Plemeno Ayam Cemani patří k indonéské kulturní historii, protože Indonésané věří v jeho mystické síly. Pojídání černého masa údajně působí proti stresu a různým chorobám. Cemanky, jak jim říkají čeští chovatelé, jsou totiž veskrze černé. Černé mají nejen peří, ale také kůži, hřeben, běháky, očnice, laloky, vnitřnosti, kosti a svalovinu. Dokonce i krev je tmavší než u jiných drůbežích plemen. U nás ale nejsou příliš známé. Jedním z mála chovatelů je Karel Chadraba z Pučer na Kolínsku, přední chovatel drůbeže a českých strakáčů žlutých.

Slepice jako chovatelská rarita

„Dlouhá léta chovám araukány, dnes dokonce v pěti barevných rázech, a o jiné slepice jsem neměl zájem,“ říká. „Když jsem ale poprvé cemanky uviděl na Tříkrálové burze v německém Straubingu, nechal jsem se zviklat jejich krásou. Vyzařovalo z nich něco zvláštního, dnes už vím, že to byla jejich majestátnost. Slepice byly příliš drahé, jedna stála sto eur. Dostal jsem se k nim až za rok, kdy mi je ze zahraničí přivezl kamarád za přijatelnější cenu.

Snášet vajíčka začaly až následující rok, protože byly podzimní. V odborné literatuře se uvádějí různé počty snesených vajec. V jednom článku 50, v druhém až 150. Přikláním se k prvnímu množství. Krmím všechny slepice kvalitní krmnou směsí pro nosnice a večer ještě dostávají pšenici, přesto cemanka víc než 50 nebo 60 vajec ročně neudělá. Chovám je už třetím rokem, takže to mám vyzkoušené. Říkám, že vajíčka trousej, protože mají třeba i třídenní přestávku. Nechovám je ale pro komerční účely, držím je vyloženě jako raritu. Se synem máme letitý vztah ke zvířatům a rádi doma něco zvláštního, co nemají ostatní.

Není chov jako chov

Všechno je na nich černé. Když otevřete slepici zobák – vidíte uvnitř jen černou barvu. I maso a kosti jsou černé. Ale ještě jsme doma nenašli odvahu, abychom se přesvědčili, jak chutná. V současnosti mám dva kmeny a držím je ve voliérách, protože cenově jsou pořád na výši. U nás jsou majitelé těchto slepic, úmyslně neříkám chovatelé, kteří požadují za vajíčko na líhnutí i 100 Kč. Mně se taková cena příčí, navíc není jistota, že vajíčko je oplozené a ani co z něho vzejde. Skořápka vajec je bílá až krémová a vejce váží asi 45 g.

Podle inzerátů v chovatelských časopisech se u nás rozšiřuje, ale jak jsem říkal, mnozí cemanky chovají pro byznys a nefunguje u nich žádná plemenářská práce. Soudím podle toho, že se na výstavách v podstatě neobjevují. Málokdo z nich ví, odkud pochází kohout, protože to nevědí. Cizí krve je tady málo. Domnívám se, že pokud nebude u nás ustavený klub chovatelů těchto slepic a nebude chov řízený, stane se, že se u drůbeže začnou objevovat různé vady, třeba bílá pírka, bílé drápy a podobně. Tyhle černé krásky se zeleným leskem peří si tuto péči zaslouží.“