Byl by omyl řadit toto zvířátko mezi divoké šelmy. Fretka byla domestifikována byla již před 2000 lety a český zákon ji označuje jako domácí šelmu, stejně tak jako psy nebo kočky. Někteří ji však stále považují za divoké nebo exotické zvíře, které chovem v zajetí trpí. Jsou bohužel i tací, kteří ji ze stejného důvodu s klidným svědomím pustí do lesa a odsoudí ji tak k pomalé smrti hladem. Příčinou záměny bývá nejčastěji její podobnost s naším původním druhem, tchořem tmavým (Putorius putorius). Fretky se sice ve světě chovají v celé řadě barev a kreseb, ale u nás jsou zdaleka nejčastější právě tzv. tchořovité, tedy s přírodním zbarvením, které pouhým pohledem od tchoře nerozezná ani odborník.

Fretka bývala pomocníkem člověka při lovu i práci, dnes je spíše mazlíčkem

Fretka je stejně inteligentní, družná a hravá jako pes či kočka, hravost si navíc uchovává až do pozdního stáří.

Fretka byla původně domestikována kvůli práci. Během dlouhé historie svého života s člověkem chytala myši, norovala králíky, protahovala lana těsnými prostory či potrubím (například u těžařských společností, v současnosti však i pro televizní přenosy). Stále více se však stávala i oblíbeným mazlíčkem a dnes tento přístup zcela převládá (snad s výjimkou Anglie, kde je velmi oblíbeným loveckým zvířetem).

Výhody chovu fretky

  • Prostorová nenáročnost. Nejen že nepotřebuje zahradu, dokonce netrpí ani v garsonce.
  • Časová přizpůsobivost. Má večerní a ranní aktivitu a spí v dospělosti 18-20 hodin denně.
  • Na rozdíl od psa netrpí tím, když je celý den sama doma – prospí to. Snadno se přizpůsobí rytmu konkrétní rodiny a je aktivní v době, kdy je doma nejvíce „rušno“.
  • Nehlučnost. Fretka neštěká, nemňouká a nevřeští ani v době říje. Jediné zvuky jsou tichounké nadšené pokvokávání“ či rozzlobené „syčení“, ale většinou je úplně potichu.
  • Přizpůsobivost různé míře pohybu. Vyprazdňuje se na píseček, takže se nemusí venčit, ráda chodí na procházky či výlety (podmínkou je kvalitní postroj a vodítko), ale nevyžaduje je.

Nevýhody

Každé zvíře má svůj tělesný pach a u fretky chované v čistotě není o nic horší než u jiných zvířat. Kromě toho má však vedle konečníku pachové žlázy, z kterých při úleku či v zápalu boje vypouští ostře páchnoucí tekutinu. To bývá problém zvlášť během dospívání (asi od 6 do 9 měsíců), ale ochočené zvíře v dospělosti nemívá důvod své zbraně použít.

Krmení

Strava fretky je typická pro šelmu, a tudíž podobná psí či kočičí.

Krmnou dávku pro fretky by mělo tvořit:

  • Existují i speciální granulovaná kompletní krmiva pro fretky.

    Maso (cca 60 %) – může být např. drůbeží, koňské nebo hovězí, rozhodně však ne vepřové.
  • Obilniny (20 %) – vhodné jsou vařené těstoviny, rýže, spařené ovesné vločky.
  • Mléčné výrobky (do 10 %) – bílý jogurt, tvaroh.
  • Ovoce a zelenina (10 %) – fretky mívají rády sladké ovoce, jako jsou banány, melouny, hroznové víno, mandarinky, švestky, meruňky (samozřejmě bez pecek), ze zeleniny pak okurku, papriku nebo vařenou kořenovou zeleninu.

Nároky na prostor

V bytě potřebuje fretka minimálně svůj pelíšek, záchodek se stelivem a misky na vodu a jídlo (stálý přístup k čerstvé vodě je samozřejmostí). Výhodnější je, pokud má k dispozici pokojovou voliéru, v které v noci a v době chovatelovy nepřítomnosti spí. Je to pro ni i bezpečnější, když ji chovatel pustí až po svém návratu a dává na ni pozor.