Pokud vážně uvažujete o pořízení oslího kamaráda, již asi víte, co osli potřebují ke spokojenému životu. Jakou jim poskytnout stravu, pastvu, ustájení, jak se s nimi dorozumět... zůstává však ještě rozhodnutí, zda si pořídit osličku, hřebečka nebo valáška. Záleží na tom, zda se rozhodnete osly dále odchovávat, nebo si přejete pouze společenské zvíře, rodinného mazlíka. Osličku i hřebce v určitých situacích ovládají hormony, s čímž je třeba počítat. Naopak valášek je touhy po rozmnožování zbaven a jeho chování je proto vyrovnanější.

Oslička: náladová dáma, starostlivá máma

Když zhruba v osmi měsících dosáhne oslička pohlavní dospělosti, začne se u ní projevovat silný mateřský instinkt. Mladá oslice může dokonce praktikovat své mateřské touhy či zkušenosti na dětech nebo na malých zvířatech. Má potřebu být s někým ve stádu a chránit své svěřence před lidmi i ostatními zvířaty.

Přibližně 20 až 25 dní v měsíci bude oslice normálně jíst, spát a ráda se stýkat s lidmi. Dalších pět až sedm dní v měsíci však může být jinak klidná a přítulná oslice nabručená a popudlivá, protože hormony na ni naléhají, aby si našla partnera. Je třeba s tímto údobím počítat, oslice za své nálady nemůže.

Když je oslička březí, může od vás vyžadovat více citu. Po narození oslete se však všechna její pozornost a cit soustředí na „novorozence“. Na několik dní nebo dokonce týdnů se jí zmocní ochranitelské pudy. Proto je moudré být při přibližování se k oslici s hříbětem dbát na opatrnost a postupovat trpělivě. Některá oslička se ve snaze ochránit své mládě může stát velice agresivní vůči lidem i zvířatům.

Co obnáší připuštění osličky

Oslátka jsou zbožňováníhodná, ale před rozhodnutím nechat vaši oslici připustit, zapřemýšlejte. Kromě ztráty mazlíčka vaší rodiny na téměř dva roky (březost a odchovy), budete mít odpovědnost za narozené hříbě. Budete o ně pečovat a vychovávat je. A pokud si hříbě neponecháte, musíte pro něj najít novou milující rodinu. Vznikne tu takzvaná emoční cena, kterou budete muset zaplatit, jestliže si oslátko neponecháte. Bude vám to rvát srdce, až oslice začne zběsile křičet, jakmile zájemce bude její dítě vléci pryč. Vaše oslice intuitivně ví, že už své mládě nikdy neuvidí.

Proměnlivý hřebec

Někdy je těžké sehnat pro oslího hřebce společníka, protože díky pohlavnímu pudu má tendence obtěžovat, někdy až terorizovat menší a slabší zvířata.

Hřebec je nedotčený chovný samec. Není jako oslička, která prochází měsíčním cyklem hormonů. Hřebcovy akce jsou ovládané jeho stálou pohlavní touhou. A on je předurčený plodit, a připravený splnit volání přírody kdykoliv je jeho pohlavní touha povzbuzená pohledem, zvukem nebo vůní. Většinu času může být hřebec jemné a snadno ovladatelné, přítelské stvoření. Ucítí-li ale ve své blízkosti říjnou oslici, jeho chování se může velmi rychle změnit. Neznamená to, že by se nutně musel stát agresivním, ale rozhodně se stane hůře ovladatelným, v horším případě neovladatelným – a z toho pak mohou pramenit různé problémy.

Mírný, klidný a spokojený valášek

V neposlední řadě je rozdíl i v ceně. Oslice často bývají téměř dvakrát dražší než oslí kluci.

Pokud nezamýšlíte založit si oslí chov, je nejlepším společníkem valášek. Valášek je kastrovaný hřebec. Osel může být kastrovaný brzy po narození nebo později, když je starší. U mladšího je méně pravděpodobné, že u něj bude vyvinut samčí vzorec chování. Valach má hřebčí inteligenci, ale bez vlivu hormonů na své chování. Zaostřuje veškerou svou pozornost na potravu, spánek, společnost a hry.

Protože kastrované zvíře není již dále ovlivněno přirozeným puzením, valach se stává jakousi láskyplným a milujícím členem svého stáda, lidské rodiny. Jako houba nasakuje všechnu pozornost a cit, kterých se mu od člověka dostane, a stejně tak je i oplácí. Valach může být velmi spokojené a šťastné zvíře, ale potřebuje váš čas a zájem.

Přirozená zvědavost, inteligence, klid a přátelská povaha dělá z valáška znamenité zvíře pro celou rodinu. A ještě jednu výhodu valášci mají – hýkají méně často než hřebci, což ocení zejména lidé žijící v sousedství.