Jaká je historie tohoto králičího plemena a kdo má na jeho vzniku zásluhu?
Českého albína vyšlechtil RNDr. Žofka z Kladna. Jak název napovídá, mluvíme o králíkovi čistě bílé barvy. Plemeno vzniklo v roce 1928 a o tři roky později bylo oficiálně uznáno na Hospodářské výstavě v Praze, kde bylo prezentováno. Biolog Žofka k jeho vyšlechtění použil křížení belgických obrů albínů, divokých králíků a leporidů, což je název pro králičí křížence. Připouštěl i moravské obry a postupně získával potomstvo bílé barvy. Výsledkem šestiletého snažení byl nakonec český albín, králík s vysokou užitkovostí, dobrou rozmnožovací a růstovou schopností a jateční výtěžností. Zajímavý byl i druhý Žofkův záměr, a to vyšlechtit králíka s vysokou kvalitou kožky, která by byla využitelná k šití kožíšků pro ženy a děti kladenských havířů a hutníků. Kladenští chovatelé na svého rodáka nezapomínají a na jeho počest každoročně při jarní výstavě pořádají memoriál O pohár dr. Žofky. Hlavní cenu, velký pohár, mají v držení pouze dva chovatelé – Jaroslav Těšínský z Chotěměřic a já. Tuto chovatelskou poctu jsme obdrželi za nejlepší kolekci českých albínů, kterou musí chovatel obhájit tři roky po sobě.
RNDr. Žofka z Kladna
V rámci Českého svazu chovatelů existuje činorodý Klub chovatelů českého albína. Co je jeho hlavním úkolem?
Náš klub patří k nejstarším v republice, byl založen před pětačtyřiceti roky. V poválečných letech stavy českého albína silně poklesly. A tak odborná komise chovatelů králíků ČSCHDZ hledala způsob obnovy jeho chovu. Antonín Novák z Nesvačil této příležitosti využil a obětavě získával adresy zbylých chovatelů českého albína. S nimi pak připravil speciální expozici těchto králíků na výstavě v Benešově–Černém Lese. Uvádí se, že tam bylo vystaveno sto šedesát zvířat a ustanoven Klub českého albína. Později byl tento klub rozšířen o hototského králíka, proto současný název klubu zní Klub chovatelů králíků českých albínů a hototských bílých. Pravidelně organizujeme výstavy, expozice a speciálku, zabýváme se šlechtitelstvím, výměnou zkušeností i náborem nových členů.
Jaké jsou cíle šlechtitelské práce klubu?
Tak především musíme eliminovat vliv plemen, která byla použita k regeneraci českého albína. Snahou vyšší plemenitby, kterou jsme v klubu zavedli asi před pěti lety, je dosazení typově shodných jedinců ve většině našich chovů. Například se snažíme sjednotit tvar zádě u zvířat, odstranit vystouplé lopatky a hrboly kyčelních kloubů, volnou kůži a lalůčky na krku u králic, a tak albína co nejvíce přiblížit platnému vzorníku. Český albín se musí vyznačovat vzpřímeným postojem, osvaleným tělem, správnou délkou a tvarem uší, které jsou lžičkovitě otevřené s takzvanou vlnou. Hlavním znakem plemena je srst, která musí být hustá s výraznými stříbrnými pesíky, barva je po celém těle bílá. Oči jsou růžové s karmínovou panenkou. Zvířata v této kvalitě se na výstavách už objevují pravidelně.
český albín
Proč jste si vybral právě české albíny?
Protože český albín jako národní plemeno je naším rodinným stříbrem. Je to kožešinový králík s vysokou masnou užitkovostí, bez zvláštních nároků na krmení a ustájení a samice jsou velmi dobré matky. Jeho chovem se mohou zabývat i začátečníci. Je zařazen do skupiny plemen střední velikosti a jeho hmotnost se pohybuje mezi čtyřmi až pěti kilogramy. Můj chov tvoří čtyři nepříbuzní samci a osm samic. Chovné kusy, které získaly na výstavách výborná ocenění a dávají geneticky dobré potomstvo, nechávám v chovu déle. Pět až šest let. Samozřejmě, čím jsou starší, tím mají méně mláďat. Pro zajímavost, tito králíci jsou tak při chuti, že při krmení mlaskají.
S českými albíny jste získal přední chovatelská ocenění včetně několika titulů Šampion klubu.
Rád bych získal i titul Mistr klubu a snad někdy v budoucnu představil chovatelské veřejnosti evropského šampiona, což je v chovu králíků pomyslný Olymp.
