Fretka je hravý domácí mazlíček

Fretka je inteligentní a přátelské, společenské zvíře, vhodné i pro chov v bytě. Ač tak na první pohled možná nepůsobí, je již dávno domestikovaná a s člověkem se sžije zrovna tak dobře, jako pes nebo kočka. Oproti nim má právě v bytě i řadu výhod.

Byl by omyl řadit toto zvířátko mezi divoké šelmy. Fretka byla domestifikována byla již před 2000 lety a český zákon ji označuje jako domácí šelmu, stejně tak jako psy nebo kočky. Někteří ji však stále považují za divoké nebo exotické zvíře, které chovem v zajetí trpí. Jsou bohužel i tací, kteří ji ze stejného důvodu s klidným svědomím pustí do lesa a odsoudí ji tak k pomalé smrti hladem. Příčinou záměny bývá nejčastěji její podobnost s naším původním druhem, tchořem tmavým (Putorius putorius). Fretky se sice ve světě chovají v celé řadě barev a kreseb, ale u nás jsou zdaleka nejčastější právě tzv. tchořovité, tedy s přírodním zbarvením, které pouhým pohledem od tchoře nerozezná ani odborník.

Fretka bývala pomocníkem člověka při lovu i práci, dnes je spíše mazlíčkem

Fretka je stejně inteligentní, družná a hravá jako pes či kočka, hravost si navíc uchovává až do pozdního stáří.

Fretka byla původně domestikována kvůli práci. Během dlouhé historie svého života s člověkem chytala myši, norovala králíky, protahovala lana těsnými prostory či potrubím (například u těžařských společností, v současnosti však i pro televizní přenosy). Stále více se však stávala i oblíbeným mazlíčkem a dnes tento přístup zcela převládá (snad s výjimkou Anglie, kde je velmi oblíbeným loveckým zvířetem).

Výhody chovu fretky

Prostorová nenáročnost. Nejen že nepotřebuje zahradu, dokonce netrpí ani v garsonce.
Časová přizpůsobivost. Má večerní a ranní aktivitu a spí v dospělosti 18-20 hodin denně.
Na rozdíl od psa netrpí tím, když je celý den sama doma – prospí to. Snadno se přizpůsobí rytmu konkrétní rodiny a je aktivní v době, kdy je doma nejvíce „rušno“.
Nehlučnost. Fretka neštěká, nemňouká a nevřeští ani v době říje. Jediné zvuky jsou tichounké nadšené pokvokávání“ či rozzlobené „syčení“, ale většinou je úplně potichu.
Přizpůsobivost různé míře pohybu. Vyprazdňuje se na píseček, takže se nemusí venčit, ráda chodí na procházky či výlety (podmínkou je kvalitní postroj a vodítko), ale nevyžaduje je.

Nevýhody

Každé zvíře má svůj tělesný pach a u fretky chované v čistotě není o nic horší než u jiných zvířat. Kromě toho má však vedle konečníku pachové žlázy, z kterých při úleku či v zápalu boje vypouští ostře páchnoucí tekutinu. To bývá problém zvlášť během dospívání (asi od 6 do 9 měsíců), ale ochočené zvíře v dospělosti nemívá důvod své zbraně použít.

Krmení

Strava fretky je typická pro šelmu, a tudíž podobná psí či kočičí.

Krmnou dávku pro fretky by mělo tvořit:

Existují i speciální granulovaná kompletní krmiva pro fretky.
Maso (cca 60 %) – může být např. drůbeží, koňské nebo hovězí, rozhodně však ne vepřové.
Obilniny (20 %) – vhodné jsou vařené těstoviny, rýže, spařené ovesné vločky.
Mléčné výrobky (do 10 %) – bílý jogurt, tvaroh.
Ovoce a zelenina (10 %) – fretky mívají rády sladké ovoce, jako jsou banány, melouny, hroznové víno, mandarinky, švestky, meruňky (samozřejmě bez pecek), ze zeleniny pak okurku, papriku nebo vařenou kořenovou zeleninu.

Nároky na prostor

V bytě potřebuje fretka minimálně svůj pelíšek, záchodek se stelivem a misky na vodu a jídlo (stálý přístup k čerstvé vodě je samozřejmostí). Výhodnější je, pokud má k dispozici pokojovou voliéru, v které v noci a v době chovatelovy nepřítomnosti spí. Je to pro ni i bezpečnější, když ji chovatel pustí až po svém návratu a dává na ni pozor.