„S přibývajícím věkem mi sen o "vlastním krokodýlovi" připadal stále méně uskutečnitelný, a nakonec, když jsem se přesvědčil, jaké potíže mají s krokodýly i profesionální chovatelé v zoologických zahradách, došlo mi, že to je hloupost a krokodýlích plánů jsem se vzdal.“ začíná svůj příběh Petr Kodym.

Poněkuď zubatý svatební dar...

Jenže právě v době, kdy jsem zmoudřel a s plány na chov krokodýla se rozloučil, věnovali nám přátelé pár kajmanů trpasličích jako svatební dar! Byl to šok. Museli jsme co nejrychleji vybudovat nádrž, která by splňovala nároky krokodýlů, tedy dostatečně velkou a plnou vody.

Krokodýli jsou totiž vesměs obrovští tvorové. Koupíme-li pětadvaceticentimetrové, okaté, roztomile kvákající mláďátko, nesmíme se nechat mýlit; pokud je neutrápíme, vyroste z něj během několika málo let dvoumetrová a možná taky ještě větší nenažraná obluda, která se bude s rozevřenou zubatou tlamou vrhat po všem, co považuje za svou kořist a následně pak přemění hektolitry čisté vody v páchnoucí močku.

Krokodýl vyrostl a sežral majitele

Stalo se to bohužel nejednomu nadšenci. Nemusel být přímo sežrán, ale začal se nakonec bát i chodit domů, jenže své noční můry jen tak nezbaví: velikého krokodýla si zoologická zahrada nevezme ani zadarmo a soukromníků, kteří jsou schopni jim poskytnout odpovídající podmínky, je u nás jen pár.

Ano, existují i „trpasličí“ druhy, například kajmani rodu Paleosuchus či krokodýli pralesní (Osteolaemus tetraspis), avšak ani ti se svou délkou 1 až 1,5 m nenaplňují představu o zvířeti, které se vejde do standardního bytu...

Jak se chová krokodýl

Pokud jsme však pevně rozhodnuti obětovat krokodýlům nemálo metrů čtverečních obytné plochy a každý měsíc zaplatit několik hektolitrů teplé vody a nějakou tu stovku kilowatthodin elektřiny, jakož i několik kilogramů masité potravy a ubezpečíme se, že jsme za tuto cenu schopni ve svazku s krokodýly vytrvat v dobrém i zlém, můžeme si některý z menších druhů pořídit. Návod na chov krokodýlů zde předkládám spíše proto, aby si jej snílci raději rozmysleli. Poskytnout krokodýlům opravdu vše, co potřebují, chce více než nadšení!

Krokodýli potřebují vodu i souš. Hloubka vody by neměla být menší než je dvojnásobek výšky těla zvířete. Už ve stadiu plánování musíme řešit negativní stránky trvalé přítomnosti takového množství vody v bytě či domě – značnou váhu, zvýšenou vlhkost vzduchu, možné vytékání při napouštění a vypouštění či netěsnosti nádrže. Lépe je na tom ten, kdo má k disposici vytápěný skleník.

  • Elegance krokodýlů vynikne pouze tehdy, můžeme-li se do nádrže podívat shora i z boku jako do akvária.
  • Teplota vody by měla být kolem 25 °C.
  • Kvalitu vody pomůže udržovat silný filtr a neustálá cirkulace, například přes vodopád.
  • Vodu musíme pravidelně měnit, je dobré mít v nádrži výpusť do odpadu.
  • Souš zbudujeme pokud možno jako plošinu nad vodou – tím lépe využijeme prostor.
  • Vyhřívání na souši umožňuje silný vodotěsný reflektor. Samozřejmostí je vyhovující spektrum záření včetně UV paprsků.
  • Veškeré vybavení nádrže musí být dostatečně robustní, musíme počítat se silou zubů i ocasů chovanců – rozbité elektrické topení ve vodě znamená smrtelné nebezpečí nejen pro krokodýly.

Dospělé krokodýly postačí krmit jednou za 1 až 2 týdny, nejlépe celými obratlovci: rybami, myšmi, potkany, kuřaty.

Mláďata se krmí častěji – zpočátku i obden; nepohrdnou ani velkým hmyzem.

Zvířataby se neměla překrmovat – snadno ztloustnou, zleniví a to jim na délce ani kvalitě života nepřidá. Nebudou se chtít ani množit.

Pokračování svatebního příběhu

A co naši trpasličí kajmani? Poté, co jsme se probrali ze šoku, vybudovali akvaterárium v kuchyni a zvykli si na ně, nemůžeme si kajmany vynachválit. Jsou opravdu hodní (to neplatí pouze při krmení, kdy neznají bratra), velice krásní a zajímaví. Mnohá překvapení nám přineslo sledování jejich životních projevů. Například v noci nás překvapil dunivý zvuk – vibrace, při kterých se třese celý dům.

Už se nebojíme – to nejede kolem tank - jen na kajmaního samce přišlo jaro a on se snaží imponovat samici. I každé krmení je vzrušující. Snad se nám časem podaří kajmany rozmnožit, jako se to již povedlo některým našim chovatelům. Budeme ale muset zvětšit chovnou nádrž – kajmani trpasličí nám trochu vyrostli… Přátelům, kteří nám dali tento svatební dar, jsme za obohacení našeho života vděčni.

Pro Receptář Petr Kodym, foto autor a Shutterstock