V ČR se nejvíce setkáme se třemi druhy žížal: polní, obecná a hnojní. Ale to neznamená, že se u nás víc druhů nevyskytuje. Možná se vám poštěstí, ve východní časti republiky, narazit třeba na Allolobophora hrabei, což je naše nejdelší žížala, která s přehledem dosáhne 50 cm. Musíte ale odhadnout žížalí námluvy, protože je to je jediný čas, který tráví na povrchu.

Žížala obecná, Lumbricus terrestris, se řadí do kmene kroužkovců. Lidově jí říkáme rousnice nebo dešťovka a patří mezi nejčastější druh žížaly u nás. Jedná se o článkovaného živočicha s coemolovou dutinou (též pravá tělní dutina).

Žížalu nejčastěji nalezneme v neutrálních a zásaditých půdách, v kyselejších místech se moc nevyskytuje.

Proč se žížale říká dešťovka?

Odpověď je velmi jednoduchá. Při dešti by se ve spletitých chodbičkách utopila, tak leze z pasti rychle ven. A žížala není přizpůsobená ani slunečním paprskům, proto jí vídáme na zemském povrchu většinou jen při/po dešti, kdy je sluníčko schované v mracích a žížalám nehrozí žádné nebezpečí (tedy jen co se ultrafialového záření týče).

Jak se žížala pohybuje?

Povrch těla je tvořen kolagenní pokožkou. Žlázy, které produkují sliz, slouží k usnadnění pohybu, ale i dýchání. V pokožce se také nachází párové štětinky, které také napomáhají k pohybu. V přední části těla má žížala hmatový prstík, který slouží k orientaci.

Jak tedy žížala dýchá?

Tento živočich nemá plíce, dýchá celým svým dlouhým tělem. K dýchání slouží silně prokrvená pokožka, která je protkaná vlásečnicemi. Žížaly jsou háklivé na sucho, protože k výměně plynů napomáhá i sliz, který žížala produkuje.

Klidové stádium žížaly

Pokud se stane, že se žížala necítí v půdě dobře, vytvoří v zemině komůrku, kterou překryje slizem a výkaly. V této komůrce se stočí do klubíčka, a aby nevysychala, vypustí další sliz, který tomu zabrání. Nehýbe se, tím pádem spotřebuje jen malé množství energie. Může bez rizika přijít až o 50% tělesných tekutin.

Jak se žížala stravuje?

Potravu žížala nerozkouše, neboť nemá zuby. O vše se postará svalnatý žaludek, který nadrtí a míchá potravu. K tomu jí poslouží například pozřená zrnka písku.

Jak dlouho žížaly žijí?

Většinou se jedná o rok až dva. Můžou za to nepříznivé podmínky k jejich životu (promrzání, vysychání…). Ale výjimka potvrzuje pravidlo! Některé odchycené žížaly byly i dvanáctileté. V zajetí se dožívají i 30 let.

Přepůlením žížaly vzniknou dvě nové

Toto je rozšířený mýtus jedna báseň! Přežít může pouze přední část. Po useknutí zadní části se žížala stočí do klubíčka (viz výše), aby si zahojila rány. Zadní část naroste nová, ale jaksi pochroumaná. Ke klidovému režimu dochází u obou částí, proto se může zdát, že žijí obě (hýbají se), ale zadní část vždy zanikne.

Zdroje: www.priroda.cz, cs.wikipedia.org, www.nkz.cz