„Když se u nás v osmdesátých letech poprvé giganti objevili, stály hodně peněz, špičkový holub třeba až dva tisíce korun. Ale bylo to u nás nové plemeno, povahou a vzhledem podobné poštovním holubům, a tak jsem si po letech chovu moravských pštrosů a českých bubláků pořídili i giganty. První páry jsem získal od předního chovatele a zakladatele chovu tohoto plemena u nás Viktora Engla z Hradce Králové, který je tehdy vozil z Maďarska. Po Evropě se tento holub rozšířil právě z Maďarska, kde se dodnes ve velké míře chová a jeho chovy jsou mnohdy na vyšší úrovni než v USA,“ říká Václav Kuška ze Rpet na Hořovicku. „Díky gigantům jsem se seznámil s několika špičkovými chovateli, především s Ing. Alešem Bukovským, Václavem Švehlou, Ing. Františkem Leiferem a Jaroslavem Kohoutem. Vynikající giganty chová také Zdeněk Fajrajzl, kamarád z naší hořovické organizace chovatelů.“

Nejlepší holubi hnízdí ve spodním patře

Gigant je mohutný a svalnatý a třikrát těžší než poštovní holub, na jehož bázi vznikl. Holub váží 1000 g, holubice 850 g. Hmotnost holuby limituje v létání, raději se pohybují po zemi, a když už vzlétnou, pak nejvýše do jednoho a půl metru. Tomu musí odpovídat vlet do holubníku a budníku. Je nepsané pravidlo, že nejkvalitnější holubi hnízdí na zemi nebo v nejspodnějších budnících. Proč? Protože jsou nejtěžší. Některým holubářům vadí, že giganti nelétají. Pohled na hejno krásných ptáků kroužících nad vsí je jistě hezký, ale při dnešním způsobu polního hospodaření a výskytu dravců není důvod, aby holubi polařili. Výhodou navíc je, že giganti rozhodně nepřispívají ke sporům se sousedy, protože nezalétávají na záhony ani neznečišťují střechy.

Velcí jedlíci

Velikosti holubů je také třeba přizpůsobit složení krmiva. V chovné sezoně je vhodné zařadit bob, sóju nebo holubí granulované krmivo. Giganti se po ránu rádi pasou na trávníku, sbírají i drobné plže.

„Giganti se prezentují stejně širokou barevnou škálou jako poštovní holubi. Nejčastěji se vyskytují v barvě modré, červené, černé, bílé, žluté. Vyskytují se u nich i některá vzácná zbarvení způsobená mutacemi, například indigo. Nejmohutnější bývají tygři a straky. Holubi dospívají kolem šestého měsíce života a v průměru se dožívají osmi let. Špičkový jedinec soutěží na výstavách zpravidla tři roky. Páry hnízdí čtyřikrát až pětkrát do roka a odchovávají po dvou holoubatech v jednom hnízdění.

Věrné páry

V poslední době chovám giganty celobarevné, recesivní žluté a červené, černé, bílé a modré. Měl jsem i hnědé, ale u gigantů na barvě až tolik nezáleží. Je to holub postavový. Jako mnohá plemena i on podléhal módě. Byla doba, kdy se vyžadovala mohutnost, pak maximálně krátké tělo a upřednostňovaly se i různé barvy. Gigant má samozřejmě předepsaný standard. Na výstavě se v první řadě hodnotí postava, držení těla a „utaženost“ peří. Problémem gigantů je, že pomaleji dospívají, a tak trvá déle, než chovatel bezpečně rozezná pohlaví. Očekává například, že z holouběte vyroste krásná silná holubice, ale najednou začne vrkat - a je z něho průměrný holub. Musím prostě čekat, až holoubata zcela přepeří. Teprve v době jejich dospělosti poznám, které bude vhodné do chovu. Netrpělivě čekám, jaká budou holoubata, když spářím holuby různých barev. Přestože si o všech holubech vedu rodokmeny a přesné záznamy, bývám někdy překvapen. Giganti se zpravidla drží v párech celý život, a tak když chci některého přepářit, mnohdy se mi to nedaří, protože se pořád vrací ke svému partnerovi. Ale nemusí to tak být vždycky.

Vodomilní holubi

A ještě jednu zvláštnost giganti mají – rádi se koupou. V létě i v zimě. Je to zřejmě proto, že se nepopelí jako slepice. Po koupeli si vodu z peří vytřepou a najdou si místo na slunci nebo někde v závětří, aby oschli. V zimě se jim nesmí dávat teplá voda, to by se ráchali dlouho. Koupání je důležité zejména v chovné sezoně, když sedí na vajíčkách. Mokrým peřím vejce vlhčí a holoubátka se pak lépe líhnou. Vhodné je do koupele přidávat Aqua šampón, který působí jako přírodní repelent proti roztočům, všenkám a dalšímu nepříjemnému hmyzu,“ doporučuje Václav Kuška.

O oblíbenosti gigantů svědčí i skutečnost, že se s nimi můžeme běžně setkávat už i na místních výstavách drobného zvířectva a že si jejich příznivci v roce 2002 založili Klub chovatelů gigantů a ostatních výstavních holubů vzniklých na bázi poštovního holuba.