Stále ubývající počet hospodářských zvířat u soukromníků a drobných zemědělců má jasný důvod – v současné době je výhodnější jít do obchodu a produkty chovu si koupit, než se o zvířata starat. Těch, kteří považují chov drůbeže, králíků nebo dokonce skotu za základ pro blahobyt, už je málo.

POHLED DO HISTORIE CHOVU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

Mít vepře nebo krávu u vlastní chalupy nebylo v našich krajích dlouho bráno za výhru. Skot se choval především pro tah a péče o voly poddanská hospodářství silně přetěžovala. Chov skotu na maso a mléko připadal šafářce, tedy vrchnosti. Stejné to bylo s prasaty a koňmi. Koně se rozšířili až po husitských válkách, ale i jejich využití bylo problematické a nákladné, pokud neměl poddaný i právo formanské.

Nejčastěji se tak chovala drůbež a kozy. Ovšem s rozmachem trojpolního hospodaření vznikla i větší potřeba skotu, který dokázal spásat rozsáhlé pastviny a produkovat chlévskou mrvu, která byla základem pro hnojení. V osmnáctém století se tak krávy, koně, prasata či ovce začali přesouvat z domácích chlévů do velkochovů.

ZÁKLADEM JSOU SLEPICE

Jak jsme psali v minulém dílu o potravinové soběstačnosti, primárním cílem lidí, kteří chtějí doma chovat hospodářská zvířata, by měly být slepice. Jejich chov je celkem nenáročný, výtěžnost naopak velká. Velké množství druhů splňuje různé požadavky na množství masa a vajec. Stejně na tom jsou husy či kachny. Oblíbení jsou dnes například indičtí běžci, kteří milují slimáky a během chvíle s nimi na zahradě zatočí. Dále není až tak náročné chovat králíky nebo kozu.

POVINNOSTI CHOVATELE

Především počítejte s tím, že chovem hospodářských zvířat se k nim uvážete. Nejde jen tak odjet na čtrnáct dní na dovolenou a nechat je samotné, ani si je vzít s sebou jako třeba psa. Pokud chcete opustit hospodářství, musíte mít hodné sousedy, kteří vám zvířata za plato vajíček nebo při zabijačce za talíř jitrnic obhospodaří.

Také je u některých druhů, především u prasat a skotu, třeba počítat s opravdu vysokou spotřebou krmiva. Ale i koza či ovce vyžadují v zimě hodně krmiva a potřebují vhodné ustájení. Pořídit si na léto ovci jako „sekačku“ je sice krásná věc, ale na zimu musíte buď mít vlastní chlívek nebo se smířit s tím, že ovce půjde k řezníkovi. Zimní ovčí hotely vážně nejsou. Se zvířaty přichází také nutná administrativa. Mnohé druhy je třeba hlásit Českomoravské společnosti chovatelů, a to již od jednoho kusu. V roce 2019 například vznikla tato povinnost i pro prasata. Všechny tyto druhy pak musí mít své identifikační označení a být pod důkladnou zvěrolékařskou kontrolou.

Slepice jsou asi nejméně náročná a přitom nejvýnosnější hospodářská zvířata. Každý se slepicemi či králíky si musí uvědomit, že je musí zvládnout zabít, vyvrhnout a stáhnout. Ne každý na to má žaludek. Husa na pekáči je pochoutka. Navíc se z ní vypeče hromada vynikajícího sádla.

Zdroj: Časopis Dům a zahrada