Pes vrtí ocasem, když má radost. To je názor mnoha chovatelů a jistě mají do určité míry pravdu. Ano, pes se těšívá třeba z příchodu svého chovatele z práce a při této příležitosti vrtívá ocasem. Co když nám ale kromě své spokojenosti sděluje ještě mnoho dalšího, co zatím nejsme schopni rozšifrovat?
Na tento problém našeho spolužití se psy se zaměřili také odborníci, kteří podnikli již desítky výzkumů, aby problému psího ocásku přišli na kloub. Posuďme sami, jak daleko se dostali…
Rozumíte svému psovi? Z videa na youtube v kanálu
Se psy podle Veroniky možná najdete informace, které vás zatím minuly:
Proč to dělají?
Proč pes vrtí ocasem? Kdyby byl ocas u zvířat primárně určený jen k vyjadřování pocitů, pravděpodobně by se takové chování projevovalo u více druhů. Viděl ale někdo kočku, koně nebo snad krávu vrtět ocasem? Asi těžko.
Kůň s ním leda tak odežene mouchy, stejně tak kráva se jím ohání hlavně po dotěrném hmyzu, zatímco kočka ocasem koriguje svoje ekvilibristické skoky. Pes se ale pomocí ocasu snaží komunikovat – a to nejen s námi, lidmi, ale i se svými psími kamarády.
Vpravo nebo spíš vlevo?
Odborníci šli ve svém pozorování tak daleko, že sledovali výkyv psího ocasu na jednu či druhu stranu a posuzovali, zda je stejný. Došli k závěru, že vrtí-li pes oháňkou více k levé straně, cítí se patrně nejistý, zatímco v opačném případě je zvědavý a těší se, co nového zase odhalí.
Podle jejich závěrů se podle toho také psi chovají jeden ke druhému. K těm, kteří svůj ocásek stáčí více doleva, jsou jejich čtyřnozí kolegové mnohdy ohleduplnější, než k těm sebevědomějším.
Náladu psa poznáte i podle pohybu ocásku
Vrtulník z psího ocásku
A pak je tady ještě výška, ve které se psí ocásek pohybuje. Pokud jím mává viditelně vysoko, tak, aby si každý musel jeho signálu všimnout, je si jistý svým územím, postavením a bezpečím. Ocas stažený až k zemi nebo mezi zadní packy jasně dává najevo obavy a podřízené postavení.
Není těžké tyto momenty od sebe rozlišit, ale každý chovatel se může těšit na okamžik, kdy si pes “hraje na vrtulník” a jeho oháňka se doslova točí dokola. Je to výraz největší radosti a těšení se na hru. Takové chvíli jsou vlastně odměnou pro chovatele a oceněním jeho dobrého přístupu ke svému spokojenému zvířeti.
Divocí psi jsou na tom jinak
Jde ale o komunikaci, která by byla přirozená psovitým šelmám obecně, nebo se týká jen domestikovaných psů, kteří by si tak část pokusů o komunikaci s lidmi přenesli i do svého vlastního světa?
Není to vyloučeno, protože při pozorování divoké psí smečky, například vlků, se takových signálů dočkáme jen málokdy. Oproti tomu na takovém psím hřišti se to vrtícími se ocásky jen hemží.
Možná si lidé takové psy zkrátka vybrali
Jednou z možností, proč domestikovaní psi vrtí ocásky více než ti divocí, nabízí úvaha psí expertky Emily Bray. Ta předpokládá, že šlo v dávných dobách, kdy se psi s člověkem teprve vzájemně seznamovali, o lidský výběr.
Zkrátka jim byli milejší roztomilí psíci, kteří dávali jasně najevo touhu po kontaktu a na lidskou snahu o komunikaci nějakým způsobem (tedy vrtěním ocasu) reagovali. Tímto prvotním výběrem tak mohlo dojít k založení skupiny zvířat, které následným množením tento rys dále upevňovali.
Dozvíme se někdy, co nám psi skutečně “říkají”? Lidstvo pravděpodobně ano, ale jestli u tohoto objevu bude ještě naše generace, o tom se můžeme jen dohadovat.
Související články
Zdroje: www.cell.com, www.smithsonianmag.com, www.thehealthypetclub.co.uk
