Hlemýžď kropenatý, Helix aspersa maxima
Zdroj: kalyanby / Shutterstock.com

Jak vypadá česká šnečí farma: chov kaviárového šneka čili hlemýždě kropenatého

Chovat šneky? To je tedy nápad, říkal si Ondra Kadlec z Krásněvse na Vysočině, když před čtyřmi lety poslouchal rozhlasovou reportáž o chovu šneků. Dnes má šnečí farmu.

„Tehdy mi to sice přišlo jako trochu neuvěřitelné, ale zaujalo mě to. Něco jsem si o šnecích nastudoval a zjistil jsem, že jejich chov je u nás ještě dost v plenkách - a tudíž tu je díra na trhu,“ usmívá se podnikavý chovatel. „Začínal jsem zcela amatérsky, v malém, metodou pokus omyl. Nakonec jsem došel k názoru, že jestli z toho něco má být, musím se tomu věnovat mnohem víc a investovat do chovu nejen čas, ale i peníze. Hodně mi také pomohly návštěvy chovatelů šneků v zahraničí, byl jsem se podívat na několika šnečích farmách v sousedním Polsku, a hlavně v Ukrajině, kde je kousek od Lvova chovatel s velkou produkcí a širokou paletou výrobků.“

Ondřej Kadlec a jeho šnečí farma

V současné době chová Ondřej Kadlec na své nově vybudované malé farmě v budově poblíž rodinného domku čtyři tisíce chovných šneků. V dohledné době by však chtěl svůj chov zněkolikanásobit, spokojený by byl s 30 000 exemplářů kaviárového hlemýždě kropenatého (Helix aspersa maxima), jehož velkou předností je dosahování pohlavní zralosti již za 4-6 měsíců od narození.

Jak se šneci chovají?

Farma má dvě části. Vnitřní neboli interiérový chov, kde se šneci množí a líhnou, a venkovní (exteriérní), kde šneci dorůstají potřebné velikosti, tedy váhy kolem 30 gramů.

V interiéru je potřeba udržovat stabilní teplotu kolem 20 °C a vlhkost kolem 70 %. V prostorné místnosti jsou umístěny čtyři velké dřevěné konstrukce, na nichž šneci žijí a průběžně se páří. Jak všichni víme ze školy, šnek je hermafrodit, to znamená, že je oboupohlavní. Když se tedy potkají dva šneci, kteří jsou právě v té chvíli samička a sameček, tak se spáří pomocí výrůstku, který má sameček za krkem, což je vlastní pohlavní žláza. Samička se potom za pár dní zavrtá do hlíny v přistaveném květináčku s hlínou a do ní naklade vajíčka. Každý den proto musí chovatel květináčky kontrolovat, a ty, ve kterých je zavrtaný šnek, odnese do samostatného boxu, kde má šnek klid na kladení vajíček. Samička snáší klubíčko několika desítek vajíček 24 hodin. Potom z hlíny zase vyleze a je vrácena do chovu.

V této chvíli je na chovateli, jestli vajíčka prodá jako tzv. kaviár, který se chutí a kvalitou prý řadí hned za kaviár z jesetera, nebo z nich vychová novou generaci šneků.

Vajíčka je třeba po nakladení z hlíny velmi opatrně vyjmout a umístit je na hlínu do speciálních nosičů, kde se posléze vylíhnou malí šnečci. Tato fáze se odehrává v další oddělené místnosti, inkubátoru, v němž se opět musí udržovat dostatečná vlhkost (70 %) a teplota (22 °C). „Nosiče s asi deseti snůškami vajíček především nejprve označím datem, abych měl přehled. Rychlost líhnutí v inkubátoru řídím pomocí teploty. Platí, že čím vyšší je teplota, tím dříve se šneci vylíhnou. Líhnutí tak trvá od 15 do 20 dní,“ popisuje devětadvacetiletý chovatel.

Šnečí farma Ondřeje Kadlece

Co šnekovi chutná

Z inkubátoru čerstvě vylíhlí šneci putují na výkrm, což je nejdůležitější a časově nejnáročnější etapa chovu. Krmivo pro šneky musí obsahovat širokou škálu nutričních látek, od vápníku až po vitaminy. Vyrábějí se nejrůznější krmivové směsi, jejich složení se liší podle výrobce. Umělé směsi mají většinou třikrát až čtyřikrát vyšší energetickou hodnotu než přirozené zelené krmivo z přírody, ale jsou také přiměřeně dražší. Je tak na každém chovateli, pro jaký druh krmiva se rozhodne. „Já v současné době testuji krmiva od různých výrobců,“ říká O. Kadlec.

Největším úskalím chovu v interiéru je ale spousta práce s každodenním omýváním šneků. „Každý den tím trávím zhruba čtyři hodiny. Šneky je třeba pečlivě zbavovat výkalů, musím také ihned vymývat všechny květináčky, do nichž samičky nakladly vajíčka, a plnit je čistou zeminou. Všechny místnosti je třeba udržovat čisté. Při této práci je každý den potřeba u tohoto počtu šneků minimálně dva a půl hektolitrů vody. Plyne z toho, že nejdůležitější je pro každého chovatele mít dostatečně velký zdroj vody, jinak se do chovu šneků vůbec nemá cenu pouštět,“ důrazně připomíná chovatel.

Šnečí farma Ondřeje Kadlece 

Venkovní chov šneků

Další etapou chovu šneků je exteriérní, venkovní chov, během něhož šnek roste. „Po prvních pokusech vychovat šneky do potřebné váhy v interiéru jsem zjistil, že do ní dorostou mnohem snáze venku,“ vysvětluje Ondřej Kadlec. Nyní už mám šneky na poli za farmou, kde jsou umístěni ve speciálně vyrobených dřevěných ohradnících, kde mají dostatek krmiva, stínu a vláhy. Před případnými nočními mrazíky počátkem sezony jsou na poli chráněni igelitovými pokrývkami. „Tady na Vysočině je tohle riziko aktuální poměrně dlouho, ještě v květnu tu často v noci hrozí nepříjemné mrazíky. Takže trnu, aby mi těch 400 000 malých šnečků venku nezmrzlo. Šneky budíme už počátkem února a od té doby máme na farmě opravdu napilno.“

Tady je potřeba udělat malou vsuvku. Šneci přes zimu hibernují, protože na podzim s klesajícími teplotami postupně omezují svoji aktivitu, až se úplně uzavřou, tedy zavíčkují (vápenatému víčku se odborně říká epifragma). V přírodě je k životu příští rok probudí až teplé jarní sluníčko. Chovatelé šneků, kteří chtějí vyprodukovat za sezonu co nejvíce šnečího masa, však mají pochopitelně zájem na tom, aby sezona byla co nejdelší a šneky proto oživují zvýšením teploty již brzy zjara.

Poslední etapa chovu šneků nastává na podzim, kdy šneci dorůstají tržní váhy kolem 30 gramů (což obnáší 20g čistého šnečího masa) a je tedy čas je jakožto vyhlášenou delikatesu prodat. „Šneky v průběhu října přesunu do speciálních klecí, tzv. přípravků, kde je přestanu krmit, dostávají jen vodu. Tak se jim postupně vyčistí střeva. Pak je přesunu do chladírny, kde se v chladu zavíčkují a jsou tak připraveni k prodeji.“

Velké plány chovatele šneků

Ondřej Kadlec, který je bezpečnostní technik se specializací na bezpečnost práce a požární ochranu, má přes značné pracovní vytížení do budoucna se šneky velké plány. „V první řadě chci postavit fóliovník o rozměrech 250 m2, nedávno jsem si pořídil základní konstrukci. Sem budu snad již příští rok brzy zjara umisťovat nově vylíhlé šnečky. V něm počkají na teplejší počasí, a pak je budu moci koncem května bez obav přesídlit na pole. Dalším mým cílem je začít vyrábět vlastní finální produkty - počínaje pokrmy, přes kosmetické výrobky až po hnojivo z výkalů. Plánů mám spoustu, ale času málo. Abych kvůli šnekům nešidil svoje hlavní zaměstnání, rozhodl jsem se spojit své síly s kolegou z Ukrajiny, podobným nadšencem do chovu šneků.“

Ondřej Kadlec je také v kontaktu s několika dalšími chovateli. „Začínajícím chovatelům, kteří teprve sbírají první zkušenosti a hledají vlastní cestu, rád poradím. Nejdůležitější určitě je včas se rozhodnout, jestli chci mít šneky jen pro zábavu a malý přivýdělek, nebo je chovat jako hlavní zdroj obživy. Od toho se vše odvíjí,“ vysvětluje chovatel. „Každopádně chovat šneky je nejen spousta práce, ale také velké dobrodružství.“

 

Vyplatí se chovat šněky?

A jak vypadá chov šneků po stránce ekonomické?

Chovného šneka (matku) pořídí chovatel zhruba za 7 korun. Koupit lze i malé šnečky, jeden stojí asi padesátník. (O. Kadlec však dává přednost nákupu chovných matek a malé šnečky si raději vypiplá sám.)

Cena za tunu nezpracovaného masa (hibernovaných šneků) se v EU (včetně ČR) pohybuje od 100 000–140 000 Kč podle ročního období a aktuální situace na trhu. Pro lepší představu – jeden kilogram je asi 40 šneků, čili v jedné tuně jich je asi 40 000, plus mínus 300 kusů. O. Kadlec svoji produkci vyváží výhradně do rakouských a německých restaurací.

Zamražené šnečí maso ve formě polotovaru (tj. masa zpracovaného a uvařeného, připraveného k jídlu) stojí v EU 700-900 Kč/kg, na Ukrajině a v Rusku se prodává za 300-500 korun.

Za 100 gramů kaviáru (šnečích vajíček) utržíte u nás 500-1000 Kč; na Ukrajině však podstatně víc (3000-4000 Kč) a ve Španělsku ještě o něco více (až 5000 Kč), zatímco ve Francii jen cca 1500 Kč.

Poptávka po šnečím mase a produktech se však každý rok zvedá o přibližně 10 procent, otevírá se rovněž trh v Číně a Japonsku, který může ceny ještě zvednout.

Nic nepřijde nazmar

Šnek je celozpracovatelný. V prvé řadě je ceněno jeho velice kvalitní a chutné maso, dále výše zmíněná vajíčka, která se využívají buď jako kaviár, nebo v kosmetice k výrobě hojivých mastí a krémů, velké kosmetické firmy využívají i léčivých vlastností šnečího sekretu, po němž se šnek plazí.

Poněkud kuriózní je také využití živých šneků s kosmetických salnech - živý šnek o určité velikosti se položí na obličej zákaznice; jeho sekret působí léčivě.

Jako kvalitní hnojivo lze využít i jeho výkaly, které se shromažďují při každodenním oplachování šneků. „Za sezonu jich je opravdu velké množství. Na rozdíl od slepičinců nejsou šnečí výkaly tak agresivní. Teď právě promýšlím, jak je co nejlépe zpracovat,“ uzavírá O. Kadlec. 

Akční letáky