Do České republiky byl australský ovčák poprvé dovezen v roce 1994, ale teprve v roce 2002 se u nás narodil první vrh. Původně ho využívali především rančeři, u nichž měl na starost obrovská stáda ovcí, takže musel být otužilý, houževnatý, pracovitý a mít schopnost velmi dobře spolupracovat s člověkem. Jelikož předci dnešních australských ovčáků a jim podobní psi pomáhali pasákům i během přesunů ovcí z různých koutů světa a ti s nimi a s ovcemi často cestovali právě z Austrálie, začalo se jim tak i říkat. Indiáni je nazývali psy s očima duchů. Barevná pestrost jejich očních zorniček totiž někdy bývá opravdu pozoruhodná.

Nadšení do všeho

Australský ovčák miluje zábavu, zaměstnání a společně strávený čas s majitelem. Je to pes ochotný pracovat do rozkrájení těla, ale i odpočívat po boku svého pána a plnit roli rodinného psa. Ať už chcete aktivního společníka, se kterým se můžete věnovat výcviku a psím sportům, rodinného psa, nebo hledáte canisterapeuta či krasavce na výstavy, australský ovčák vás pravděpodobně nezklame. Na druhou stranu je potřeba počítat s tím, že je ho nutné naučit i odpočívat. Jinak si začne ve větší míře vynucovat pozornost nebo se chovat nežádoucím způsobem, třeba hrabat jámy, vyštěkávat, ustavičně aportovat hračky a podobně. Je velmi inteligentní a rychle se učí. Někdy je však o krok napřed a majitel nestíhá jeho myšlenkové pochody – pak může nastat problém a nedorozumění. Ideální je tedy výcvik rozfázovat a před každým učením promyslet, co chceme odměňovat. Australský ovčák je hbitý, obratný a mrštný, díky tomu dokáže vyniknout téměř ve všech psích sportech. Jeho nadšení do práce se dá velmi dobře zužitkovat také při činnosti na farmě, k vyhledávání lidí nebo omamných látek.

S ocasem i bez

U tohoto plemene je pozoruhodné, že se může narodit jak s přirozeně dlouhým ocasem, tak i s polovičním nebo s žádným. Někteří chovatelé kupírují štěňatům ocas hned po narození. Na výstavách nejčastěji potkáte australské ovčáky bez ocasu, jelikož působí kompaktnějším dojmem. Naopak v psích sportech bývá ocas žádoucí, protože pomáhá při koordinaci pohybu.

Kam s ním?

Je to pes se středně dlouhou srstí a kvalitní podsadou, díky které může být ubytován celoročně venku. Vzhledem k jeho sociální povaze ho ale mnoho majitelů chová doma, ve své blízkosti, kde se cítí dobře. Hodí se jak na venkov, tak i do města. Ke své rodině je velmi přítulný, cizích lidí si obvykle nevšímá a může být zdrženlivější. Dokáže být neuvěřitelně skladný a vecpat se i do špatně přístupných prostor – možná si tak ani nevšimnete, že ho máte doma.

Nároky na výchovu

Australský ovčák je pes s poměrně citlivou povahou. Je potřeba cvičit ho férově, klidně, důsledně a zároveň s nastavenými pravidly. Jako trest dokáže vnímat i jen nezájem nebo odloučení. Díky inteligenci a ochotě spolupracovat se hodí jak pro zkušené kynology, tak i pro začátečníky, kteří jsou ochotní věnovat čas tomu, aby se s ním naladili na stejnou notu. Již odmala byste ho měli zvykat na ruchy domácnosti, přírody i města. Při správné socializaci se z něj stává pes, který zbytečně nevyhledává konflikty. V opačném případě z něj může vyrůst bázlivec, který se brání agresí. Obvykle se dobře snáší i s jinými domácími zvířaty.

Zdraví je potřeba hlídat

Chovatelé testují tyto psy na dysplazii kyčelních a loketních kloubů, a také na dědičné oční vady. Občas se v chovu vyskytne potravinová alergie, epilepsie a zákaly očních čoček. Pokud si plánujete pořídit australského ovčáka, vybírejte od prověřených chovatelů, kteří je prodávají s průkazem původu. Líbivé zbarvení merle může v důsledku nevhodně vybraného chovného páru vyústit ve zdravotně postižená štěňata, kde hluchota bývá často tím nejmenším defektem.

Pro koho je vhodný?

Toto plemeno lze doporučit lidem aktivním, kteří rádi tráví volný čas v přírodě a dokážou svého psa zaměstnat různými činnostmi – tedy jak fyzickou aktivitou, tak i tou mentální. Jeho pán by měl mít ideálně vyrovnanou povahu bez přehnaných reakcí.

Měl by umět přemýšlet dopředu a správně vyhodnocovat psí chování. Australský ovčák se hodí k jednotlivcům téměř jakéhokoli věku, pokud mu svým životním tempem stačí. Výhodou většiny jedinců je, že se dokážou rytmu života svého majitele do velké míry přizpůsobit, ale toho by nemělo být zneužíváno. S australákem je každý den psina, protože dokáže pokaždé překvapit něčím jiným.

V KOSTCE

  • Původ: USA Velikost feny: 46–53 cm
  • Velikost psa: 51–58 cm
  • Hmotnost feny: 16–25 kg
  • Hmotnost psa: 25–32 kg
  • Barva: blue merle, red merle, černá, červená – všechny barvy s i bez bílých odznaků, anebo bez tříslových odznaků, žádný typ zbarvení nemá přednost; linie růstu bílých chlupů límce nesmí přesáhnout kohoutek; bílá barva je přípustná na krku (jak na části, tak celý límec), na hrudi, na končetinách, na spodní straně tlamy, tvoří lysinku na hlavě; na hlavě by bílá barva neměla převažovat, oči musí být úplně obklopené barevnou srstí s dostatkem pigmentu.
  • Skupina FCI 1: ovčáčtí a honáčtí psi (kromě švýcarských salašnických psů)
  • Chovatelské kluby: KCHBO, z. s. (www.kchbo.com) Klub chovatelů málopočetných plemen psů (www.kcwww.kchmpp.cz)

Zdroj: Časopis Receptář