Ježek musí celou zimu prospat, protože se schovala i veškerá jeho potrava – bezobratlí tvorové, které za nocí hledá v trávě, houštinách i na záhonech. A jeho zimní spánek je důkladný - tělesná teplota poklesne na pouhých 5 °C, dech i tep se zpomalí. Až do jara musí ježek vystačit ze svých tukových zásob. Pokud mu dojdou, probudí se a vydá se ven hledat potravu – ale najde jen nehostinnou zimu.

Jak mu pomoci?

Když v průběhu zimy potkáte ježka, jistě potřebuje pomoc. Na rozdíl od podzimu, kdy je třeba zachraňovat pouze příliš malé ježky, kteří se nestihli dostatečně vykrmit, a to až v době, kdy se opravdu chystají k zimnímu spánku (během října i listopadu, v závislosti na klimatu dané oblasti). Co si s nalezencem počít? Nejlepší je zavolat do nejbližší záchranné stanice pro hendikepované živočichy. Jejich seznam naleznete na: www.zvirevnouzi.cz

Bodlinatý host

Pokud však máte vhodné prostory a naopak kapacity záchranných stanic jsou plné, můžete ježka ubytovat sami. Bude mu dobře na klidném, chladnějším, ale bezmrazém místě (dokud bude horlivě přijímat potravu, může být teplota vyšší, ale raději do 15 °C. Malí ježci se chovají a dokrmují i při pokojové teplotě, ale pro ježka probuzeného ze zimního spánku tak velké změny příjemné nejsou).

Ježkovi nabídněte výběh alespoň 1 m2 velký, dále domek na spaní vyplněný senem, suchým listím nebo slámou - nebo velkou hromadu samotného materiálu, pokud máte dostatek místa. Kousky libového syrového masa (ne vepřového) podávejte večer, k dispozici musí mít i čerstvou vodu – nejlépe v těžší nízké misce. Po nasycení se obvykle zavrtá do připraveného pelíšku a znovu usne. Pak pro něj bude ideální teplota do 10 °C nad nulou (ale neklesající pod nulu). I když se ježek opět pustí do spaní, misku s vodou a trochou jídla, například trvanlivých kvalitních granulí pro kočky nebo psy, položte poblíž. Když se ježek opět vzbudí hlady, v nouzi již nebude. Vyprazdňuje se obvykle mimo pelíšek, proto můžete udržovat čistotu, aniž byste ježka rušili. Ježek klame tělem a je šikovnější, než se zdá - stěny by měly být alespoň 30 cm vysoké, aby je nepřelezl.

Není nemocný?

Jinou péči potřebuje ježek nemocný. Poznáte ho tak, že se vůbec nesnaží stočit do klubíčka, když k němu přiblížíte ruku, má zapadlá očka, z nosu nebo očí mu vytéká hnis, má na těle poranění. V takovém případě je pomoc záchranné stanice nebo zkušeného veterinárního lékaře (nejlépe doporučeného záchrannou stanicí) nezbytná. I zdravým ježkům, kteří však byli na podzim příliš malí, aby přežili zimu, se v domácí péči často odstraňují vnitřní i vnější paraziti, kterými bývají zamoření. Pokud však zdravě vypadající ježek po posilnění ihned pokračuje ve spánku, může být lepší ho nechat na pokoji a tuto péči nechat na jaro. Vnitřní antiparazitika se dávkují po poradě s veterinárním lékařem, názory na jejich podávání se však i mezi veterináři různí. Antiparazitika nejsou bez rizika - pokud je ježek najednou zbaven všech vnitřích parazitů naráz a ti se v jeho trávicícm traktu posléze rozkládají, mohou tím ježka zahubit. Od vnějších parazitů můžete ježkovi ulevit bez rizika. Klíšťata snadno mechanicky odstraníte, blechy se likvidují sprejem k tomu určeným (opět opatrně dle návodu) nebo pipetou. Čistě přírodní cestou je vyčesávání nad mísou s vodou, kde se blechy utopí - ježky samotné však rozhodně nekoupejte!

Vítání jara

Na jaře, až teplota nebude klesat pod 5 °C, můžete ježka v podvečer vypustit na zahradu. Bude se mu však na ní dobře žít? Aby u vás mohl ježek vychovat mladé, potřebuje domov například v kupě větví chráněné houštinou keřů, rád si najde i dutinu pod podlahou zahradní kůlny. Na klidné místo mu můžete přichystat i speciální úkryt (účelné i pěkné ježčí domky lze i zakoupit). Více o tom, jaké zahrady ježkům, a nejen jim, svědčí, naleznete v článku Ježci bezdomovci: Na dokonale uklizené zahradě strádají ...

Do začátku můžete ježkovi do klidného kouta zahrady, kam jste ho vypustili, přichystat i mističku s potravou a vodou. Aby si zase zvyknul na živou potravu, potěší ho i pár moučných červů – ty mu můžete podávat po probuzení i doma. Neměl by jich však sníst příliš, jsou tuční. Jakmile se ježek rozkouká, bude si hledat jídlo sám, a to včetně malých plzáků. Pít bude ze zahradního jezírka – k čemuž potřebuje dobře přístupné břehy (pokud jsou příkré, ošetřete je tak, aby se neutopil).