V sedmdesátých letech minulého století byl do naší republiky zavlečen roztoč kleštík včelí, Varroa destructor. Napadá nejen plod, ale i dospělé jedince, které značně oslabuje sáním hemolymfy, tedy včelí krve. Přitom tělo včely infikuje různými viry. V Indii, odkud roztoč pochází, jsou již včely vůči němu rezistentní. Podobně působí i další původce tohoto onemocnění, kleštík Jacobsonův (Varroa jacobsoni).

Jak Varroa včely napadá?

Roztoč o velikosti 2 mm se podobá krabu. Žije asi 70 dnů a množí se na trubčím i dělničím plodu.

  • Samička klade pět až sedm vajíček do buňky se včelím plodem těsně před jeho zavíčkováním. V buňce se pak vylíhnou samičky a jeden až dva samečkové.
  • Včela se líhne až po jednadvaceti dnech, proto má varroa dost času se vyvinout, pohlavně dozrát a oplodnit se s přítomným samečkem. Mezitím se živí hemolymfou včelího plodu, který tím oslabuje.
  • Samečkové varroy okamžitě po aktu umírají, na svět přicházejí pouze samičky.

Oslabené včely se zakrnělými křídly a nožkami

Včelstvo napadené roztočem postupně slábne, líhnou se včely s nedokonale vyvinutými křídly, zakrnělými nožkami či s menším počtem nohou, žijí krátce. Často hynou během zimy, při masivním napadení i na podzim. Stalo se, že jsem začátkem prosince včelstvo řádně ošetřil, přesto jsem koncem ledna v úlu plném zásob nenašel jedinou včelu. To je typický projev varroázy.

Na varoázu existují léky

Díky výzkumnému včelařskému ústavu máme u nás léčebný systém, který se skládá z několika fází aplikace léčiv do úlu. Podmínkou úspěchu je přesné dodržení termínu a technologického postupu. Státní veterinární správa vydává i pokyny k preventivním léčebným opatřením, u včelařů mohou dále zasahovat vyškolení a pověření pracovníci Českého svazu včelařů. Varroázu se proto vcelku úspěšně daří držet na uzdě. (více na: www.vcelarstvi.cz/metodicke-pokyny-svs.html)