Beauceron (čti: boseron), nazývaný také beaucký ovčák či venkovský šlechtic, je čistě francouzské plemeno, jehož sláva však zatím nepronikla za hranice Francie a Belgie. Ani u nás není příliš rozšířen a stále ještě hledá své obdivovatele. Jeho pověst „smělého mudrce“ je oprávněná. Století trvající selekce s důrazem na pracovní schopnosti z něho udělala psa otužilého, velmi vyrovnaného v povaze a oddaného. Je klasifikován jako pastevecký pes, ale v současnosti se ve Francii stále více stává psem rodinným, který je v domácnosti chován pro svou milou a klidnou povahu.

Ochotný pes, jež potřebuje přátelský výcvik

Pokud koupíte štěně od "chovatele", který vám svůj chov neukáže, pochází patrně z nelegální "množírny", kde psi v otřesných podmínkách klecí sotva přežívají jako stroje na výrobu štěňat!

U nás oblíbená a rozšířená německá pracovní plemena potřebují důsledné vedení a teprve potom přesně vykonávají zadané rozkazy. Většinou s radostí. Francouzská plemena, včetně beaucerona, mají k výcviku zcela jiný přístup. Jakmile k nim chovatel nebo cvičitel zaujme tvrdý, nesmlouvavý postoj, zklame se. Pes se zavře do sebe a neudělá nic. „Francouz je pracovitý a rád spolupracuje se svým pánem, ale ne proto, že k tomu dostal rozkaz, ale protože je to jeho kamarád. To je důležité vědět při výběru plemena,“ vysvětluje Helena Dvořáková, chovatelka psů francouzských plemen.

Beauceron se jako pastevecký pes musí při ovládání stáda samostatně rozhodovat, a z toho vyplývá i jeho sebevědomí. Pracuje se stádem stejně jako psi ovčáčtí, ale na rozdíl od nich je umí díky své mohutné postavě ochránit proti vetřelcům.

Beauceron miluje pohyb – dopřejte mu jej

Je velmi pohyblivý, ale přesto může být chován v bytě. Podmínkou však je, že majitel musí volit společné procházky tak, aby se mohl dostatečně vyběhat, nelze ho vodit pouze na vodítku! Kromě dostatečného pohybu nevyžaduje žádný zvláštní přístup, pouze v období línání je třeba vyčesávat ve větší míře mrtvou srst.

Fenky jsou poddajnější a pro začátečníka vhodnější

„Beauckého ovčáka může chovat i začátečník, ale poradím mu, aby dal přednost fence. Fenky jsou velmi přátelské a zcela vázané na svého pána. Když například odjedu z domova na kratší dobu, třeba na tři dny, tak moje Stampa vůbec nepřijímá potravu. Ani od mého manžela si nevezme. U psů se projevuje samčí dominance a nezkušenému chovateli může samec – pes přerůst přes hlavu. To však i u řady jiných plemen.

Důležitá rada pro všechny začínající chovatele!

„Psovi nikdy nesmíte dovolit, aby získal vedoucí pozici. Pes je zvíře smečkové a funguje u něho smečkový, hierarchický systém. Když zjistí, že mu nikdo neodporuje, tak se snaží dostat do čela smečky. Tato vlastnost je markantní už u štěněte. Pokud přistoupíte na tuto hru a kvůli jeho roztomilosti ho necháte dělat, co chce, nedopadne to dobře. Když povyroste, bude si stále dělat, co bude chtít. Potom už to nebude roztomilý pejsek, ale pes na obtíž, kterého majitel nezvládne a v nejlepším případě pak zvíře skončí v některém ze psích útulků,“ vyruje paní Dvořáková.

Pes je navíc ve vedoucí pozici ve smečce vlastně nešťastný. Cítí, že by měl všechny vést, starat se o potravu, ale jak? Naopak pozice na konci smečky, v podřízeném postavení, je pro psa příjemná a pohodlná, bezstarostná. Je však na člověku, aby mu pozici určil, pes sám to udělat nemůže.

Oddaný hlídač a ochránce o samotě strádá

Problém vzniká i tehdy, když si člověk koupí psa určitého plemene jenom proto, že se mu líbí, nebo, že je momentálně v módě, ale nic neví o jeho vlastnostech a potřebách.

Impozantní postava a zjev plemene vzbuzují respekt. Spolu s vrozenou oddaností z něj činí skvělého hlídače. Neměl by však hlídat dům či zahradu často osamocen.

Budoucí chovatel by měl mimo jiné vědět, že beauceron chce být pánovi užitečný každodenně, a proto s ním musí každý den pracovat a plně se mu věnovat. Pes tyto kontakty nutně potřebuje, neboť je velice závislý na svém člověku, velmi ho miluje a dal by za něho duši. „Právě kvůli nutnosti častého kontaktu nedoporučuji, aby beauceron žil v kotci, nebo alespoň, aby v něm nežil celý život. Je to pes, který opravdu chce pracovat pro svého pána. Je mu dobrým společníkem, nedá na něho sáhnout a dokáže ohlídat i jeho domov.

Všestranně šikovný ovčácký pes

„Beauceron umí i stopovat, vyniká v agility. Přes tuto všestrannost ale zůstává jeho hlavním posláním práce se stádem. Moje fena, kterou jsem si přivezla z Belgie, vyniká vrozenými schopnostmi ovčáka. Dovede například i shromáždit slepice do hejna, odvést je k díře v plotu, kterou utekly ven, a zahnat je domů. A protože opravdu dělá vše, aby mě potěšila, naučila se také práci loveckého psa. Umí dohledat a přinášet drobnou zvěř i dosledovat zvěř spárkatou,“ chválí Stampu de la Tuile au Loup Helena Dvořáková.

Černý šlechtic, nebo harlekýn?

Beaucký ovčák se vyskytuje ve dvou zbarveních:

  • černé s červeným pálením (díky této barvě se mu také říká „červená punčoška“)
  • harlekýn, což je trikolorní zbarvení, skládající se z šedé a černé barvy ve stejném poměru a opět s červeným pálením.

Zbarvení harlekýn je méně rozšířené, protože vzniká na základě působení takzvaného merlefaktoru, který způsobuje, že se při spáření recesivně založených psů s tímto faktorem objevuje v chovu hluchota a slepota. (Tento rizikový faktor se vyskytuje u několika psích plemen, například i u dalmatinů.) U beauceronů se tento záporný jev řeší velice jednoduše: recesivně založená zvířata s merlefaktorem se nesmějí mezi sebou pářit.