obrázek z archivu ireceptar.cz

Brkoslavi - nejpestřejší a nejkrásnější ptačí hosté. Zavítají k nám i letos?

Spatřit hejno hodujících brkoslavů je velký zážitek. Ptáci s chocholkou a nezvykle zbarveným peřím přilétají v zimních měsících až z dalekého severu, aby se u nás dosyta najedli.

Brkoslava severního (Bombycilla garrulus), nevšedního zimního návštěvníka, můžete spatřit opravdu jen v zimě, i když na tahu se mihne i na podzim nebo časně zjara. Byly zimy, kdy k nám zalétla hejna stovek i tisíců brkoslavů, jindy se ani neukázali. V posledních letech je ale pravděpodobnost spatřit tohoto severského fešáka stále vyšší. Na podzim a na jaře protahují téměř pravidelně, a pokud najdou potravu, rádi se zastaví na delší dobu.

brkoslav severní (Bombycilla garrulus)brkoslav severní (Bombycilla garrulus)Autor: Shutterstock.com / Menno Schaefer

Voskové peří

Pokud hejnka brkoslavů hodují na jeřabinách, v žádném případě je nemůžete přehlédnout či zaměnit s jiným druhem. Brkoslav je až 18 cm velký, nevšedně zbarvený a navíc hlučný. Jeho vysoký, zvonivý hlas se zvesela nese zimní krajinou. Šviháckou chocholku na hlavě může vztyčovat podle nálady. Za letu vám brkoslavové mohou připomínat hejno špačků, ti však v zimě naší krajinou nepoletují. Zdálky není zbarvení vzácných hostů tolik nápadné, zblízka však spatříte zářivě žlutý konec ocasu a políčka na křídlech. Tato neobvyklá znamení, která žádný jiný evropský pták nenosí, mu leckde dala i jméno. Angličané ho pojmenovali waxwing, tedy voskové křídlo, protože lesklá žluť je opravdu jako natřená voskem. A naše brkoslav je také výmluvné slovo, pozoruhodné stejně jako pták samotný.

Brkoslav severní (Bombycilla garrulus) brkoslav severníAutor: Archiv ireceptar.cz

Žrouti a rozsévači

Brkoslavy jako magnet přitahují nejen jeřabiny (zahradní sladkoplodé kultivary mu chutnají nejvíce), ale také jablka, šípky, plody hlohu, hlohyně, aronie, kaliny, jmelí a ochmetu, skalníku, svídy a dalších dřevin. Další z mnoha důvodů, proč na zahradě pěstovat jeřáby, jabloně a třeba také volně rostoucí živý plot z plododárných dřevin. Co kdyby ji tito parádníci navštívili? Potravy spotřebují kvůli svému nedokonalému trávení spoustu, proto musí létat krajinou křížem krážem a hledat stále nové zdroje. A přitom všude trousí a roznášejí semena rostlin, na jejichž plodech si už pochutnali. Přesně to bylo cílem dřevin, dostat své potomstvo co nejdál. Spokojenost je tedy na obou stranách.

Brkoslavi odpočívají a rozhlížejí seBrkoslavi odpočívají a rozhlížejí seAutor: Shutterstock.com / tony mills

Domů do tajgy

Na jaře nasycení brkoslavi odletí zpět do chladných jehličnatých či březových lesů severovýchodní Evropy, kde si v korunách stromů postaví hnízda z mechu a vystelou je sobí srstí. Mláďatům už nebudou nosit bobule, ale spousty komárů a dalších hmyzích jednohubek.

Akční letáky