Pes se cítí být řádným členem naší smečky, nikoli podřadnou jednotkou v této skupině lidí a domácích mazlíčků. Smečka je pro psa jeho rodina, v níž má své místo. Často svým psům nedopřejeme, aby měli i oni svého psího přítele, s nímž budou prožívat společný život. Psi se tak musejí spokojit s námi, lidmi, i když jsou to zvířata smečková. My lidé jim pouze nahrazujeme jejich smečku a vštěpujeme jim, že nás musí poslouchat a ctít jako vůdce této smečky. Pokud jim ale čtyřnohého společníka pořídíme, musíme pak počítat s tím, že dva psi, už se nechovají jako dva jedinci stejného druhu, ale chovají se jako smečka.

1. Nemůžeme považovat psa za hračku

V žádném případě si nemůžeme myslet, že pes je pouhou hračkou v našich rukách. To je nutné vysvětlit především dětem. Ovšem někdy to nechápou ani dospělí. Děti do tří let nemají ještě vyvinutou jemnou motoriku a navíc nechápou psí mimiku. Musíme tedy učit nejen dítě, ale i psa, aby si zvykl na časté a poměrně různorodé dotyky, kterých se mu od dítěte bude dostávat v hojné míře. Pozor ale, ne každý pes je ochoten a schopen tolerovat dětské chování. Někteří psi se mohou dětí bát, nebo jim nedůvěřovat. Dětem nad tři roky už je snadnější vysvětlit, jak se ke psu mají chovat, že ho nemají rušit ani při odpočinku, ani při jídle. Můžeme je naučit třeba i hravou formou pomocí obrázků, co znamená určité psí chování a jak rozpoznat, co nám chce pes sdělit. Pozor musíme dát na dětskou zálibu v opakování věcí po vzoru dospělých. Mohly by si chtít vyzkoušet psa také potrestat, což by mohlo mít kruté následky, proto to před malými dětmi nikdy neděláme.

2. Pes není věc na chvilkové použití

Až příliš často se stává, že se lidem, kteří si s nadšením pořizovali krásné malé štěně, toto štěně omrzí, jakmile povyroste. Starší a staří psi už pro někoho nejsou dost zábavní nebo roztomilí, a tak se ocitnou v útulku, nebo ještě hůře na ulici, odložení jako nepotřebné zboží. Pes je ale společník člověka na celý život, psův život. Ani my si nikdo nepřejeme být odloženi, když zestárneme. A stejně, jako si přejeme, aby bylo zacházeno s námi, měli bychom zacházet i se svými psy.

3. Nekrmit psa zbytky lidského jídla

Pro psy nejsou vhodná jídla, která nám zbydou od oběda a je nám líto je vyhodit. Psi potřebují svou speciální stravu, která bude v přiměřeném množství a navíc takovou, která odpovídá jejich zdravotnímu stavu anebo věku. Na tomto místě je rovněž důležité zmínit, že chování psů má přímou spojitost s výživou. Tomuto tématu jsme se podrobně věnovali v článku s názvem Jak ovlivnit chování psa pomocí stravy.

4. Nepřekrmovat ho

Překrmování není zdravé, neboť způsobuje přílišnou zátěž jak pro nohy, tak pro srdce psa. Nic se nestane, pokud svému dobře živenému psovi naordinujete jednou týdně půst. Pochopitelně to znamená, že bude mít pes i tak neustále přístup k čerstvé vodě. Musíme se také vyhýbat potravinám, které psům škodí. Jsou to hlavně cibule a česnek, hrozny a rozinky, avokádo, čokoláda, kakao a cukr i přemíra soli.

5. Nenechávat psa samotného v autě

Cestujeme-li se psem v chladném počasí, může dojít k podchlazení psa, nemá-li pes dostatečné osrstění. Naopak za teplých a horkých dnů se pes ponechaný v autě snadno a rychle přehřeje. Zdržíte-li se někde, může dojít k fatálním následkům. Také ponechání otevřeného okénka může mít v důsledku negativní vliv. Může se stát, že někdo psovi do auta vhodí nějaký nebezpečný předmět, či nevhodné žrádlo a problém je na světě. I když se nestane nic z toho, pes se z nudy může pustit do okusování potahů v autě, rozškrabávání interiéru vozidla nebo okusování pásů. Proto dejte psovi raději hračku, která ho zabaví, a nenechávejte ho v autě bez dozoru dlouho!

6. Nenechávat psa dlouho uvázaného bez dozoru

Nikdy nevíme, co se může stát, necháme-li svého psa uvázaného někde bez dozoru po delší dobu. Často vídáme psy přivázané před nákupními centry a obchody. Nejen, že hrozí, že se z úvazku uvolní, ale často bývají ponecháni na nebezpečných místech, například v blízkosti silnice. Utrhnou-li se, mohou vběhnout přímo pod kola aut.

7. Nedávat psovi nevhodný obojek

Nevhodně zvolené obojky mohou napáchat hodně škody. V takovém případě se jedná především o příliš úzké obojky a obojky řetízkové nazývané také škrtící nebo korekční. Škrtící obojky prakticky nikdo nepoužívá správně. Při nákupu je obdržíte bez návodu k použití, a tak se psi, kteří je musí nosit, často objevují v ordinacích veterinárních lékařů s pohmožděninami krčních svalů a tkáně způsobenými neustálým tlakem řetízku. Využívání takovýchto obojků navíc není prakticky v žádném případě opodstatněné. Příliš úzké obojky u velkých psů způsobují nedostatečný přívod kyslíku do hlavy, a tak způsobují, že psi přestávají myslet, jakmile začnou táhnout. Vždy proto volte vhodný materiál i odpovídající šířku obojku podle druhu a velikosti svého psa.

8. Nezapomínat mu čistit zuby

Ne všichni psi dostávají kosti, na kterých si mohou zuby obrušovat a čistit. S čištěním zubů mohou psům napomáhat i nejrůznější klacíky, nebo hračky či dentální tyčinky, které byly k tomuto účelu vyrobené. Pokud však svému psovi nic z toho nedopřáváme, je třeba se zaměřit na klasickou dentální hygienu a svému psovi pravidelně čistit zuby psím zubním kartáčkem a speciální psí zubní pastou. Jen tak udržíme chrup psa v pořádku, bez plaku, zubního kamene a kazů.