Jak doma chovat a vykrmit prase? Krmení, chlív, výběh, drbání...
6. 11. 2015

Jak doma chovat a vykrmit prase? Krmení, chlív, výběh, drbání...

Domácí chov prasat se vrací. Maso je chutnější i zdravější, k tomu dobrý pocit, že čuníci mají nesrovnatelně lepší život než ve velkochovech. Jak na to radí zkušená selka na plný úvazek.

Dlouho jsem se hádala sama se sebou, jestli vykrmovat vlastní prase a užívat si každoroční čtvrthodinku slávy při domácí zabijačce, nebo si vepřové prostě kupovat. Z dětských prázdnin u babičky jsem znala obrovský hrnec plný ne zrovna voňavých brambor každodenně vařených pro pašíka a konev pomyjí, pro které dědeček jezdil do vývařovny. A nad prasečím chlívkem se rozhodně nevznášel jemný odér konvalinek a růžového oleje.

Dobře krmený pašík

Na jedné straně jsem toužila po „čistém“ mase, na druhé straně jsem věděla, že na babičkovsky krmené prase nemám. Chybí mi krecht plný brambor a krmné řepy, musela bych kupovat pšeničný šrot a denně někam jezdit pro pomyje (nehledě na to, že se dnes zbytky z veřejných kuchyní krmit nesmí). Přiznám se, že o koupi prvního selete rozhodl kbelík syrovátky ob den litý do kanálu (měla jsem ji díky jiným zvířatům, které chovám). A přiznám se ještě jednou, že další sele jsem kupovala v době, kdy jsem věděla, že následující půlrok nebudu mít syrovátky ani deci. Věděla jsem ale, že vykrmit prase jde i bez zápachu a vagonu brambor a že i tak je kilo čisté svaloviny levnější než vepřové „v akci“, o vůni a chuti masa nemluvě.

selátka

Ano, kupuji v míchárně krmné směsi. Využívám toho, že prase je všežravec. Základem je kaše z kupované krmné směsi. Příprava není složitá. Suchý šrot zaliji teplou tekutinou a zamíchám. Obavy, že směs je plná antibiotik a hormonů a jedovatých hnusů, jsou neopodstatněné. Obsahuje sice GMO (geneticky modifikovanou) kukuřici a GMO sóju, ale jiná se, s výjimkou bio hospodářství, na našem území nepěstuje a tutéž kukuřici každodenně jím i piji (maizena, aspartam…). Léčiva a hormony jsou drahé a do běžných „šrotů“ se nepřidávají. Rozdíly mezi směsmi starter, růst a finišer jsou v poměrech jednotlivých obilnin, přídavků sušeného mléka a syrovátky. Vedle kaše dávám prasatům kuchyňské zbytky, padané ovoce, trávu (koš ze sekačky denně), syrové brambory a krmnou řepu, prostě čeho momentálně přebývá. V kuchyni máme „prasečí kbelík“, do kterého slévám vodu z brambor, knedlíků, těstovin, vylévám nakyslé mléko, nebo tam dávám spařené bramborové slupky, okrojky zeleniny či zbytky strouhanky. Když po vaření kuchyni uklízím, obsah samozřejmě putuje do korýtka a kbelík je umyt.

Kaší krmím dvakrát denně, zahradní a kuchyňské přebytky dávám v průběhu dne podle toho, jak se vyskytnou, jeden den v týdnu dávám prasatům jen vodu. Pokud není korýtko prázdné, další krmení jim nedám, jen doplním vodu. Osvědčilo se mi nekrmit v pravidelnou hodinu.

Čuníci jsou čistotní, pokud jim dáme možnost

Prase je špinavé a páchnoucí? Není.

Navzdory výrokům typu „ty seš ale prase“, je prase nejčistotnějším hospodářským zvířetem. Vyměšuje mimo místo, kde spí, i mimo místo, kde žere. Zpravidla kálí po obvodu kotce, zejména tam, kde není pevná zeď. Souvisí to s vymezováním teritoria a pro chovatele je toto přirozené prasečí chování výhodou – při krmení shrábne výměšky na lopatu a chlívek stačí kydat dle potřeby, zpravidla jednou za týden až dva. Ve výkalech se prase válí, jen když je horko. Nemá totiž potní žlázy a v létě se přehřívá. V přírodě se válí v bahně – v kališti, a po uschnutí krusty na těle si ji odrbává o stromy. Zbavuje se tak staré kůže, komárů, případných kožních parazitů. Domácímu praseti uděláme dobře sprchou, přikrytím namočenou plachtou a drbáním – úplně nejlépe ocelovým kartáčem. A nebojíme se přitlačit.

Jaké prase vybrat?

Z listování Atlasem plemen prasat jde až hlava kolem. Divočáka domů asi ne, čínské je takové zajímavé, vietnamské byl hit, ale velké prase je velké prase, tak jaké? Bílé otcovské, landrace, pietraina, duroca, chundelatou mangalicu, domácího přeštíka nebo nějaké jiné? A v inzerátu jsem viděla plemeno, které v atlase není – kanadské pastevní…

vietnamská prasátka

Asijská prasata jsou menší, mají trošku jinou chuť tuku a vhodná k porážce jsou ve hmotnosti 30–50 kg. Kanadské pastevní prase je, použiji kamarádův terminus technicus, přeskunďas. Kříženec vietnamského a divočáka a všeho dalšího, co šlo zrovna kolem. Roste a přibírá nepředvídatelně, hlavně podle toho, jak se zrovna podařil genový koktejl.
Plemenem babiček a naším národním pokladem je přeštické prase. Rychle roste, při porážce kolem metráku nebo 120 kg má libové maso, lidově je to „šunkáč“ případně „řízkáč“, a při porážce od sto osmdesáti kilogramů živé váhy výše již má i vysoké hřbetní sádlo i hojnost břišního a plstního sádla. Problém je, že v republice zbyl jediný uznaný chov, je v Plzeňském kraji.

Nejjednodušší je koupit si sele z nejbližšího družstva nebo od nejbližšího sedláka. Nejspíš to bude sele jezevčíkoidní masné odrůdy, buď čistý landrace, nebo kříženec landrace s bílým otcovským, durocem, případně bude s černými fleky – jedna z linií je pietran. Tato prasátka budou méně sádelnatá, ale velice dobře porostou a budou dobře přibírat i na domácím krmení. Dobrý chovatel se při prodeji nebude zdráhat pochlubit se i matkou selete a jeho sourozenci. A rád odpoví na všetečné otázky na téma krmení a ustájení. Překupník nás na dvorek nejspíš ani nepustí.

velký masný typ prasete

Chlívek, nebo výběh?

i

Obecně praseti vadí průvan a ledová strava. Nejlepší je krmit ho i napájet vlažným.

Je celkem jedno, zda vykrmované prase (běhouna) budeme mít v klasickém chlívku nebo volně na zahradě. Prase by docela určitě upřednostnilo zahradu či jiný výběh, které by si mohlo upravit dle svého vkusu. Zcela jistě by byl takový pozemek již po první prasečí návštěvě prostý hrabošů, potkanů, krtků a jiných pod zemí probíhajících živočichů a hluboká orba, zejména po dešti, by byla provedena vskutku dokonale. Také spotřeba šrotu by klesla, ale prase by pomaleji přibíralo – zdravý pohyb na zdravém povětří; a svalovina by byla tužší. Ale i odchov prasat je možný „venku“. Stačí pevná ohrada a v ní jednoduchý přístřešek s dostatkem slámy na zahrabání se. Úklidu exkrementů nás ale venkovní odchov nezbaví.

Běhouna přes léto vykrmuji v ohradě, v zimě je pohodlnější chlév s pevnou, do kanálu spádovanou podlahou. Lejna nejsou závažnějším čichovým problémem, ale moč je velice čpavková. Je vhodné při čištění stání před nasypáním čisté slámy poprášit podlahu přípravkem Mistral. Natahuje do sebe veškerý zápach a pro zvířata není závadný.

Běhouna přes léto vykrmuji v ohradě, v zimě je pohodlnější chlév s pevnou podlahou.

Jak dlouho trvá výkrm?

Těžká otázka. Záleží na tom, co a jak zkrmujeme, kolik má běhoun pohybu a v jaké teplotě je ustájen. Ideální teplota je kolem 15 °C a pohybu minimum. Svá prasata mám od odstavu (25 kg hmotnosti) do porážky (120–150 kg) hotová za pět měsíců a spotřebuji přibližně 4 q krmné směsi (asi 4000 Kč) a 3–4 velké hranaté balíky slámy na podestlání (balík stojí 100– 150 Kč). Přírůstky mám v podstatě lineární, 0,7 kg denně. V první fázi výkrmu se blíží 0,8 kg denně, po dosažení asi sta kilogramů klesnou na denní přírůstek 0,65 kg. Je jedno, zda vykrmuji sviňku nebo vepře. Doporučuji nevykrmovat kanečky, porážkové hmotnosti dosahují v době pohlavního dospívání až dospělosti a maso může být charakteristicky cítit. Není také vhodné porážet sviněčku v době, kdy se bouká. Lepší je týden počkat.

Jak zvážit prase?

Prase vážíme metrem. Rondo, na jehož stupnici jsou místo centimetrů kilogramy, asi doma každý nemá, ale krejčovský metr už ano. Ponejvíce nás zajímají hmotnosti od sta kilogramů výše. Protože prasátko od pořízení rozmazlujeme, drbeme a škrabeme na zádech i na podbradku, nebojí se nás a braní míry se nebrání. Nejlépe prase změříme, když žere. Měříme mu obvod hrudníku pod předními běhy; 100 cm odpovídá 90 kg živé váhy, 110 cm je asi 105 kg, hmotnosti 120 kg odpovídá 118 cm přes prasečí prsa a dál co centimetr navíc, to dva a půl kilogramy přírůstku.

doma vykrmené prase

Malý  slovníček


Běhoun – prase krmené k jatečným účelům
Boukání – říje prasnice, projevuje se zduřelým a červenofialovým ochozem vulvy a změnou chování
Fňutr – kanec jednokulčák; buď špatně kastrovaný, nebo s jedním nesestouplým varletem
Kanec – samec schopný plemenitby
Nunva – kastrovaná prasnice
Odstávče – sele převedené na „dospělou“ stravu
Podsvinče – kojené sele
Prase – název rodu
Svině, prasnice – samice schopná plemenitby
Vepř – kastrovaný kanec

Autor Martina Holcrová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: osmplusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Přeštické prase a sádlo

(VWPsQNus9mBxQmT6hwAjEK4uM7N-6b~fY7bMQMvaVWR), 6. 9. 2017, 23:29

Vážená paní, to jestli bude prase mít hodně sádla nebo ne záleží na stravě. Pokud budeme počítat s Landasem, Bílým ušlechtilým, Pietrainem nebo Durocem či Přeštíkem. Dispozice mají všechna tato plemena naprosto stejná a jen velký přísun energie Vám zajistí vysoké sádlo. Viděl jsem z uvedených plemen i tlustá i akorát vykrmená. Docela ostře se ohrazuji jako chovatel prasat (10 prasnic) k tomu, že je dobré ukázat matku. To možná u nějakého malochovatele s 1 prasnicí. Ale s více prasnicemi si koledujete akorát tak o zavlečení nějaké infekce a následná léčba je nejen drahá, ale i další růst prasat je ohrožen. Především záleží na pověsti, jako má chovatel a lidi si to řeknou. U hlášených a evidovaných chovů mají lidi jistotu, že nekoupí nějakého křížence, co nevyroste, protože křížení plemen např. s divočákem či vietnamcem je zakázané. Kukuřice ve stravě se dá použít jen do 80 kg, jinak je sádla moc a je řídké a žluté.

Wietnamské prase

(VWPsQNuHWoykQNs6JyvjFo), 15. 5. 2016, 12:21

Dobrý den pani Holcová
Chováme wietnamské prasata máme sviňku a kanečka,jelikož jsme je kupovali na chov a přes to, že je máme spolu v kotci tak i když se sviňka bouká a kaneček na ni skáče tak nemají mladé.
Chci Vás tímto poprosit o radu jak zjistím zda je sviňka nebo kaneček v pořádku a budou mít mladé.Jsou spolu již 1,5 roku.
Děkuji s pozdravem
Pavla

Jak doma vychovat prase

(VWPsQNuH0kFsTZ4Vj7aPZYTw), 2. 1. 2016, 17:59

V článku mne zaujalo, ze krmné směsi obsahují gen. modifikovanou kukuřici a soju. To jsem věděla a samozřejmě mě to štve, ale myslela jsem, že GMO plodiny se u nás nesmí pěstovat a že GMO kukuřice a soja se do krmných směsi dováží, protože je levná. Také mne zarazilo, ze autorka článku říká, že běžně jíme takovouto ge. mod. kukuřici. Asi před rokem jsem psala do česke produkce Bonduele (zavařena kukuřice) a oni mne písemně ujistili, ze v žádném případě nepoužívají GMO kukuřici ani jiné plodiny. V Německu má totiž Bonduele na každém výrobku napsáno, že neobsahuje GMO kukuřici (či jiné plodiny).

Dovoluji si polemizovat s konstatováním: "Obsahuje sice GMO (geneticky modifikovanou) kukuřici a GMO sóju, ale jiná se, s výjimkou bio hospodářství, na našem území nepěstuje..."
GMO sója skrmovaná na našem území pochází takřka bez výjimky z Jižní Ameriky a GMO kukuřice se u nás zatím ve větším rozsahu nepěstuje, aspoň podle mých informací.

výkrm syrovými brambory

(VWPsQNuN4dGy8YSSG8AuVb4Vj7aPZYTw), 3. 11. 2015, 17:01

Dobrý den, doma chováme každoročně dvě prasata .Vaříme jim brambory a přidáváme šrot. Vaření brambor je časově náročné. Myslíte, že by bylo možno krmit syrové brambory a šrot?

Děkuji Zanker

RE: výkrm syrovými brambory

(Martina Holcrová), 4. 11. 2015, 15:09

Prase by syrové brambory žralo bez problémů. Ale varem se mění ve stravitelnější a lépe využitelnější. Nevím jak, nejsem chemik. Něco se škroby v hlízách se děje.

konske kastany

(hela), 28. 9. 2015, 14:40

Dobry den je mozne dat domacimu praseti kastany?

Vůně  krmných brambor

(VWPsQNuB4kxkQNs6JyvjFo), 28. 9. 2015, 11:08

Vážená autorko. Píšete to krásně - ale nechápu to, jak vám mohla vůně pařených brambor připadat odporná :-) A taky, když si zakládáte na tom, že víte, co jíte, tak proč nakupujete anonymní míchané směsi, složené z komponentů které zrovna 2x moc ekologicky vypěstované nejsou. Ale jinak vám upřímně fandím - je smutné pročítat články, jak se staré grunty daří všemožně a fortelně přestavovat na vše možné - stylem jen Bože chraň, aby původní chlévy sloužily i po rekonstrukci původnímu účelu... Lidé si raději udělají venkovní posezení a ugrilují si špekáčky z hyper super - a stodolu pro jistotu prodají...

RE: Vůně  krmných brambor

(Martina Holcrová), 4. 11. 2015, 15:04

Ach, drobný komunikační šum nastal.
Pařené brambory mi první den nijak nezapáchaly a nezapáchají. Jenže babička vařila brambory dvakrát do týdne. Co si budeme nalhávat, pařené brambory třetí den mají odér poněkud nelibý. Přihoďte si k tomu pomyje se slivkami (pivními i polévkovými) z bufetu...

Osobně nálepky eko a bio moc neberu a ani neprožívám. Jistě, je to dobrý marketingový tah řádně zvyšující cenu produktů. Víc slyším na lokální potraviny a nákup u prodejců, které znám. Žiji v zemědělské oblasti, tak mám celkem významnou výhodu proti kupujícímu na tržišti. Kdybychom trvali na ekologickém způsobu pěstování plodin i výživy zvířat, museli bychom se smířit s návratem hladomorů, protože větru dešti slunci poručit nejde. Plus by se významně potraviny zdražily. Na druhu stranu by zemědělská prvovýroba opět hravě zaměstnala minimálně 80% obyvatelstva. Nejspíš včetně dětí.
Když se podíváte na složení a cenu krmných směsí (samo, že doplňuji odpadem z domácí kuchyně (včetně vody z brambor, knedlíků, halušek...), jinak nepoužitelnými přebytky ze zahrady plus pravidelný přísun syrovátky) a pokusíte si sestavit krmnou dávku ze selských krmiv, aby prase mělo dost bílkovin, protože se škroby a jinými cukry až takový problém není, ani s vlákninou, a uděláte si propočet, tak půjdete do krmných směsí taky. Pokud nemáte vlastní vydatný zdroj. A dobré skladovací prostory. A i tak nemáte jistotu, že od vánoc do další sklizně neobohacujete krmnou dávku přídavkem mikroplísní, zárodky leptospirozy (bo myši) a tak podobně středověce.
Krmivo beru z relativně malé míchárny krmiv a znám většinu dodavatelů obilí i kukuřice. Všechno rodinné farmy.

RE: Vůně  krmných brambor

(František), 4. 11. 2015, 22:19

Paní Holcrová, vážím si toho, co děláte, a že se u vás mají zvířata dobře. Je podle mě ale škoda, že bio považujete jen za nálepku a marketing - v těch chovech mají zvířata mnohem lepší podmínky a není pravda, že vše v chovech konvenčních je nutné k "uživení obyvatelstva", mnoho věru špatných věcí a klecí je jen kvůli lidské lenosti a lhostejnosti, ani snaha o nějaký kompromis v téhle kruté výrobě není. No a když někomu, kdo není ze zemědělské oblasti ale z města, není jedno, jesltli ta zvířata celý život trpěla, nebo se měla lépe, je pro něj bio jistá záruka - ty standarty jsou jasně dané a kontroly fungují. A k nemožnosti uživit ekologickým zemědělstvím všechny lidi - to je otázka, ale rozhodně to není návrat do doby, kdy se všechno dělalo ručně, i v ekozemědělství se přece používají traktory a jiná technika, která znamená tu nějvětší úsporu práce! Ale nepoužívají se pesticidy, které jsou i co do uživení lidí do budoucna věru kontroverzní - krátkodobě hospodáři pomohou, naši vnuci nám ale za zničenou půdu (a že je orná půda v tristním stavu je fakt) moc nepoděkují...

Dotaz na krmení domácích prasat.

(VWPsQNuB-lrpQMQK-nmMGYYv0dm~eYSx47bO), 11. 2. 2015, 21:25

Přeji dobrý den,prosím Vás o radu zdali je vhodnější výkrm domácích prasat provádět ječným nebo pšeničným šrotem.
Jaký je rozdíl a který je vhodnější na přírůstek.
Děkuji Josef Souček.
tel.č.604168590

RE: Dotaz na krmení domácích prasat.

(VWPsQNuB4kxkQNs6JyvjFo), 28. 9. 2015, 11:14

Pro prasata je ideální šrot z triticale ozimého či jarního - je to kříženec pšenice a žita - má daleko více lyzinu. Nutno jen zvolit pšenično-žitný typ - v němž je na rozdíl od žitno-pšeničného (určeného pro pekaře chleba) větší genetický podíl pšenice. Při pěstování je triticale méně náročné, a poskytne i více slámy. A nejlepší je mít zdroj mléka - prase pak roste daleko rychleji.

Krmení řepou

(VWPsQNuN0kBxZ956Kvm.h74Vl), 24. 10. 2014, 12:25

Chtěla bych se zeptat jestli prasatko může řepu cukrovku,popř.jaké množství mu můžu denně dát a jak mu řepu připravit,zda stačí bulva jen umyt a nastrouhat nebo se má nějak oloupat a zda se vaří a jak dluho.Předem děkuji za odpověď.

RE: Krmení řepou

(VWPsQNuB4kxkQNs6JyvjFo), 28. 9. 2015, 11:23

S krmením cukrovkou zkušenosti nemám - ale s klasickou krmnou řepou se radívalo být opatrný - dle zkušeného řezníka je pak špek méně kvalitní - a při smažení na pánvi "střílí". Stejně tak prý je rizikové zkrmování kukuřičného šrotu - sádlo má pak kromě pozměněné chuti také žlutou barvu - což je pro odběratele někdy esteticky nepřijatelné. Také se řezník jednou při porážce prasete od chovatele, co zkrmoval ve větší míře odpad ze závodní jídelny, rozčiloval, že ze solených a silně kořeněných zbytků jídel s glutamátem jsou střeva velice tenká a narušená - a pak při narážení jitrnic a klobás snadno praskají - hodně se jich tehdy vyhodilo - ač jinak bylo prase krásně urostlé. Asi platí všeho s mírou...

PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS