Chodský pes je české národní plemeno. Tento středně velký ovčák s černou dlouhou srstí a pálením je skvělý rodinný pes i sportovec, zkrátka takový psí univerzál.
Historie chodského psa sahá až do 13. století, kdy pomáhal Chodům chránit důležité cesty vedoucí od Domažlic do německých zemí. Nejen že pomáhal bránit dřívější bavorsko-české pohraničí, ale byl zároveň využíván i k pastevectví. Možná jste v románu Aloise Jiráska Psohlavci postřehli kresby Mikoláše Alše, který zobrazil Choda střežícího okolí se psem u nohou. Symboliku spojenou s tímto plemenem můžeme najít i ve znaku skautské lilie. Z knihy Chodský pes, kterou napsal Jan Findejs, pochází i známý verš: „Na hranicích v službách lidu, Chod svůj čekan hrdě nes, v bouři, sněhu, větru, klidu, po jeho boku byl vždy pes.“
Regenerace doslova od nuly
Podobně jako mnoho jiných plemen po druhé světové válce upadl téměř v zapomnění i historicky doložený chodský pes. O jeho znovuvytvoření se zasloužili dva pánové: Vilém Kurz poslal Janu Findejsovi fotografie plemen, která by si zasloužila a měla reálnou šanci na regeneraci. Chodský pes Jana Findejse nejvíce okouzlil, a proto ihned podnikl první kroky vedoucí k jeho záchraně. V roce 1984 nechal v kynologickém časopisu otisknout fotografie s výzvou, aby se přihlásili ti, kteří takového psa chovají. A skutečně, díky čtenářům, kteří reagovali, byli vybráni první znovuzakladatelé plemene – fena Bessy a pes Dixi, o něco později pak objevený Blesk. První oficiálně zapsaný vrh se narodil v roce 1985 (spojením Dixiho a Bessy) v počtu šesti štěňat, následoval vrh o rok později (spojení Bleska a Bessy) s dalšími šesti štěňaty. Po pěti letech byli použiti další regeneráti pro oživení krve, kteří odpovídali typem a vlastnostmi požadovanému záměru tvorby plemene. Chodský pes byl v roce 1987 představen na výstavě v Brně, kde se setkal s velkým zájmem veřejnosti. V dnešní době je díky píli Klubu přátel chodského psa prozatímně uznaným plemenem FCI a ročně se rodí okolo pěti set padesáti štěňat.
Protože je ochotný spolupracovat s majitelem, bývá obvykle nadšený z každé aktivity.
Je to pracant i šašek
Již při regeneraci bylo hlavním cílem odchovávat psy zdravé, nenáročné, velmi odolné, vysoce temperamentní, společenské, s chutí do práce a pro všechny kategorie zájemců. Díky tomu je chodský pes velmi univerzálním plemenem. Skvěle plní roli rodinného psa, ale umí být i dobrým sportovcem, ovčáckým psem, záchranářem, pracovníkem u ozbrojených složek, canisterapeutem i sportovním nadšencem. Protože je ochotný spolupracovat s majitelem, bývá obvykle nadšený z každé aktivity, kterou mu nabídnete, ať už je to cvičení, hry, dlouhé procházky (zvládá i dogtrekkingové trasy), či společnost.
Vyniká ve většině psích sportů, což dokazuje skvělými výsledky i na vrcholových závodech, zejména mu jde dogdancing, dogfrisbee, agility a nosework. Ale i v dalších sportech je silným konkurentem. Jelikož je střední výšky a poměrně krátkého formátu s lehkou kostrou, bývá velmi mrštný, pohyblivý a rychlý. Je také výborným skokanem a plavcem a má velmi citlivý nos. Má dobrou paměť a co se jednou naučí, pamatuje si celý život. O chodském psu se říká, že dospívá kolem třetího roku života, ale až po desátém roce zmoudří. Nudit se s ním tedy rozhodně nebudete. Choďák zraje jako víno, čím je starší, tím je lepší.
Chodský pes vyniká ve většině psích sportů, což dokazuje skvělými výsledky i na vrcholových závodech.
Zvládnete ho vychovat?
Inteligentní pes si žádá inteligentního majitele, a to z prostého důvodu, aby ho pes nepřechytračil a páníček byl vždy ideálně o krok napřed. Chodský pes je velmi tvárné plemeno, oproti německému ovčákovi má i mnohem citlivější povahu. Rychle a snadno se učí, ale stejně rychle se dokáže naučit i nežádoucí chování. Udává se, že chodského psa zvládne vychovat i začátečník. Skutečně to tak může být, pokud je člověk vnímavý, přátelský a zároveň důsledný a poučený o psím chování. Chodský pes vám dokáže odpustit začátečnické chyby, ale pokud se k vám dostane citlivější zvíře, může vás jeho výchova zaměstnat delší dobu. Stejně jako u jiných plemen, i u choďáků můžete narazit na stoprocentně vyrovnané zvíře, ale i na psa, který vyžaduje více pozornosti a práce, aby získal jistotu v tom, co dělá. Co obecně ve výchově a výcviku chodského psa příliš nefunguje, jsou donucovací prostředky, křik a ostrost majitele – to pro něj opravdu není. Naopak s pomocí motivace, ať už je to oblíbený pamlsek, nebo třeba hračka, s ním dokážete mnohé.
Jak má vypadat?
Má mít dle standardu dlouhou srst, která je rovná nebo jen lehce zvlněná. Na hlavě, přední straně končetin a na hrotu ušních boltců je hladká a krátká. Má hustou podsadu, která je měkčí a kratší. Srst by měla být vždy černá. Doplňuje ji oranžové pálení, které se vyskytuje na okrajích a uvnitř ucha, nad očima, na lících, odkud plynule přechází na hrdlo, kde tvoří charakteristický půlměsíc, na hrudi, na pánevních končetinách (na vnitřní a zadní straně stehna a od prstů po úroveň hlezna), na hrudních končetinách po zápěstní kloub a kolem řitního otvoru. Přednost se přitom dává znakům vyvinutým v předepsaných partiích, sytě vybarveným a zřetelně ohraničeným. Oči mají být středně velké, mandlového tvaru, mírně šikmo posazené a co nejtmavší, ideálně tmavě hnědé a hnědé. Charakteristické pro chodského psa jsou i uši, které by měly být krátké, vzpřímené, vysoko nasazené a blízko u sebe postavené. Připomínají trojúhelník a mezi sebou tvoří tvar písmena V. Mají širší základnu, ale na hrotech jsou buď zašpičatělé, nebo zaoblené. Ušní boltce jsou pokryty delší hustou srstí, která zejména u kořene a po okraji boltce tvoří štětky. Právě charakteristický tvar hlavy s kratší čenichovou partií, správné nasazení, tvar a velikost uší s bohatým osrstěním určují správný typ plemene. I díky tomu je pak chodský pes na první pohled rozeznatelný od německého ovčáka.
Chodský pes má mít dle standardu dlouhou srst, která je rovná nebo jen lehce zvlněná.
Nenáročný na péči i ubytování
Srst je samočistící. V praxi to znamená, že i když přijde zablácený domů, stačí chvilku počkat, než na něm nečistoty zaschnou a opadají. Ideální je ho alespoň jednou týdně pročesat kartáčem, jinak je na péči velmi nenáročný. Ubytován může být v bytě, domě i venku. Jelikož je však velmi společenský, bude hledat každou příležitost, jak vám být co nejblíže. Raději s vámi bude v přetopeném bytě než sám venku na velké zahradě. Chodský pes je poměrně velmi zdravé plemeno. Chovní jedinci jsou testování na dysplazie kyčelních kloubů a většina majitelů je nechává testovat i na degenerativní myelopatii. V dobré kondici se dožívají v průměru třinácti let.
V KOSTCE
- Původ: Česká republika
- Velikost feny: 49–52 cm
- Velikost psa: 52–55 cm
- Hmotnost feny: 17–24 kg
- Hmotnost psa: 19–27 kg
- Barva: černá až kovově černá se sytě žlutými znaky – s výrazným „pálením“ – typ „black and tan“
- Skupina FCI 1: psi ovčáčtí, pastevečtí a honáčtí, kromě švýcarských salašnických psů
- Chovatelské kluby: Klub přátel chodského psa (www.kpchp.org)
Zdroj: Časopis Receptář
