Určitě jste si všimli, jak pestrý je zvukový repertoár koček. I když na člověka většinou mňoukají, mezi sebou vrčí, syčí, piští, zkrátka domlouvají se velmi barvitě. Jediným momentem, kdy je ale můžeme slyšet opravdu mňoukat na příslušníky vlastního druhu, je v komunikaci koťat s matkou. Jde tedy o jakousi “první řeč”, kterou na matce závislá koťata dávají najevo svoje potřeby.
Jak vyjít s vlastní kočkou? Podívejte se na youtube na video od TOP Zajímavosti:
Účel světí prostředky...
Jakmile se ale mladé kočky osamostatní a jsou schopny se o sebe víceméně postarat, přestávají vnímat nutnost mňoukání mezi sebou. Jenomže s lidmi je to jiné. Podle odborníků považují kočky lidi za dobu svého soužití s nimi za jakési přerostlé kočky, vedle nichž se cítí být stále kotětem. Navíc na člověka platí stejná strategie, jako na kočičí matky, tak proč toho nevyužít.
Člověka ovládají mňoukáním
Když má kotě hlad, mňoukne na matku a ta jej nakrmí. Vidíte tu souvislost? Kočka jasně chápe rozdíl v nutnosti komunikace. Člověk zkrátka “funguje” na mňouknutí, kočky to dobře vědí, a tak využívají pro ně roztomilý jazyk kočičích dětí pro svůj vlastní prospěch.
Dobře si uvědomují, že na člověka, jako tvora z jejich pohledu velmi nedokonalého, nemohou uplatňovat například pachovou komunikaci, jako si to mohou dovolit v rámci vlastní komunity.
Hlavně srozumitelně
I když s námi kočky žijí již po tisíciletí, stále si nemůžeme být jisti jejich vázaností na chovatele. Kdo chce poslušné a oddané zvíře, pořídí si psa. Přesto jsou kočky pro mnohé z nás zkrátka neodolatelné, snad právě svojí nezávislostí, kterou tak rády a okatě dávají najevo.
Mňoukáním na lidi nás vlastně staví do pozice tvorů, s nimiž je nutno komunikovat srozumitelněji a jednodušeji, než je mezi kočkami běžné. A je nutné podotknout, že jim to vychází.
Kočky si člověka dokonale ochočily. Mňoukají jen proto, že to na člověka platí
Všechno se dá ovlivnit
Máte kočku, která se za celý den neozve a je vám to líto? Nemusí, protože pravý opak je daleko horší. Některá plemena, jako třeba siamské kočky, totiž dokáží prodiskutovat doslova celý den. Život s nimi pak vyžaduje hodně trpělivosti a mnozí se také snaží je trochu utišit. Není divu - ale dokonce je možné dopracovat se jistých výsledků.
Kočka nedělá zbytečnosti
Kočka vůbec není hloupé zvíře a poměrně snadno pochopí, co má smysl dělat a co ne. (Neznamená to ale, že se dá snadno vycvičit jako pes. Ona ví, že nemá lézt na stůl, ale stejně dobře ví, že když nejste doma, jen těžko ji za to někdo postihne).
Nebude ale dělat něco, co jí nepřinese kýžený výsledek. Pokud tedy víte, že intenzivně, nepříjemně a příliš nahlas mňouká, když se dožaduje krmení, nebojte se, ona to ještě pár minut vydrží bez plné misky.
Tu jí naplňte až ve chvíli, když vydrží pár minut potichu. Stejně tak žadoní-li takovým způsobem o pohlazení a podobně. Jakmile pochopí, že u vás s mňoukáním nepochodí, přepne do jiného módu, pro vás snad příjemnějšího.
Jeden a půl milionu koček
Máte raději kočky, nebo psy? Podle statistik je u nás více pejskařů a tedy i psů, než chovatelů koček a jejich miláčků. Zatímco počet psů překračuje dva miliony, kočky o půl milionu zaostávají. Ostatně ani to není vůbec malé číslo. Měli bychom se tedy naučit jim dobře rozumět.
Související články
Zdroje: studyfinds.org, theconversation.com, www.aspca.org
