Předkem barvářů je brakýř, starý honič. Z něho byl v Německu vyšlechtěn nízký, těžký pes, který dokázal vést lovce po chladné stopě, a to zcela tiše. Hanoverský barvář je vynikající lovecký pes se skvělými čichovými schopnostmi. Šlechtění a upevňování jeho vloh byla na hannoverském a výmarském dvoře věnována velká pozornost.
Jak by měl čistokrevný barvář vypadat?
obrázek z archivu ireceptar.cz
Péče o krátkou a hustou srst hannoverské barváře je nenáročná.
Hanoverský barvář je pes poněkud těžšího typu než jeho mladší příbuzný, barvář bavorský, má také širokou hlavu, týlní hrbol málo vyznačený, splývavé, vysoce a široce nasazené uši, tmavě hnědé oko, silný a pružný hřbet, široká, lehce klenutá bedra, vysoko nasazený zužující se ocas a rovné, dobře osvalené končetiny. Jeho srst je krátká, hustá, hrubá až tvrdá.
Hannoverský barvář
Přívětivý pracant
Hannoverský barvář je pes univerzálních schopností, i když samozřejmě nejvhodnější je na pachové práce. Je trpělivý a velmi pracovitý, klidný a vytrvalý. Majitel musí ovšem jeho výcviku věnovat čas a trpělivost, barvář má rád klidné a mírné zacházení, není plemenem pro choleriky.
Barvář není bázlivý ani agresivní, má velmi přívětivou, vyrovnanou povahu. Rodině je oddaným společníkem a příjemným a klidným přítelem.