Štědrá příroda otevře na jaře na pár měsíců náruč hojnosti, včely musí celou tu dobu do úlu usilovně přinášet sladký nektar, aby z něj vytvořily dostatek medu na celý rok. Jedno včelstvo spotřebuje za toto období přibližně 90 kg medu. Odebraný med proto musíme včelám nahradit, a zrovna tak dbát na to, aby měly dostatek potravy po celý rok.

Můj švédský přítel chová včely čtyřicet kilometrů od polárního kruhu. Největší problém má s dlouhou zimou, která tam začíná koncem srpna a končí až s příchodem května. V dlouhém zimním období tam včely umírají hlady, když jim nestačí zásoby.

Proč včely krmit již v srpnu?

V létě, kdy již není v přírodě dostatečná nabídka nektaru a pylu, se včelař musí postarat o zásoby sám. Začátkem srpna je nutné dodat včelám odpovídající množství potravy, což je asi 30 kg na jedno včelstvo, které jim stačí na přežití zimy. Proč právě začátkem srpna? Jedná se o zlomové období, kdy se ve včelstvech začínají rodit takzvané dlouhověké zimní generace včel. Tyto včely jsou oproti letním včelám geneticky změněné. Jsou vybavené k dlouhému životu tukovým tělískem, které jim zajistí zdárné přežití dlouhé zimy. Zásoby dodané včelařem musí zpracovat ještě letní krátkověké včely. Pokud bychom zásoby dodali později, zimní včely by se doslova udřely a včelstvo by značně zesláblo. Tím bychom riskovali, že včely zimu nepřežijí.

Jaké zásoby včelstvu dodat?

  • Ideální je med, který jim dodá všechny potřebné látky. Včely jej nemusí dále zpracovávat, tudíž ušetří síly pro přežití. Vždy je nutné ve včelstvu ponechat kolem 15 kg medu. (Pozor na medovicový med, ten v úlu zůstat nesmí, včely jej těžko tráví a dostávají průjmy!)
  • Zbytek zásob včelař může dodat ve formě cukerného roztoku. Ideální poměr vody a cukru pro zimní krmení je 2:3.

Včely cukerný roztok ve svých útrobách enzymaticky rozštěpí na glukózu a fruktózu. Tím vytvoří invertní roztok glycidů, který uloží do buněk plástu. Vznikne tak v podstatě cukrový med, který včely využijí jako energetické palivo pro výrobu tepla v úlu. Cukr může být jakéhokoliv tvaru (krystal, krupice či kostkový), který lze ve vodě dobře rozpustit. Dnes jsou ale na trhu také cukerné invertní roztoky, kterými jsme zkoušeli včely krmit již v šedesátých letech. Jenže včely špatně přežívaly zimu, byly zesláblé a na jaře se dlouho dostávaly do kondice, proto nemám k těmto uměle vyrobeným cukerným roztokům důvěru.

Jak připravit cukerný roztok?

Chovatelé s malým množstvím včelstev (do pěti úlů) běžně cukr rozvářejí v hrnci doma na plotně. Při větším počtu včelstev jsou vhodné větší nádoby. Kdysi jsem cukr míchal v pětadvacetilitrových konvích na mléko. Na konci nerezové kulatinky o průměru osm milimetrů jsem ohnul háček, tím vzniklo míchadlo. Takto upravenou kulatinu jsem upnul do vrtačky a ponořil do konve se studenou vodou a cukrem. Po krátkém míchání se cukr začal rozpouštět. Nedávno jsem si vyrobil velkou vanu s míchadlem, ve které rozpustím najednou čtyři metrické centy cukru (400 Kg). Do studené vody zastudena přidávám ocet a vývar z pelyňku. Roztok včelám příjemně voní a ocet vodu desinfikuje. Včely takto připravený roztok dobře přijímají a ještě lépe na něm přezimují.

Jakým způsobem potravu vkládat do úlu?

Jsou různé způsoby, jak vpravit cukerný roztok do vnitřku úlu. Vždy je nutné brát zřetel na bezpečnost včel. Roztok musí být umístěn tak, aby k němu neměly přístup včely ze sousedních úlů, které by přilétly loupit. Včely se totiž dokáží vzájemně napadat. Po takovém náletu ze včelstva zbude pouze spoušť v podobě vykousaných plástů a velkého množství mrtvých včel. Z těchto důvodů se vyrábějí maloobsahová krmítka na cukerný roztok, která se umísťují do vnitřku úlu.

Velkou tradici mají čtyřlitrové prosakovací sklenice od okurek. Sklenice opatříme prosakovacím víčkem s malými otvory a po naplnění je položíme na strop úlu hrdlem dolů, aby si včely mohly cukerný roztok dobře odebírat. Každou sklenici je vždy nutné ukrýt do prázdného úlového nástavku, aby se k ní nedostaly sousední včely.

Sám jsem ale zvolil jinou metodu. Do desetilitrového plastového kbelíku od marmelády naliji cukerný roztok a na hladinu položím větší hrst slámy stočené do věnečku. Tím vznikne plovák. Včely se netopí a odeberou velké množství zásob na jedno podání; to opakuji třikrát. Když jsem krmil prostřednictvím sklenic, jezdil jsem ke včelám sedmkrát. Inu, i při krmení a ošetřování včel platí, že čas jsou peníze.