Bernardýn je pes s vřelým srdcem a hlubokým hlasem. Miluje svoji rodinu a většinou rychle pojme za své i její přátele. Dobře vychází s jinými psy. Má skvělý čich, díky kterému ho lze velmi dobře využít pro záchranářský výcvik. Uplatnění najde ale i v canisterapii, kde může dosyta rozdávat svou lásku.

Zajímavá historie

Chov svatobernardského psa je úzce spojen s hospicem, který vybudovali mniši v 11. století ve Velkém Svatobernardském průsmyku jako útočiště pro poutníky. V druhé polovině 17. století tam chovali velké silné horské psy, kteří je ochraňovali. Po krátké době je začali využívat i k záchraně zbloudilých cestovatelů a psi se ukázali jako mimořádně schopní. V 19. století jejich popularita vzrostla, v Evropě jim tehdy říkali pes Barry. Barry (někdy zván též Barry I.) byl pes, který plemeno mimořádně proslavil. Jako hrdinný záchranář za bouří opouštěl mnichy a sám vyhledával zbloudilé poutníky hor. Na svou dobrosrdečnost nakonec doplatil. Osamocený člověk, kterého zachraňoval v průsmyku, se zřejmě lekl a udeřil ho špicí horské hole. Barry ušel ještě několik kilometrů, mniši ho našli a poslali na léčení do Bernu, ale bylo to marné, ve svých dvanácti letech pravděpodobně na následky zranění zemřel. Stalo se to v roce 1814. Na jeho počest byl před klášterem vybudován pomník s nápisem „Hrdinný Barry zachránil čtyřiceti osobám život a jednačtyřicátou byl usmrcen.“

Něžný a šikovný obr

Bernardýn je obří plemeno, s čímž je nutné počítat už před jeho pořízením. Pojí se k tomu nejen zvýšené nároky na krmivo a ubytování, ale i nutnost zohledňovat aktivity v závislosti na růstu jeho kostí a také nepodcenit jeho výchovu. Typické je pro něj zvýšené slintání a línání. Na druhou stranu je to pes s touhou potěšit svého pána a odpouštět mu chyby. Díky tomu ho dokáže vychovat i začátečník, pokud s ním začne poctivě trénovat už od štěněte. Je něžný, trpělivý, příjemně temperamentní a milující svou lidskou rodinu. Velmi dobře vychází s dětmi, ale nehodí se k těm menším, které by mohl omylem porazit. Velmi dobře je ho možné motivovat žrádlem, čehož lze výborně využít při výcviku poslušnosti. Při učení je potřeba vše brát spíše hrou a stále se snažit, aby ho výcvik bavil. I když se dokáže naučit nejrůznější povely, skládat zkoušky i závodit, nikdy nebude tak rychlý jako pracovní plemena psů. Dospívá až okolo třetího roku, do té doby bývá hravým štěnětem s tak trochu telecí povahou.

Péči nezanedbávejte

Obvykle dává přednost zimě před horkem. Může být ubytován celoročně venku. Jelikož má však velmi společenskou povahu, bude raději co nejblíž své lidské rodině. Oproti jiným plemenům není tak náročný na zaměstnání. Rád bude i jen ležet po vašem boku, když ho pak vezmete na procházku přírodou. Vzhledem k velikosti se hodí spíše na venkov a k domkům se zahradou než do měst. Co se týče srsti, můžete se setkat s krátkosrstou i dlouhosrstou variantou plemene. Psi v krátkosrsté variantě mají takzvanou patrovou srst. Krycí srst je přitom hustá, hladká, přiléhající a hrubá. Podsada velmi bohatá. Stehna bývají pokrytá delší srstí a ocas mají hustě osrstěný. Dlouhosrstá varianta má středně dlouhou rovnou krycí srst s bohatou podsadou. Obličejová část hlavy a uši jsou pokryty krátkou srstí. Na zádi a kyčlích bývá srst trochu zvlněná. Hrudní končetiny mají praporce, stehna jsou hustě osrstěna a ocas je huňatý. Péče o srst přitom není příliš náročná – dlouhosrstou variantu stačí jednou týdně pročesat. V době línání je potřeba počítat se zvýšenou ztrátou srsti a častějším vyčesáváním. Vyžaduje kvalitní stravu. Je lepší udržovat psa spíše štíhlého, aby nebyly zbytečně přetěžovány jeho klouby. Pohyb by měl být harmonický a prostorný. Hřbet by měl při pohybu zůstat stabilní a klidný.

Jak je na tom po zdravotní stránce?

Bernardýn je obecně poměrně zdravé, otužilé a houževnaté plemeno. Když už se vyskytnou zdravotní potíže, bývají nejčastěji spojené s jeho velikostí, ať už jsou to dysplazie kyčelních a loketních kloubů, nebo sklony k torzím žaludku. Ojediněle se u něj vyskytují kožní alergie, šedý zákal, onemocnění srdce, entropium (porucha postavení okrajů očního víčka, při které okraj víčka s řasami směřuje proti povrchu bulbu) a samozřejmě i nemoci moderního světa, jako jsou různé typy rakoviny, které se nevyhýbají žádným plemenům. Bohužel, bernardýn nepatří k dlouhověkým plemenům, jako průměrný věk dožití se udává devět let.

Pro koho se bernardýn hodí?

Doporučit ho lze lidem i rodinám, které hledají milého velkého psa, jemuž budou ochotny věnovat potřebnou péči, kvalitní stravu, a hlavně dostatek své lásky. Přestože je velký, má velmi rád pohyb, a tak bude skvělým parťákem i na dlouhé výlety (ideálně ale v chladnějším počasí). Výborně se hodí pro záchranářský, stopařský i canisterapeutický výcvik. Nelze ho doporučit lidem, kteří hledají slepě poslouchajícího psa překotných reakcí, ani lidem, kteří chtějí psa pouze na ostrahu objektů bez každodenního kontaktu s majitelem.

V KOSTCE

  • Původ: Švýcarsko
  • Velikost feny: 65–80 cm
  • Velikost psa: 70–90 cm
  • Hmotnost feny: 54–64 kg
  • Hmotnost psa: 64–82 kg
  • Barva: základní je bílá s menšími nebo většími jasně červenými plotnami (bílá s plotnami), až po souvislý jasně až tmavě červený plášť na hřbetě a bocích (plášťové zbarvení); nesouvislý červenohnědý plášť (bíle přerušovaný plášť) se hodnotí jako rovnocenný, žíhaná červenohnědá barva je přípustná, hnědožlutá se toleruje, tmavé lemování na hlavě je žádoucí, nádech černého stínování na těle se toleruje.
  • Skupina FCI 2: pinčové a knírači, molosové, švýcarští salašničtí psi a jiná plemena
  • Chovatelské kluby: Klub chovatelů svatobernardských psů ČR, z. s.

(www.bernardynklub.cz)

Zdroj: Časopis Receptář