz

Často měněná pšeničná sláma je prevencí proti čmelíkům

Ještě jednu zkušenost prozradím: do snáškových hnízd a na podlahu kurníku podestýlám pšeničnou slámu. Čmelíci, úhlavní nepřítel drůbeže, v noci vylézají z různých škvír a obtěžují tím, že slepicím sají krev. Pšeničná sláma je dutá a čmelící do ní zalézají. Jednou za týden podestýlku vyhodím a spálím a slepicím nastelu novou, čistou,“ říká Jaroslav Peták.

Jsou tedy australky čarodějné? Možná ano. Mají černé peří a červené neopeřené části hlavy, snášejí hodně vajec a jejich maso je chutné.

Akční letáky