obrázek z archivu ireceptar.cz

Čas mláďat a zázraků přírody: Potomstvo lze odchovat i v žaludku

Hnízda pro své potomstvo staví nejen ptáci, ale i ryby a žáby. Některé je vychovávají v tlamě nebo kožních komůrkách. Vajíčka zahřívá i kobra, ploštice zase srdnatě chrání drobné potomstvo…

Zvířata se často předhánějí v mateřské péči a v oddanosti potomkům. Rodiče se musí hodně snažit, aby je připravili do života. Co všechno musí vykonat?

Postavit obydlí

Výtvory, které pro potomstvo budují ptáci, jsou obdivuhodné. Je těžké si představit, jaké úsilí, um a trpělivost to stojí ptáky vybavené pouze zobákem a nohama. Při stavbě hnízd nalétají stovky kilometrů, aby přinesli materiál. Pak je čeká kratičký oddych, než se vyklubou mláďata, a maraton pokračuje – tentokrát v hledání a přinášení potravy mnoha hladovým krkům.

ptačí hnízdoptačí hnízdoAutor: Archiv ireceptar.cz

Ptačí umění

Za nejpůvabnější výtvor našich ptáků bývá považováno hnízdo pěnkavy obecné, běžného opeřence našich zahrad. Základ umně spletený z travin samička umístí na silnou větev poblíž kmene stromu a okrášlí jej lišejníky. Pro vajíčka a mláďata pak připraví i peřinky – hnízdo měkce vystele peříčky a zvířecími chlupy.

Asi nejpodivuhodnější hnízdo si staví moudivláček lužní. Jeho obydlí se houpe nad vodní hladinou. Vypadá jako bílý plstěný váček, jehož vchod lemuje úhledný tunýlek. Stavbu začíná sameček, připraví si provázek z kopřivy a lýka, balancuje na konci větvičky, obmotává ji a splétá základ. Poté sbírá bíle ochmýřené nažky topolů a vrb, kterými kostru hnízda vyplňuje. Pak usilovnou práci přeruší. Čeká na samičku, kterou má jeho výtečná stavba přilákat. Pokud žádná nepřiletí, opustí pracné dílo a začne na jiném místě stavět nové. Když se samičky konečně dočká, dostavějí příbytek pro budoucí rodinu spolu. Na stavbu obydlí, jehož útulnost můžeme moudivláčkům závidět, padne několik tisíc kousků chmýří, či rostlinné plsti.

moudiváčekmoudiváčekAutor: Archiv ireceptar.cz

Jihoameričtí krejčiříci jako základ hnízda sešívají do kornoutu velké listy. Okraje listů zobáčkem provrtají a otvůrky protáhnou dlouhé rostlinné vlákno, které na koncích roztřepí, aby se nevyvléklo a drželo listy pohromadě.

Afričtí snovači dokonce umějí tvořit různě složité uzly. Jsou pověstní stavbou obřích visacích hnízd, které mají mnoho komůrek pro více rodin.

Hedvábné komůrky

Přepychová obydlí pro potomky budují i různé druhy bezobratlých.

  • Vajíčka i larvy si třeba lebedí v hedvábných kokonech. Jihoevropské snovatky spřádají hedvábné tunýlky. Žlázy, ve kterých vlákna vznikají, mají přímo na předních nohách.
  • Není však nezbytné mít snovací bradavky – společenské vosy svým larvám obydlí stavějí z pevného papíru. Vyrobí jej pečlivým rozžvýkáním trouchnivého dřeva.
  • Samotářské vosy jízlivky zase larvám budují miniaturní domečky z hlíny. Vchod vytvarují jako nálevku, kterou potomkovi podávají potravu – žihadlem ochromené housenky.
  • Včely medonosné používají vosk, který tvoří žlázami na zadečku. Stavba dokonalých pláství je jedním z divů přírody.
  • Fascinující jsou i mraveniště či až pět metrů vysoké stavby termitů. Podsklepené mrakodrapy s parametry dokonale klimatizovaného pasivního domu jsou vpravdě luxusním příbytkem pro odchov dalších generací.

Účinná prevence včelího moru: nevracet do úlu staré plástvekomůrkyAutor: Archiv ireceptar.cz

Hnízda ryb a žab

Z našich je to sameček koljušky tříostné. Vodní rostliny slepuje do tunýlku lepkavými výměšky ledvin. Jikry, které samička do hnízda naklade, sameček oplodní a dále se o ně stará. Ploutví jim přihání čerstvou okysličenou vodu. Jihoamerické rybky čichavci a rájovci, často chované v akváriích, staví jikrám plovoucí hnízda z bublin. Vzduchové bubliny obalí výměškem z tlamiček, často přimíchají i kousky vodních rostlin.

Ani žáby nezůstávají pozadu. Jihoasijské žáby létavky umějí nejen plachtit ze stromů na širokých blanách mezi prsty, ale také stavět hnízda. Z výměšků vejcovodů samička našlehá pěnu a tou slepí listy. Hnízdo umístí nad vodou tak, aby byla vajíčka v bezpečí. I maličtí a velmi zranitelní pulci v hnízdě naplněném vodou pár dní zůstanou. Pak se jejich útočiště rozpadne a oni přistanou v tůni. Jedině v ní mohou zdárně vyrůst.

Myší domeček mezi stébly

Pokud bychom našli hnízdečko spletené z trav, zavěšené mezi stébly rákosu či silných travin, asi bychom je přisoudili některému z drobných pěvců. Mohla je však postavit i myška drobná. Důkladná kulovitá hnízda si staví i další savci, například veverky nebo klokánek králíkovitý, který nosí otýpky materiálu ve smyčce ocasu. Mnoho savců však dává přednost bezpečnému podzemí, ve kterém pro sebe i potomstvo hrabe doupata a nory.

myšmyšAutor: Archiv ireceptar.cz

Pečovat o vajíčka

Většina ptáků na vajíčkách poctivě sedí, zahřívá je a pravidelně je obrací. Drobným pěvcům se vylíhnou za dva týdny, velkým albatrosům, vládcům mořského větru, až za tři měsíce. Výjimkou mezi ptáky jsou taboni žijící v Austrálii, Asii a Indonésii. Vajíčka raději zahrabou do pořádné hromady tlejícího materiálu, která je zahřívá sama. Kompost jako inkubátor připravují i někteří krokodýli. Když pak uslyší z vajíček „klubací hlásky“, vyhrabou je a vylíhlá mláďátka v tlamě něžně přenesou do vody, kde je dále opatrují (někteří aligátoři až tři roky).

Krajty vajíčka naopak zahřívají po ptačím způsobu vlastním tělem. Nemají sice stálou tělesnou teplotu, ale škubou svaly tak usilovně, že teplo vytvoří.

malý krokodýlmalý krokodýlAutor: Archiv ireceptar.cz

Většina ryb naklade spoustu vajíček a dále se o jejich osud nestará. Některé ryby je však chrání, často i bizarním způsobem. Samečci mořských koníků je například nosí ve vaku na břiše, sumcům rodu Aspredo zarostou do kůže, mezi akvaristy oblíbený tlamovec je přechovává v tlamě a chrání v ní po celý měsíc i potěr. U některých tlamovců kvůli potomstvu hladoví samec, u jiných samice. Tlamovec kukaččí zase podstrkává své jikry jiným tlamovcům. Nechat vajíčka zarůst do kožních komůrek, kde jsou v naprostém bezpečí až do vylíhnutí, je zvykem i u jihoamerické žáby pipy. A dokonce žába s příznačným jménem tlamorodka zázračná je přechovává v žaludku, přičemž pozastaví trávicí procesy. Pečlivou péči o vajíčka bychom možná nečekali u škvorů. Vajíčka v hnízdní komůrce pravidelně a pečlivě olizují. Čistí je tak a chrání před bakteriemi a plísněmi. Svá vajíčka hlídají a chrání někteří gekoni a také kobry, na jejichž poklad si tak nikdo nedovolí sáhnout.

tlamovectlamovecAutor: Archiv ireceptar.cz

Nasytit hladové krky

Uživit hladové krky rostoucích mláďat stojí mnoho námahy všechny rodiče. Sýkorka modřinka nosí ptáčatům potravu až sedmdesátkrát za hodinu a naše zahrady tak chrání před přemnožením hmyzu stejně jako ostatní ptáci. Sovy nosí do hnízda jako potravu hraboše, a to až desetkrát za noc.
U savců je výživa mláďat dovedena k dokonalosti. Lehce stravitelné a výživné mateřské mléko umožňuje mimo jiné dokonalý vývoj chrupu, který mláďata po dobu kojení nepotřebují. Možná nejvýživnější mléko má ploutvonožec rypoš sloní, jehož mládě váží za pouhé tři týdny čtyřnásobek porodní váhy (která dosahuje téměř 50 kg). Mládě maličkého a krátkověkého rejska hmotnost díky poctivému kojení zdvojnásobí za pouhé čtyři dny.

sovysovyAutor: Archiv ireceptar.cz

Nejen savci tvoří pro potomstvo speciální výživu. Na kůži některých ryb, například terčovců, se vytváří výživný sliz, který mláďata oždibují. Také ptáci dovedou vyrábět výživné výměšky z natrávené potravy. Mláďatům je často vpravují rovnou do zobáčků. Holubi vyrábějí ve voleti výživný „tvaroh“.

O potomstvo se starají i někteří pavouci. Například samičky pokoutníků, kteří bydlí a tkají pavučiny v našich obydlích, mláďata více než měsíc opatrují a vodí. A dokonce se s nimi dělí i o potravu, předkládají jim natrávené mouchy a další hmyz.

Zahřát či ochladit

Mláďatům savců a ptáků se schopnost termoregulace vyvíjí teprve časem. Rodiče je proto musí podle potřeby zahřívat nebo ochlazovat. Zahřívání je snadné, stačí se přitulit. Když samičky netopýra musí potomky opustit a odletět na lov, zahřívají se netopýřata zavěšená na stropě alespoň spolu navzájem. Ale jak teplotu snížit? Mnozí ptáci nad ochmýřenými mláďaty za teplých slunečných dnů stojí a křídly je chrání jako slunečníkem. V zobáku nebo v nacucaném peří také přinášejí vodu a mláďata kropí, aby se ochladila.

Létající savec je zázrak přírodynetopýrAutor: Archiv ireceptar.cz

Povozit

Přepravovat mláďata umí mnoho zvířat. Na ptáčata labutí či potápek, lebedících si na hřbetě rodičů, je krásný pohled. Samice lenochoda nebo koaly nosí mláďata celé dva roky. Starají se o ně dlouho i proto, že je musí postupně uvyknout na speciální potravu. Mláďatům přidávají do stravy toxické listy postupně a natrávené. Trpělivou péči potomkům věnují i mnozí bezobratlí. Štír kýlnatý vozí drobotinu na zádech. Na hřbet si potomky opatrně vysadí klepítky. Kokony s vajíčky a později i mláďata nosí i samičky mnoha druhů pavouků, včetně našich běžných podnájemníků.

Ochránit a připravit na život

Mnoho rodičů srdnatě brání mláďata před predátory i za cenu nasazení vlastního života. Sovy jsou při ochraně mláďat schopny napadnout i člověka. Rackové a kvíčaly ho bombardují trusem. Sluky a dravci umějí mláďata odnést z dosahu nebezpečí v nohou, chřástali v zobáku. Mnoho ptáků předstírá zranění, aby lovce odlákalo, a mláďata se zatím schovala do bezpečí. Podobně srdnaté chování bychom možná nečekali u ploštic. Samičky některých druhů drobotinu vodí a chrání. Když si na ně udělá zálusk pavouk skákavka, nastaví mu krovky, které bývají příliš tvrdé i pro pavoučí kusadla.

Jen část dovedností mají zvířata danou instinktivně. Zvláště u savců se bez výchovy neobejde žádné mládě. Musí se naučit, jaké rostliny si vybírat k jídlu, nebo jaká zvířata a jak lovit. Musí rozpoznávat nepřátele a vědět, jak se bránit či kdy utéci. Pěvci se učí zpívat, netopýři používat echolokaci. Všichni se učí vzájemně komunikovat. Sociální druhy se musí učit i to, kam se ve společenství zařadit a jaká dodržovat pravidla.

Akční letáky