euro.jpg

Elektronické cejchování

Zatoulal se vám pejsek, chcete mít jistotu, že jeho rodokmen skutečně odpovídá tomu, co je v něm psáno, chcete zvýšit šanci, že se najde vaše ukradené draze pořízené horské kolo, automobil či jiná rodinná cennost? To vše umožňuje tzv. čipování neboli systém radiofrekvenční identifikace zvířat a předmětů.

Princip celého systému je v podstatě jednoduchý. Do těla zvířete nebo do předmětu se umístí malá elektronická součástka – mikročip, který má v sobě nesmazatelně zapsán kód odpovídající pouze tomu zvířeti či předmětu, ve kterém je čip umístěn. Kód je možné číst pomocí speciálních zařízení – čteček.

Kódy jsou registrovány v některé databázi spolu s údaji o majiteli, nebo s kontaktem na středisko, které provedlo čipování. Pomocí výpočetní techniky a příslušných programů (uživatelský software), tak lze zvíře či předmět bezpečně identifikovat. Databáze se zřizují jak na aplikačním pracovišti (např. veterinární ordinace, specializovaná dílna atd.) tak i na úrovni obecních, městských, regionálních a další úřadů či institucí.

Centrální databáze České republiky pak má celorepublikovou platnost a je přístupná i na Internetu (www.identifikace.cz). Počítačové programy české provenience je možné pružně přizpůsobit aktuálním potřebám, navíc umožňují komunikaci i s existujícími mezinárodními databázemi. Mikročip (transponder) pro identifikaci zvířat je malý váleček (kapsle) o průměru 2,2 milimetru a délce 11 milimetrů. V obalu kapsle z bioskla je uložena anténa a diodová matrice nesoucí vlastní identifikační kód, který tvoří kombinace celkem deseti písmen a číslic.

Transponder nemá vlastní zdroj energie. Energii potřebnou pouze při čtení kódu získává z elektromagnetického pole vysílaného anténou čtečky. Je tak zaručena prakticky neomezená životnost mikročipu.

cipaaplikator_pre.jpgcipaaplikator_pre.jpgAutor: Archiv ireceptar.cz

cipovanipsa.jpgcipovanipsa.jpgAutor: Archiv ireceptar.cz

Čtečky čipů

Čtečky mohou být přenosné nebo stacionární. Přenosné jsou napájeny baterií, jejíž kapacita obvykle umožňuje nejméně tisíc čtecích cyklů bez nutnosti baterie vyměnit nebo je dobít. Podle toho, jakým programem je vybavena, dokáže čtečka kód nejen načíst a zobrazit jej na displeji, ale také uložit do paměti, přidávat ke kódu další devíti až dvanáctimístné „jméno“, které se zobrazí místo původního kódu a samozřejmě i komunikovat s databázemi prostřednictvím osobního počítače.

Čipování zvířat

Je důležité, aby mikročip pro veterinární účely byl pevně spojen se zvířetem. Je dodáván v jednorázové sterilní duté jehle a do těla zvířete vpravován pomocí injekčního aplikátoru. Místo aplikace se liší podle druhu zvířete – u psů je to například šíje nebo hýždě (podle rasy), u skotu a prasat báze ucha nebo kořen ocasu, u ptáků prsní svalovina, stehno či úpon křídla atd. Přitom nezáleží na velikosti zvířete, čipovat lze třeba slona i cenné akvarijní rybky. Jde o jednoduchý úkon, srovnatelný s vakcinací, kterou provádí veterinární lékař nebo osoba jím pověřená. Tento způsob označení zvířat vyvolává pouze neznatelnou, krátkodobou místní reakci.

Spolehlivost a bezpečnost

Během doby, co se čipování provádí, nebyly zaznamenány žádné záněty, obranné imunologické reakce, infekce či ztráty mikročipu. Odstranění mikročipu z těla zvířete (a jeho zneužití) je prakticky vyloučeno. Zjištění, kde se v tkáni zvířete kapsle nachází, je totiž značně obtížné a případný chirurgický zákrok (vyříznutí) zanechá na zvířeti patrnou stopu. Důkazem, že jde o bezpečnou a spolehlivou metodu, je například skutečnost, že takto bylo označeny i tisíce služebních psů patřících státním institucím ČR. Systém nabízí řadu výhod, slouží například jako plnohodnotná náhrada dosavadních způsobů označování zvířat jako jsou výžehy (cejchování), vrubování či kroužkování. Značení je časově neomezené a trvale průkazné. Usnadněna je identifikace zvířat při jejich cestě přes hranice státu a umožňuje tedy zamezit nezákonným vývozům a dovozům zvířat. Kromě jiného umožňuje bezpečné dovozy zvířat i z oblastí, kde je vysoký výskyt nakažlivých nemocí, znemožňuje padělání nebo jiné manipulace s doklady o původu zvířete (vystavení falešných rodokmenů). Usnadňuje také pojištění a výplatu peněz při pojistných událostech, navrácení zatoulaných či ukradených zvířat a chrání vzácné druhy zvířat před prodejem. Obcím a městům, která mají problémy s toulavými a neregistrovanými zvířaty, umožňuje účinnější kontrolu a vybírání poplatků od majitelů psů. Navíc jde o finančně velmi dostupnou službu.

ctecky.jpgctecky.jpgAutor: Archiv ireceptar.cz

euro.jpgeuro.jpgAutor: Archiv ireceptar.cz

Čipy nejen pro zvířata

V České republice je plošně rozšířeným systémem radiofrekvenční identifikace Euro I.D. – Trovan pražské firmy Maria Vet, která nabízí identifikační mikročipy v cenách 200 až 500 Kč. Transpondery lze také instalovat do nejrůznějších předmětů. Čipují se například mobilní telefony, přenosné počítače – notebooky, zbraně, jízdní kola, motocykly, automobily, lodě, ale také cenné ruční nářadí (elektrické vrtačky apod.), nábytek, cenné umělecké předměty (sochy, obrazy). Do větších předmětů (jízdní kola, automobily apod.) se instaluje i několik mikročipů na více či méně skrytá místa. Téměř na nulu se tak snižuje pravděpodobnost, že zloděj odhalí a odstraní všechny transpondery a znemožní tak průkaznou identifikaci předmětu. I přes zmíněné klady však čipování dosud neumožňuje na dálku určit, kde se předmět či zvíře označené mikročipem aktuálně nachází. Předmět či zvíře je nutno nejdříve fyzicky najít a pomocí čtečky identifikovat.

Současný stav

Samozřejmě čím více se čipování rozšíří, tím tento systém bude účinnější jako ochrana před zloději. Větší rozmach v našich podmínkách tuto nepochybně perspektivní metodu teprve čeká. Dosud je u nás očipováno přes 100 tisíc zvířat a věcí, z toho na třicet tisíc je registrováno v databázi přístupné na internetu. Ve větším měřítku tuto metodu využívají kromě majitelů zvířat také některé půjčovny sportovních potřeb. Aplikační střediska, tedy místa, kde se čipování provádí, se nacházejí v Praze, ale i v dalších sedmdesáti místech v ČR. Mimo naši metropoli tak již několik let působí aplikační střediska například v Brně, Českých Budějovicích či v Klatovech, Příbrami, Žatci, Karlových Varech, Litvínově, Mostě, Ml. Boleslavi, Kolíně, Ostravě, Olomouci atd.

Pro Receptář Jan Malý, foto archiv firmy Maria Vet

Akční letáky