Dnes můžete znát chodského psa jako aktivního společníka, který může být schopným pracovním psem nebo i mazlíčkem cvičený na agility, canicross či dogdancing. Jeho minulost je ale poměrně zajímavá, jelikož oficiální plemeno vzniklo až dlouho poté, co tu už běhal mezi námi. Proč v historii chodské plemeno zaniklo a jak se zpátky navrátilo?
Proběhla anketa Receptáře!
Tradiční čtenářská anketa proběhla i letos. Hlasovali jste pro své oblíbené firmy. Děkujeme.
Více zajímavostí o českém národním plemenu chodského psa se můžete dozvědět z videa na YouTube, na kanálu Spokojenypes.cz:
Všestranné plemeno psa
První zmínky o chodském psovi pocházejí již ze 13. století, kdy byli Chody využíváni k ochraně hranic na území Čech. Od nich si také převzali svůj název a tito ovčáčtí psi se začali nazývat chodskými. V té době byli chováni také k pasení a stopování zvěře, díky čemuž byli velmi oblíbení.
Živí pouze v povídkách
Psi věrně sloužili Chodům do konce 17. století, načež se na dlouhou dobu z mysli lidí vytratili. Na konci 19. století se hlava chodského psa objevila na malbách malíře Mikoláše Aleše, který ho zvěčnil v románu Psohlavci od Aloise Jiráska.
Na počátku 20. století se pak chodský pes objevil také v díle Poslední povídky od Jindřicha Šimona Baara.
Návrat původního druhu
Roku 1984 začali kynologové hledat vhodné psy, aby znovuvytvořili původní chodské plemeno. Popis psa se dostal do kynologických časopisů spolu s výzvou pro majitele podobných psů. Pouze tři jedinci však splňovali jejich představy, a tak v roce 1985 přišel na svět první vrh chodského psa.
Jedinečný pes ovčáckého typu
Chodský pes je středně velký s dlouhou černou až kovově černou srstí a sytě žlutými znaky. Hlavu má přiměřeně velkou k tělu, kterou zdobí hustá hříva. Uši chodského psa jsou krátké a směřují do špičky. Tělo má obdélníkový tvar s tvrdší srstí. Celkový pohyb tohoto plemene je velmi ladný, jelikož chodí lehce a volně.
Přítel do každé rodiny
Pokud se chodskému psovi budete aktivně věnovat, pak je vhodný i pro úplné začátečníky. Je to přátelské plemeno, které není agresivní, nýbrž lehce ovladatelné. Se správným výcvikem můžete mít skvělého čtyřnohého kamaráda, který ani zbytečně příliš neštěká.
Zdroje: ifauna.cz