Jídelníček všech kachen zahrnuje bílkoviny v podobě různých bezobratlých, které původně cedily z bahna vod. Po zdroji bílkovin jdou běžci jako diví a vůbec jim nevadí, že má slizkou slimáčí podobu. Slimáky mohou pozřít všechny druhy kachen, jenže nedokáží prošmejdit celou zahradu jako indičtí běžci. Kachny se oproti husám nepasou, jen občas uštípnou stéblo, hledají spíš semena. Zeleninu vám nesnědí, výjimečně ji mohou při hledání slimáků pomačkat a pošlapat. Oproti škodám, které způsobují plzáci, je to však nepatrná daň a rostliny se rychle vzpamatují. Pravda, obří slimáky už pozřít nezvládnou – ale pokud zahradu pročesávají od jara, pochutnají si na nich dřív, než žraví plži vyrostou.

Pořiďte si hejno

Indičtí běžci neumějí být sami. Osamocený jedinec by se bez nadsázky utrápil. Je možné chovat párek, ovšem ještě lepší je malé hejno o nejméně čtyřech kachnách, cítí se pak přirozeně. Neudělají bez sebe krok. Ideální je stejné zastoupení obou pohlaví, nebo kačer s více kachnami. Kačeři jsou k sobě navzájem mírumilovní, i když výjimečně k potyčkám dojít může – bezzubými zobáky si však neublíží.

Lov na slimáky

Kachny musí simáky zapíjet. Na zahradě rozmistěte vícero nádobek na pití.

Šikovné zobáky běžců dovedou slimáky hledat i v kypré vrstvě mulče, ve vysoké trávě či v záhonech trvalek. Pod kameny, netkané textilie a do podzemních úkrytů se nedostanou, ale brzy zjistí, že si stačí počkat, až zrána nebo večer vylezou. Kachny vstávají před rozedněním a hned se dají do průzkumu zahrady. Může nějaký čas trvat, než se mladí naučí tuto potravu hledat, lze je proto navnadit malými nabíranými slimáky podávanými nejlépe na misce s vodou. Také je třeba jim poskytnout čas – běžci jsou plaší a lekaví. Může trvat i několik měsíců, nežli se v nové zahradě budou cítit jako doma a budou využívat všechny její kouty. Dopřejte jim čas.

Výběh a koupel

Běžci potřebují k životu prostor, s radostí běhají na trávníku i ve vysoké trávě, poradí si s nejrůznějším terénem. Na miniaturní zahradu si je nepořizujte. Nezbytný je pro ně stín a voda na koupání. Na vodě tráví oproti ostatním kachnám méně času, vykoupat se však musí. I když postačí jakákoli větší, dobře přístupná a vodou naplněná nádrž, prostornějším jezírkem jim uděláte mnohem větší radost. A sobě taky. Rády se potápějí, třepou ve vodě křídly, vodu si umí užít. Pohled na kachny dovádějící v jezírku je nejlepším lékem na chmurnou náladu.

Kachny však vodu znečišťují, takže ji musíte v menších nádržkách měnit denně a ve větších občas (použijeme ji na zálivku). S čištěním pomohou vodní rostliny, všetečným kachním zobákům odolají jen ty bujně rostoucí a již vzrotlé. Jezírko může čistit také čerpadlo napojené na bakteriální filtr – menší skupinka běžců ani okrasné zahradní jezírko nijak rychle neznečistí, zato ho dokonale oživí.

Pokud nemáte zahradu oplocenou, běžcům stačí výběh vytyčit nízkým plůtkem. Kachny sice malá křídla mají, ale popolétnou jen výjimečně a neochotně, když je něco vyplaší, a to ještě nízko a nepříliš daleko. I když, pokud objeví skulinu, rády se vydají na průzkum okolí, jsou to zvědavé cestovatelky.

Bydlení

V noci se ke kachnám mohou dostat lišky či kuny, proto je chovatelé zahánějí do kachníku. Můžete jim však postavit i voliéru, ve které budou mít kromě příbytku se suchou podestýlkou i vodu na koupání. Když přidáte něco na zub, kachny začnou večer chodit do bezpečné voliéry dobrovolně (často i ve dne, jako domů). Pak postačí například spouštěcí dvířka na fotobuňku a nemusíte být doma vždy, když se stmívá. Kachny chodí na kutě asi o dvacet minut později než slepice, proto se chod dvířek obvykle nastaví tak, aby se zavřely až půl hodiny poté, co fotobuňka sezná, že se stmívá.

Krmení

Běžci neztrácejí zájem o slimáky, aniž když mají misky plné granulí pro kachny. Netrapte je proto hladem v domnění, že budou výkonnější! Mimo sezonu jsou na našem krmení závislé zcela, a i v sezoně mohou slimáky vysbírat.

Kachňatům a dospívajícím kachnám podávejte speciální granule. Na to, co dát dospělým, se názory různí. Můžete je krmit i nadále krmivem pro kachny. Alternativou, se kterou je lze střídat, je namočené či naklíčené obilí nebo šrot s vařenými bramborami, především v zimě, kdy potřebují více energie. Hned u misky s jídlem musí mít misku s vodou. Granule můžete také předem navlhčit - vodou nebo kefírekm, který kachny milují a dodá jim i bílkoviny (nejlepší je přírodní kefír z nepasterovaného mléka, vyrobený tibetskou houbou).

Stravu především v zimě obohaťte o vitaminy pro drůbež, protože kachny si v té době nemohou najít vše, co potřebují. V čase snášky zase přidejte drcené skořápky. Když běžci slimáky zcela vysbírají, potřebují doplňkové bílkoviny, zejména v době snášky – a zrovna tak mimo slimáčí sezónu (kousíčky libového masa, trochu tvarohu).

Plaší kamarádi

Indičtí běžci dostali do vínku nejen neobyčejný vzhled a chování, ale bohužel i značnou dávku plachosti. Od člověka si udržují odstup a na mazlení rozhodně nejsou. Pokud spatří člověka ihned po vylíhnutí, mohou si ho vtisknout do paměti jako rodiče a plachost zmizí. Avšak i ostatní kachny si na naši přítomnost zvyknou, musíme jim dát čas. Pomůže klidné chování a dostatečný prostor. Nejprve se bojí všeho, časem se však uklidní. Zjistí, že nosíme dobroty, začnou být zvědavé a často přijdou téměř k nám. Metr či dva odstupu však pro dobrý pocit však obvykle i nadále potřebují.

Kachňata

Přicházejí na svět obvykle v líhních, neposedné kachny je vysedí jen občas, ale pokud se podaří přirozený odchov, obětavě je opečovávaní, zahřívají a vychovávají. Takový start do života je pro kachňata nejlepší. Jen pozor na to, aby dovedla vylézt z vody – tam, kde rodiče nemají problém, by malá kachňata mohla zůstat ve vodě uvězněná a matka je vytáhnout nedokáže. Dokud nemají druhé, dospělé peří, neměla by kachňata prochladnout. Pokud se vylíhla v nevhodnou dobu, potřebují suchou podestýlku a infračervenou lampu, pod kterou se mohou vyhřívat. Ale v létě se o ně postará matka a teplé počasí.

Nákup kachen

Pokud zakoupíte malá kachňata z líhně, umístěte je nejprve do menší ohrádky – malé drobečky ohrozí i kočka, ve velké zahradě by se navíc snadno ztratila, nenašla pak potravu a podobně. Samozřejmě v ní musí mít zčásti stín, suchou podestýlku a mělkou vaničku na koupání. A pokud ještě není teplé počasí, pak v krytém rohu nesmí chybět infralampa, pod kterou se zahřejí, když potřebují. Zodpovědní chovatelé však prodávají až větší, již přepeřující kachňata, u kterých navíc při pohledu do kloaky mohou určit pohlaví. Ani u dospělých kachen podle vzhledu snadno nerozeznáme kačera od kachny, vyjma svatebního šatu u přírodně zbarvených jedinců. Kačeři však mají zelenavý zobák (což nepoznáme u celočerných jedinců) a fešácky zatočená pírka na ocase. Podle hlasu však pohlaví poznáme určitě: zatímco kachny velmi hlasitě kvákají (i když mezi sebou si dovedou povídat i tiše), kačeři jen nesměle kuňkají.

Jíst, či nejíst kachní vejce?

Kachní vejce lidé konzumovali odnepaměti, pak přišly v nemilost kvůli riziku salmonely. Je pravda, že riziko nákazy (která se vyskytuje na skořápce, nikoli uvnitř vejce) je u nich o trochu větší než u vajec slepičích, neboť kachny vyhledávají vlhčí prostředí (doma ale snášejí na suchou podestýlku). Stejně jako u vajec slepičích však k zahubení bakterií postačí tepelná úprava – kachní vejce bychom měli vařit raději 8 minut. Indičtí běžci byli původně šlechtěni na snášení podobně jako lehká plemena slepic. I když tato selekce trochu upadla, stále mnohé snášejí na jaře a na podzim opravdu hojně. Byla by škoda vejce nevyužít, jsou díky vyššímu obsahu tuku hutnější, velmi chutná a opravdu skvělá třeba na pečení. Všechny vejce kachny stejně vysedět nemohou – chovatelé jim v hnízdě nechávají jen 6-10 posledních, pokud je vidět, že se chystají zasednout – vajíčka přikrývají peřinkou z vlastního peří a podestýlkou.

Kachny v zimě

Kachny obecně jsou velmi otužilé, ale indičtí běžci o něco méně, záleží i na genetických dispozicích konkrétních jedinců. V zimě potřebují stále suchou podestýlku v krytém, nejlépe i izolovaném příbytku. Většina kachen však běhá i po sněhu bez následků. Namrznutí běháků hrozí především při kombinaci mrazu a vlhka, ve kterém by dlouho seděly. Vykoupání nevadí (naopak je nutné i v zimě), pokud se pak uvelebí na suché podestýlce – seně nebo slámě. Za mrazu je nutné vodu v koupací vaničce obnovovat, nebo opatřit kabelem proti zamrznutí napáječek.

Při velmi silných mrazech může být jistější obyvatele z kachníku ven nepouštět. Ale v takovém případě musí být kachník prostorný, opatřený okem z polykarbonátu nebo svícením a vaničkou s vodou, kterou budou však kachny cákat všude kolem. Menší kachník, který je součástí voliéry a vchod má tedy běžně otevřený, je za mrazivých nocí vhodné utěsnit, aby na spící kachny netáhlo. Přes den bývá mráz menší a kachny obvykle mohou pobíhat venku nebo odpočívat v otevřeném kachníku.

Zdroj: Youtube