Chroustek letní
Zdroj: Profimedia

Chroustek letní dokáže napáchat na zahradě paseku: Jak ho poznat a jak ho zničit

Chroustek letní se stává v posledních dnech skutečnou noční můrou, nebo spíše večerním broukem. Kdo máte terasu, jako já, určitě jste letos zaznamenali přímo nálety těchto brouků. Došlo totiž k jejich přemnožení. Jak se můžeme chroustka zbavit?

Zdroje: www.chovzvirat.cz, www.zahrada-centrum.cz, tn.nova.cz, www.msn.com/cs-cz/zpravy, entomolog Jan Vodička

Jak jej poznat

Budiž nám útěchou fakt, že chroustek, jak název napovídá, je jen menší příbuzný velkého chrousta. Měří 14 až 18 milimetrů, jeho tělo je žluté až rezavé a silně chlupaté, oranžové s háčky na koncích. Na světle hnědých krovkách má tři vystouplé rýhy a vějířovitá tykadla se třemi destičkami.

Poznáte jej i podle zvuku, protože je opravdu specifický, jako takový víc neohrabaný čmelák. Navíc k rojení chroustků dochází za soumraku – bylo by naivní myslet si, že chroustci jsou stejně jako někteří lidé šeroslepí a to je důvod, proč do všeho narážejí. Jejich neohrabanost je často důvodem konce jejich života, kdy spadnou a utopí se ve vodě.

K rojení chroustků dochází za soumraku K rojení chroustků dochází za soumraku Zdroj: Profimedia

Přes den se chroustci schovávají pod listy, za soumraku vyletují ven, někdy ve velkém množství. Obvykle žijí v listnatých porostech na loukách, v lesích, polích a zahradách, kde potom mohou ožírat listy stromů, ovoce a zeleninu.

Pokud vám chroustci znepříjemňují večerní posezení na terase či zahradě, vytrvejte, protože jejich období na konci července skončí.

Nepříjemní, ale netřeba je hubit 

Večerní nezvaný host není sice příjemnou návštěvou, ale je určitě lepší než fakt, když se vám chroustek usadí přímo na zahradě, konkrétně v trávníků. Postižená místa se zachraňují velmi těžko. Kromě zahrad jsou i chroustíci, kteří milují rušné ulice měst, takže v období, kdy je jejich čas, je potkáte skutečně všude.

„Chroustci letní se na přelomu června a července v Česku přemnoží téměř každoročně. Některé encyklopedie hovoří o tom, jak jsou nebezpeční pro zahrádkáře a zemědělce, ale není to tak úplně pravda. Chroustek úrodu nenapadá,“ tvrdí entomolog Jan Vodička. „Je jasné, že larvy se musejí něčím živit. Chroustek je naklade na kořeny trav, takže samozřejmě okusují ty, a k tomu se občas pustí i do ovoce nebo zeleniny. Nejvíce se objevují na ovocných dřevinách, topolech a borovicích, kde ožírají jehličí. Rozhodně vám ale úrodu nezničí.“

Samičky žijí častěji na zemi než samečkové. Kladou vajíčka v červenci do měkké půdy a z vajíček se vyvíjejí během tří až čtyř let larvy, které žijí zprvu v půdě a živí se kořeny. Larvy se kuklí zjara třetího roku. 

Jak se chroustka zbavit?

Pokud přeci jen chroustka na zahradě nebo terase nesnesete ani tuto omezenou dobu, nejlepší je zbavit se ho vytvořením ideálních podmínek pro jeho přirozené nepřátele. Těmi jsou ježci, ptáci, střevlíci a krtci.

Rostliny byste měli zalévat lokálně, ne po celé zahradě – chroustci totiž dávají při kladení vajíček přednost vlhké půdě. V době přemnožení chroustka můžete dotyčné rostliny chránit sítěmi proti hmyzu, funguje také časté zpracování půdy. 

Krátce po vyrojení je možné brouky rovněž sklepávat, protože díky jejich špatné orientaci je to vyvede z míry. Sklepávání je nejlepší v časných ranních hodinách, kdy brouci ještě nejsou aktivní.

Pokud sáhnete k chemii, buďte citliví – fungují stejné chemické přípravky jako na hubení mandelinky topolové.

Chroustci letní se na přelomu června a července v Česku přemnoží téměř každoročně Chroustci letní se na přelomu června a července v Česku přemnoží téměř každoročně Zdroj: Profimedia

V symbióze s přírodou

Odborník proto doporučuje lidem, že chroustky nemají zabíjet – jejich období trvá jen dočasně. Zabíjení chroustků je zbytečné a měli bychom se spíše snažit přírodu respektovat.

„Za to, že se u nás chroustek objevuje stále častěji, bychom měli být naopak rádi, jelikož tento brouk se začal v padesátých letech vlivem užívání průmyslových hnojiv z naší přírody postupně vytrácet. Jeho výskyt je vlastně signálem ozdravení jeho životního prostředí,“ pokračuje Vodička.

V některých městech je ale situace s chroustky natolik neúnosná, že musejí zasahovat deratizátoři. V posledních letech byla nejobtížnější situace kolem měst Kladno, Dobříš, Zdiby, Vlašim, Praha, Brno, Lanžhot, Uničov, Rýmařov, Šumpersko, Lanškroun, Přerovsko, Olomouc, Vsetínsko, Hrnčíře, Jičínsko, Pardubice, Třeboň.

Akční letáky