Černohlavost krůt je nakažlivé (invazní) onemocnění postihující hlavně krůťata, ale i starší krůty. Je způsobováno parazity, jmenovitě Histomonas meleagridis.

Ztráty bývají velmi vysoké a dosahují až 50 % hlavně u krůťat do tří měsíců stáří. Za nejčastější zdroj nákazy se považuje zamořený výběh střevním parazitem roupem kuřím, který je přenašečem histomoniázy.

Jak se nemoc projevuje?

Odolnost vůči nemoci snižuje nedostatečně kvalitní výživa, nedostatek vitaminu A, zamoření a tudíž oslabení organismu kokcidiózou.

Napadené kusy ztrácejí svou obvyklou čilost, nemají chuť na potravu, jsou jakoby ospalé, mají svěšená křídla, zježené peří a vylučují žlutavě zbarvený, silně páchnoucí vodnatý průjem. Kůže na hlavě krůt se zbarví tmavě až modročerně, proto onen název onemocnění – černohlavost.
První příznaky nemoci se dostavují během dvou až tří týdnů po nakažení a jako jeden z prvních příznaků se objevuje průjem, což bývá obvykle asi za dva až čtyři dny. Při onemocnění starších krůt je charakteristické, že se střídá zhoršení a zlepšování zdravotního stavu, jakožto projev chronického vývoje nemoci provázeného hubnutím a občasným úhynem jednotlivých kusů. Přesnou diagnózu lze nejlépe určit laboratorním vyšetřením uhynulé drůbeže.

Prevence proti onemocnění

Nejdůležitějším opatřením proti onemocnění je, že mladé kusy odchováváme odděleně od dospělé drůbeže, chráníme je před vlhkostí, přehřátím a zajistíme jim plnohodnotnou výživu včetně vitaminů a stopových prvků. Neméně důležitá je rovněž léčba kokcidiózy a ustájení krůťat nejlépe na roštové podlaze.