Český stavák je významné národní plemeno, které patří do skupiny voláčů střední velikosti. Vyniká akrobatickým způsobem letu, kterému se říká stavění (proto pojmenování stavák), sytými barvami a pestrým leskem opeření. Pro krásu a užitkovost je známý i daleko za hranicemi České republiky, dokonce i v USA.

Peří krásných barev i vzorů

Plemeno se vyznačuje velkou škálou barev a rázů. Staváci jsou vyšlechtěni v modré, černé, bílé, červené a žluté barvě. V rázech si můžeme vybrat holuby jednobarevné, s pruhy, sedlaté, lysé, plamínky, bělokosé, tygry či mramorované. Některé rázy jsou oblíbené, jiné méně. Třeba chovem staváků mramorovaných se vzhledem ke složité genetické plemenitbě zabývá pouze hrstka chovatelů, zatímco čeští staváci sedlatí jsou nejrozšířenější.

Červený sedlatý stavák je krasavec

Známý chovatel králíků a holubů Václav Král z Hořešovic české staváky sedlaté chová v červené barvě (stejnou barvu mají i jeho kvalitní moravští pštrosi či novozélandští králíci). V jinošském věku si přinesl domů svůj první párek červených holubů a od té doby této barvě zůstal věrný. „Sedlatí staváci mají štíhlé tělo a vzpřímený postoj ve sklonu asi 45 stupňů. Vyznačují se přesně ohraničenou kresbou se sytou barvou a jasným leskem. Důležitá je také barevná skvrna na hlavě, takzvaná kapka. Začíná u kořene zobáku a táhne se souměrně kolem očí, kterých se nesmí dotýkat.

Chlouba sedláků

Holubi jsou temperamentní a plodní, za chovnou sezonu pár vyvede až 14 holoubat. V minulosti se chovali na vesnicích téměř v každém statku a byli pýchou sedláků. Vedle jejich krajového pojmenování – gamzli (kamzli) nebo plosáci – byli také známí jako holubi venkovských střech. Z nich pohodlně startovali ke svému charakteristickému letu. „Ten je zajímavý tím, že holub za letu postaví křídla kolmo nad tělem, a to tak, že se celá dotýkají. Nárazy křídel vydávají zvuk, kterému se říká tleskání. Sepětím letek stavák klesá dolů, ale znovu vzlétne a stavění opakuje. Je to nádherná a jedinečná podívaná. Kvůli tomu nechávám holubům volný výlet, i když jsem letos přišel o dva nadějné jedince. Holubi potřebují k produkci volný prostor bez stromů a drátů vysokého napětí, aby se mohli náležitě rozlétnout a nabrat potřebnou výšku. Snažím se ve svých chovech, ať se jedná o holuby, nebo o králíky, dosahovat co nejlepších výsledků. Získat na výstavě 92 až 94 bodů je výborné hodnocení. Některé moje chovné kusy obdržely i 95 bodů, což je vynikající a výjimečné ocenění. Je to moje radost a odměna za práci a čas, který jim denně věnuji,“ říká Václav Král.

Kvalitní jídelníček holubích akrobatů

V chovné sezoně hořešovický chovatel krmí holuby čtyřikrát denně – ráno, odpoledne, k večeru a večer. Holoubata a holubi tak nejsou vyhladovělí a dobře rostou. Potravu ale dostávají odměřenou, aby netloustli. Protože holubí směs je drahá, míchá si ji sám z nakoupených produktů od známých zemědělců. Tvoří ji pšenice, ječmen, kukuřice, hrách, peluška, řepka a granule pro nosnice. Ječmen však převažuje, to kvůli zdravotnímu stavu holubů. Je hodnotným krmivem, obsahuje hodně živin a jeho tvrdé slupky „vyčistí“ holubí jícen a vnitřnosti, v nichž se ponejvíce vyskytují zárodky nemocí.