Bohužel se nám nepodařilo odchovat další potomky, i když se několik kuřat vylíhlo. Kuřátka byla zpočátku čilá, ale kolem třetího či čtvrtého dne začala ztrácet stabilitu, padala a nebyla schopna se zvednout. Podle mého názoru byli kohout a slepička z jednoho hnízda a úhyn byl projevem příbuzenského rozmnožování.

Křížení s bažantem zlatým plemeni neprospívá

Po této zkušenosti jsem se rozhodl získat nové chovné páry bažanta diamantového (Chrysolophus amherstiae). Problém ovšem nastal s čistokrevností. Vzhledem k tomu, že bažanti diamantoví byli méně rozšíření a špatně se sháněli, zvláště slepičky, používal se do chovů rozšířenější bažant zlatý, jehož geny jsou dominantnější. To mělo a doposud má neblahý vliv na kresbu peří, zejména kohoutů. Bažanti mají matnější barvu, spíše nažloutlý než jasně černobílý krční límec, světlejší až nažloutlé běháky a břicho s barevnými peříčky, místo aby bylo čistě bílé. Křížení zlatých a diamantových bažantů zkrátka páchá v chovech velké škody a trvá několik generací, než se tato chyba napraví.

Voliéra pro párek bažantů

Bažanty jsem umístil do voliéry o rozměrech 350x150x200 cm. Na noc vyhledávají nejvyšší místo, kam je žene pud ochrany před predátory. Je proto třeba, aby se do voliéry vešlo několik bidel z dubových nebo ořechových větví. Doporučuji bidla kulatá, bažanti totiž při spánku křečovitě zatnou stojáky kolem kulatiny a nespadnou. Chováme jen pár bažantů diamantových, tedy kohouta a slepičku, takže jim uvedený rozměr voliéry stačí. Pokud by chtěl někdo chovat například kohouta a tři slepičky, bylo by potřeba prostor zvětšit. Čím větší, tím lepší, hlavně v době rozmnožování, kdy si každá slepička najde klidné místo k vysezení mladých. V literatuře se doporučuje, aby jeden kohout měl minimálně tři slepice.

Odchov bažantích kuřat

Slepice snese kolem dvanácti vajec. Ve většině případů snáší jedno vejce za dva dny. Snáší je do vyhrabaného důlku v zemi, takže odpadá starost s výrobou hnízda. Na vejcích pak sedí 23 dní, což je o dva dny déle, než sedí drůbež. Vejce zpočátku odebíráme, a to z bezpečnostních důvodů (máme je více pod kontrolou), slepice je může zastudit, rozklovat, vyhání ji kohout a po vylíhnutí mohou kuřata v nepříznivých klimatických podmínkách prochladnout a uhynout.

Pud kvokání není u všech slepic stejný. Zvláště slepice odchované v líhních tento pud nemají. Sice snášejí, ale nenasednou.