Bordeauxská doga patří mezi nejstarší francouzská plemena psů. Její vzhled budí respekt, je dobrý hlídač, ale i skvělý společník pánovi a celé rodině, včetně dětí.
Bordeauxská doga patří mezi nejstarší francouzská plemena. Dříve se využívala k lovu velké zvěře, k zápasům, k hlídání domů a stád a jako pomocník řezníků. V době britské nadvlády v Bordeaux byla prý křížena s mastify i s podobnými španělskými dogami. Výsledkem je dnešní podoba. Mezi světovými válkami a během té druhé toto plemeno početně utrpělo natolik, že po roce 1945 se téměř vytratilo. Jeho obliba vzrostla až v 60. letech 20. století.
Jak velký je pes a fena?
Bordeauxská doga je silný pes se svalnatou stavbou těla, je impozantní a vzbuzuje velký respekt.
- Toto plemeno má hladkou, krátkou a na dotek jemnou srst, která může být zbarvena žlutě ve všech odstínech a nevyžaduje nijak náročnou péči.
- Psi dorůstají kohoutkové výšky 60 až 68 cm a feny od 58 až do 66 cm.
- Hmotnost psů je minimálně 50 kg, feny váží nejméně 45 kg.
Klidná povaha impozantního plemene
Bordeauxská doga je dobrým společníkem a ke svému pánovi i celé rodině se chová láskyplně. Je vhodná i k dětem, kterým je trpělivou chůvou (samozřejmě i ony se k ní musí chovat patřičným způsobem), dobře se snáší s ostatními domácími zvířaty.
Pokud je chována spolu s ostatními psy, ideální je přátelství od štěněte a opačné pohlaví, nebo naopak velký věkový rozdíl, který předejde boji o postavení ve směčce, které by jinak muselo zákonitě nastat. Kontakt s ostatními zvířaty od útlého věku je každopádně žádoucí pro správnou socializaci, která spolu s rozumnou výchovou podpoří klidnou, vyrovnanou a přítelskou povahu tohoto plemene. Pokud není zvyklá na zvířata, může se při špatném vedení chovat i nepříjemně agresivně.
Pochvala je při výchově důležitá
Tato doga je skutečně velmi klidná, vyrovnaná, není agresivní, vůči neznámým osobám je však obezřetná. Je velmi dobrým hlídačem.
Od útlého věku vyžaduje pravidelnou výchovu a výcvik. Výchova musí být důsledná, ale láskyplná – pochvalou ve správné chvíli lze dosáhnout mnohem většího pokroku, než tvrdým drilem, protože pro pánovi oddanou dogu je chvála velkou motivací. Důležitá je i intonace hlasu, ze které pes velmi dobře pozná, pokud provedl něco co nesmí.
